Hlavní obsah

Zákon o dvou korunách navíc za benzin je hotov. Teď se řeší, jak na voliče

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Rébus 2027: Jak rozpočítat povolenky do cen paliv? (Ilustrační snímek)

Zákon o emisních povolenkách se má od roku 2027 rozšířit na všechna fosilní paliva, schválený měl být do poloviny roku. Poslanci ho tento týden dostali na stůl ve dvou verzích, jedna by přehodila část problému na příští vládu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Horký brambor letošního politického léta je připraven k projednávání. Do Sněmovny doputovaly dvě verze dlouho odkládaného zákona o zelených přirážkách na fosilní paliva. Po prázdninách si mají poslanci jednu z nich vybrat a schválit.

Obě verze jsou zatím neveřejné, redakce SZ Byznys je ale má k dispozici i s odůvodněním, co si autoři paragrafů od svých návrhů slibují. Z neformálních rozhovorů s poslanci lze také odhadnout, jak se koalice k nepopulárnímu opatření postaví. Je možné, že kvůli krajským volbám teď schválí jen nezbytné minimum a zbytek nechá příští vládě.

Podstatou návrhu je, že z pohonných hmot, zemního plynu nebo domácí spotřeby uhlí se budou v celé Evropské unii od roku 2027 odvádět emisní povolenky. Litr benzinu kvůli tomu má zdražit o dvě až tři koruny. Jde o celounijní dohodu, na kterou už Česko kývlo a prakticky ji nelze zvrátit. Na domácí scéně se ale k starému závazku málokdo hlásí.

Povolenky dnes odvádějí jen největší producenti skleníkových plynů, jako jsou elektrárny, průmyslové podniky nebo aerolinky. Od roku 2027 má dojít k rozšíření na všechna fosilní paliva, a to i u domácí malospotřeby. Jde o součást Zelené dohody EU neboli Green Dealu, aby i domácnosti měly ekonomickou motivaci přejít na čistší zdroje a aby stát měl z čeho tento přechod podporovat.

Novinku zavádí unijní směrnice, která už se začala připravovat za Babišovy vlády. Hlavní politická jednání v EU proběhla za českého předsednictví v roce 2022, loni ji definitivně odhlasoval Evropský parlament a členské státy v Radě EU. Tím se z dokumentu stala závazná norma, kterou už státy mají jen převést do národní legislativy – leda by se celá Unie shodla na změně plánu, což se ale v tomto případě nejeví realisticky.

Směrnice říká, že první přípravný krok k výběru povolenek má nastat už příští rok. Jde o takzvaný monitoring – prodejci fosilních paliv, jako jsou petrolejářské firmy, distributoři plynu nebo uhelné sklady, mají mít na tuto činnost od ledna nové povolení od státu a hlavně na ně spadne nová povinnost nahlašovat objemy prodejů.

Smyslem je, aby se nový režim v klidu zaběhl. A také aby se během prvních dvou let nanečisto posbírala data o tom, kolik paliv se prodá a kolik na ně povolenek bude od roku 2027 potřeba.

Ministerstvo životního prostředí, které je v tomto případě formálním garantem legislativního procesu, přišlo na začátku léta s plánem dát letos do českého zákona jen paragrafy o monitoringu. Se zbytkem, tedy i s faktickou povinností nakupovat povolenky, chtělo počkat.

Ministerstvo tuto postupnou strategii zdůvodňovalo tím, že před eurovolbami ještě nebylo jasné, zda celý Green Deal ještě neprojde zásadní revizí. A také tím, že povolenky se fakticky začnou odvádět až v roce 2028 podle spotřeby v roce 2027, a tím pádem je na uzákonění těchto pasáží ještě dost času.

Dvě verze návrhu zákona

V tomto duchu je teď napsaná jedna ze dvou verzí zákonné úpravy. Do sněmovního systému ji tento týden nahrál lidovecký poslanec Karel Smetana a v odůvodnění používá podobné argumenty jako jeho stranický kolega Petr Hladík na začátku léta – tedy že s faktickým zatížením spotřebitelů ještě není důvod spěchat, mimo jiné i proto, že směrnice dává Evropské komisi možnost celý nový režim teoreticky odložit, pokud budou za tři roky příliš vysoké ceny paliv. „Za čtyři roky se toho může ještě hodně změnit,“ řekl pro SZ Byznys Smetana.

„Návrh neupravuje povinnosti týkající se vyřazování povolenek,“ stojí v odůvodnění Smetanova návrhu. Pojem vyřazování se v odborné terminologii používá právě jako pojmenování toho, o co spotřebitelům půjde, a sice že prodejci paliv budou muset nejdříve povolenky nakoupit, a podle objemu spotřeby jich pak příslušné množství odepíší neboli „vyřadí“ a cenu naúčtují zákazníkům.

Tento postup, tedy napsat zatím do zákona jen něco, dál podporuje i Ministerstvo životního prostředí. „V tuto chvíli není potřebné zavádět povinnost vyřazování emisních povolenek, tedy jejich zpoplatnění, u kterého evropská směrnice počítá s nejdřívějším náběhem od roku 2027,“ uvedla mluvčí úřadu Veronika Krejčí v reakci na dotaz, zdali stále dává smysl legislativu kouskovat, když po eurovolbách k žádné změně kurzu v EU nedošlo a v čele Komise pokračuje Ursula von der Leyenová i s celou svou dosavadní agendou.

Mezi koaličními poslanci vznikla už před prázdninami předběžná dohoda o rozporcování směrnice. Tento postup vyhodnotili jako politicky jistější. A to hlavně ve strachu z toho, že koncem září probíhají volby do krajských zastupitelstev a vládní strany do nich nechtěly jít jako ty, které lidem zdražují benzin.

I v rámci koalice ale lze najít stoupence rychlejšího řešení, podle kterého kouskování nemá smysl. Jednak proto, že o směrnici je tak jako tak rozhodnuto, takže odklad jen zbytečně maskuje realitu, a jednak proto, že protahování legislativního procesu může způsobit prodejcům paliv praktické komplikace.

Proto teď také vznikla druhá varianta zákona, kterou do sněmovního systému tento týden vložil poslanec ODS Václav Král. V jeho případě paragrafy počítají s převedením celé směrnice, včetně vyřazování povolenek, tedy včetně uzákonění nové platební povinnosti pro spotřebitele od roku 2027.

Král nepatří k velkým příznivcům Green Dealu, svůj návrh ale zdůvodňuje hlavně praktickými důvody. Primárně tím, že distributoři paliv chtějí mít v ruce včas závaznou normu. Například proto, aby u plynu šlo dál jako teď uzavírat víceleté kontrakty – s jasnou představou, zda povolenku půjde zákazníkům po roce 2027 naúčtovat.

Svůj návrh Král chápe tak, že je v souladu s tím, co koalice dosud prosazovala. „Koaličně domluvené programové prohlášení současné vlády v oblasti Green Dealu navazuje na výstupy vlády Andreje Babiše a ve stejném duchu jsou připraveny i pozměňovací návrhy,“ uvedl Král v odpovědi na otázku, jak si věří oproti konkurenčnímu návrhu lidovců.

Za „koaličně dohodnutý“ ale považuje svůj návrh i Smetana. Kdo nakonec vyhraje, ještě není definitivně jisté. V koalici se názory různí, případná ochota přidat se ke komplexnímu návrhu má nejspíš šanci leda v případě, že se přidá všech pět stran, aby nikdo nenesl politické náklady sám.

„Je to implementace, kterou splnit musíme. Otázkou je její načasování a o tom právě povedeme jednání. Rozhodnuto zatím není,“ říká za TOP 09 poslanec a člen sněmovního výboru pro životní prostředí Miloš Nový.

„Nový systém emisních povolenek schválily členské státy v Radě již v roce 2022, za českého předsednictví. Dává smysl tuto transpozici přijmout,“ říká za Piráty jejich místopředsedkyně Klára Kocmanová. A dodává, že o potřebě snižovat emise není pochyb, ale že je zároveň třeba „myslet na to, aby dopady takového opatření na lidi byly co nejmenší“. K tomuto účelu budou sloužit desítky miliard, které se na povolenkách vyberou a půjde je použít na věci, jako jsou dotace do zateplování nebo do rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Oba návrhy – Smetanův i Králův – putují nyní na sněmovní výbor pro životní prostředí, který je má posuzovat na nejbližší schůzi 4. září. Vzápětí by o nich měla hlasovat celá Sněmovna a poté Senát.

Doporučované