Zákon o dražším benzinu je připraven. Řidiči si připlatí až po volbách

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letní problém vládní koalice, jak se vypořádat s unijní směrnicí o emisních povolenkách na pohonné hmoty, už má řešení.

Koaliční strany se ve Sněmovně vydaly cestou, kterou většina z nich prosazovala už na začátku léta. Do českého zákona teď ze směrnice dají jen nejnutnější minimum. Zbylé pasáže o zdražení paliv, které se týkají až roku 2027, se zatím odsunou.

Dohodu ve středu stvrdil výbor pro životní prostředí. Rozkouskovanou variantu předložil po dohodě s ostatními stranami a Ministerstvem životního prostředí lidovecký poslanec Karel Smetana a výbor ji přijal. Další hlasovací kola mají běžet podle dohody stejně, věcně je tedy o výsledku de facto rozhodnuto.

Směrnice (celou směrnici v angličtině naleznete zde) se vkládá do českého zákona o emisních povolenkách, a to poslaneckou novelou na poslední chvíli. Česko se k ní přihlásilo už za Babišovy vlády a opakovaně i za Fialovy vlády, do národní legislativy měla být převedena do poloviny letošního roku. Ke stejnému postupu se zavázaly i další země, byť i ty mají skluz.

Podstatou směrnice je rozšíření emisních povolenek. Ty se dnes vztahují jen na velké producenty skleníkových plynů, jako jsou uhelné elektrárny, teplárny, průmysl nebo aerolinky. Už roky pro ně platí povinnost nahlašovat své exhalace a kupovat si za ně od státu povolenky, což funguje jako pokuta za zhoršování klimatu.

Smyslem je zohlednit v ceně fosilní energie poškozování životního prostředí, a tím otevřít prostor pro čistší technologie. Zároveň jednotlivé státy EU mají z povolenek nový zdroj příjmů, použitelný na to, aby se úspory a čistší energetika rozvíjely. Návrh státního rozpočtu na příští rok takto počítá s částkou 30 miliard korun.

Směrnice o rozšíření povolenek, známá pod zkratkou ETS2, se začala připravovat v roce 2020 v rámci unijního dohadování, jak v praxi dotáhnout tehdy dojednané klimatické cíle. Tedy snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 (oproti roku 1990) a na nulu do roku 2050, což je podstata projektu známého pod zkratkou Green Deal.

Na zpoplatnění další spotřeby uhlíkatých paliv, tedy nejen velkých zdrojů, ale i domácí spotřeby plynu a uhlí nebo právě pohonných hmot, se státy EU finálně dohodly za českého předsednictví v roce 2022. Směrnice pak formálně prošla v Radě EU a v Evropském parlamentu loni. V případě směrnic jsou pravidla EU taková, že jde o závazný právní text a národní státy ho pak už jen formálně převádějí do své legislativy, což ale v tomto případě naráží na obtížné vysvětlování, proč se vlastně změna dělá.

Povolenky v novém režimu ETS2 mají začít fungovat od roku 2027. Podle směrnice nemají stát víc než 45 eur za tunu emisí oxidu uhličitého. To v přepočtu na litr benzinu či nafty vychází na dvě až tři koruny. U plynu pro domácí vytápění by mělo jít o příplatek kolem 200 korun na megawatthodinu.

V praxi má nový režim fungovat tak, že prodejci paliv, plynu nebo uhlí budou evidovat své tržby, nahlašovat je státu a proti tomu si nakupovat emisní povolenky. S těmi se dnes u velkých zdrojů v režimu ETS1 volně obchoduje a cena kolísá podle dvou věcí. Jednak podle toho, jak firmy své emise šetří a přestávají povolenky potřebovat, a pak podle toho, jak se příděly v rámci snah o pročištění atmosféry postupně krátí.

Podobný režim poběží i v systému ETS2. Častá námitka se týká toho, že strop 45 eur za tunu není ve směrnici napevno zajištěn. Text totiž počítá jen s tím, že Evropská komise v případě zdražování povolenek zakročí a dá jich do oběhu víc. Z těchto důvodů se někdy mluví o tom, že paliva mohou zdražit i víc.

Podle europoslance Luďka Niedermayera jde ale o krajně nepravděpodobný scénář a zbytečně vyvolanou paniku, která ignoruje reálnou evropskou politiku a fakt, že žádné evropské vládě nejde o to enormně zdražit občanům život. „Ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího,“ uvedl v červenci v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já.

Místo převzetí celé normy koalice nakonec do zákona nyní dá jen ty pasáže, které se týkají novinek pro příští rok – tedy už zmíněného evidování tržeb a nahlašování ze strany prodejců paliv. Evropa má díky tomu získat přesnější přehled, kolik povolenek bude od roku 2027 potřeba, zároveň se má nový systém nanečisto zaběhnout.

Od roku 2027 by měli prodejci do cen začít povolenku promítat. V praxi má nový režim fungovat tak, že si firmy budou samy sledovat náklady na povolenky, podle nich v průběhu roku upraví cenu, povolenky si nakoupí a další rok je takzvaně „vyřadí“ – jinými slovy úředně přestanou existovat a zbyde po nich jen ten efekt, že fosilní spotřeba byla dražší.

Právě toto vyřazování se zatím při tvorbě českého zákona odkládá. Jeden z poslanců Václav Král z ODS přišel s vlastním návrhem, který by do zákona dal směrnici rovnou celou, s odůvodněním, že je tak jak tak závazná a nemá smysl otálet a držet firmy v nejistotě.

Jeho návrh ale neuspěl, místo něj si výbor vybral jen dílčí úpravu lidovce Smetany, v které jsou jen ty pasáže, týkající se evidence a nahlašování prodejů od příštího roku. Smetana – stejně jako ministr životního prostředí Petr Hladík – argumentují tím, že je ještě dost času a že nikdo neví, jak se ceny paliv budou vyvíjet.

Pokud by v mezičase rostly a zavedení povolenek se ukázalo jako neúnosný ekonomický problém, stát může podle Hladíka spojit jejich začátek s úpravami spotřební daně, tak aby se dvoukorunový dopad vykompenzoval. Nic z toho se už ale do voleb nebude řešit.

Hypoteticky je také možné, že se od povolenek bude v EU ustupovat a že se mezi členskými státy najde shoda, aby se směrnice do roku 2027 ještě přepsala. Na to sázel třeba ministr financí Zbyněk Stanjura před evropskými volbami, ty ale nakonec nepřinesly v EU žádnou velkou změnu kurzu – stoupenci Green Dealu včetně Ursuly von den Leyenové naopak zůstávají v Evropském parlamentu ve většině a nic nenasvědčuje tomu, že by většina zemí chtěla v již uzavřené věci někam couvat.