Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém letošním posledním zasedání podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jakoukoliv změnu by trhy vyhodnotily jako velké překvapení. Centrální bankéři současně rozhodli, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ta na rozhodnutí ČNB prakticky nereagovala a držela se kolem úrovně 24,21 Kč/EUR.
„Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech ve středu hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky, dva žádali její zvýšení na 7,50 procenta,“ zahájil guvernér Michl následnou tiskovou konferenci. Na ní rovněž řekl, že inflace začátkem nového roku může dosáhnout na úroveň 20 procent. „Dále ale očekávejte podstatné snížení inflace,“ doplnil.
Guvernér Michl také připomněl, že spotřeba domácností, klíčová pro vývoj poptávkové inflace, je již utlumena a že tuzemská ekonomika čelí silným vnějším nákladovým inflačním tlakům. „Na příštím jednání bankovní rady v únoru 2023 se rozhodne o tom, zda centrální banka sazby zvýší, nebo je nechá na současné úrovni,“ dodal.
Michl také zopakoval závazek ČNB bojovat proti inflaci, dokud neklesne ke dvěma procentům. V listopadu činila 16,2 procenta, což bylo méně než v listopadu odhadovala ČNB.
„Od dvouprocentního inflačního cíle ČNB nás dělí velmi vzdálený časový horizont. České národní bance vůbec nepomáhá uvolněná fiskální vládní politika, která aktuálně zcela rezignovala na jakoukoli snahu smysluplně řešit vyvážený poměr mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu,“ říká Tomáš Kudla, obchodní ředitel společnosti Ebury pro Česko a Slovensko.
„Život na vysoký dluh přitom zvyšuje inflační tlaky v tuzemské ekonomice a může ČNB na některém z příštích zasedání i v situaci ekonomického útlumu přinutit k nečekanému zvýšení sazeb,“ dodává.
Členové bankovní rady v rozhovorech s médii dávali najevo, že chtějí zachovat stabilitu sazeb. Oldřich Dědek před oznámením výše sazeb uvedl, že s ohledem na údaje naznačující dosažení vrcholu inflace převažují argumenty pro ponechání sazby v nynější výši.
Karina Kubelková považuje sazby pro současnou situaci jako dostatečné, pro zvýšení by hlasovala v případě, že by se v reálné ekonomice projevila proinflační rizika, například by výrazně oživila domácí poptávka. Oba zároveň vyloučili, že by nyní bankovní rada zvažovala snížení sazeb.
Pro růst sazeb je viceguvernér Marek Mora, který ho společně se členem rady Tomášem Holubem neúspěšně navrhoval i na předchozích jednáních. Podle Mory by zvýšení sazeb mohlo zkrátit období, po které se Česko bude potýkat s vysokou inflací.
Mora v únoru v radě ČNB skončí, spolu s dalším členem rady Dědkem je nahradí dosavadní ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Viceguvernérem se stane Jan Frait.
„Vidíme jako nejpravděpodobnější scénář stabilitu sazeb do srpna příštího roku a pak jejich postupný pokles. Domácí poptávkové proinflační tlaky postupně slábnou a zatím se nezdá, že by výrazně zesílil mzdový růst a přinutil ČNB dále zvýšit sazby,“ uvedli analytici České spořitelny. „Na druhou stranu ale inflace zůstává velmi vysoká, a ČNB tak v nejbližší době k poklesu sazeb pravděpodobně nepřistoupí,“ doplnili. Ostatně snížení sazeb v nejbližší době guvernér Michl na tiskové konferenci zcela vyloučil.
ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Aktualizace: Doplnili jsme text o vyjádření guvernéra Aleše Michla.
