Zaděláváme si na další metanolovou aféru, říká prodejce pálenek

Litr kalvadosu s obsahem alkoholu 52 procent nabízí Helena z Opavska na tržišti (Marketplace) sociální sítě Facebook za 270 korun. „Ano, dodáme i do hospody, kolik si vezmete?“ odpovídá starší žena na otázku, zda je možný prodej i ve větším množství. Na dotaz, zda je možné vystavit účet, odpovídá „spíš ne“. A nakonec přiznává, že nemá potřebnou koncesi na prodej lihovin.

Tak v Česku vypadá typický černý trh s ovocnými pálenkami. Podobných nabídek je na internetu spousta. Kontroloři – Celní správa ČR a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) – nemají podle destilatérů kapacity s tímto trendem bojovat.

V domácích podmínkách se pálenky pálit nesmí. Ten, kdo chce mít vlastní kořalku, musí své ovoce svěřit některé z palíren s povolením od Ministerstva zemědělství. Podepisuje přitom čestné prohlášení, že ovoce je z vlastní zahrady. I kdyby byl inzerovaný alkohol legálně vyroben, nesmí se dál bez koncese prodávat.

„Všechny subjekty prodávající lihoviny, ať už kdekoliv – v obchodě, restauraci i na internetu –, musí mít koncesi,“ upozorňuje mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Výrobci ovocných pálenek varují, že černý trh narůstá. A že je už větší než oficiální trh, kde se ročně otočí alkohol zhruba za jednu miliardu korun. Mezi hříšníky prý už dávno nejsou jen drobní pěstitelé, kteří si přivydělávají prodejem destilátů z vlastního ovoce.

„Černý trh se profesionalizuje. Některé nelegální palírny mají produkci opravdu na úrovni profesionálního lihovaru, ale alkohol nedaní. Mají kotle, vybavení a dokážou vyprodukovat tisíce lahví,“ říká Jakub Gottwald, majitel Lihovárku a člen Unie destilatérů, který podával na jednu z firem podnět celnímu úřadu.

Podle něj celníci, kterým přísluší povinnost tento trh kontrolovat, na to nemají dost personálních kapacit. Deset let po metanolové aféře připomínají internetové inzeráty s pálenkami Divoký západ. Po aféře, při níž zemřelo 47 Čechů a tři Poláci a přes sto lidí mělo trvalé následky (například oslepnutí) po otravě jedovatým roztokem, který byl prodáván načerno jako levnější náhražka etanolu.

Tento pohled je nicméně v kontrastu se zjištěními, která vykazuje Celní správa ČR. Ta například za poslední dva roky narazila na internetu v Olomouckém kraji pouze na pět nabídek prodeje neznačených lihovin (včetně ovocných pálenek).

Černý trh už není, co býval. Většinou ho tvoří nabídka domácí výroby a daňové úniky už nesahají do miliard korun, ale Gottwald se domnívá, že další tragédie je jen otázkou času.

„Není otázkou, zda vůbec, ale kdy vypukne další metanolová aféra,“ komentuje. V oboru například kolují zvěsti o dodávce, která v Jihočeském kraji objíždí hospody a nabízí jim levnou kořalku. Nezdaněnou a bez kolku. „Tady už se blížíme k tomu, že si tito překupníci v jeden den řeknou: dodávám tam slivovici, proč by to nemohl být tuzemák? A začnou míchat jako při metanolové kauze,“ dodal.

Situaci v restauracích popsal anonymně jeden z restauratérů: „Na vesnicích je to časté, ale také v Praze je to tvrdý byznys. Jak může přežít vesnická hospoda s dvouprocentní profitabilitu? Nejsme ze zlata.“ Dělá se to podle něj například tak, že hospodský objedná malé množství oficiálně, které se účetně přizná, a vedle toho se nalévá podpultový černý alkohol.

Obavy destilatérů mírní Celní správa ČR. „Trh s ovocnými destiláty je dosti malý segment celkového trhu s lihovinami (…) Za uplynulé dva roky odhalili celníci celkem čtyři nelegální výrobny lihu a lihovin, a to ve Zlínském a Olomouckém kraji,“ uvedla mluvčí úřadu Hana Prudičová.

Loni sice podle celníků stoupl počet podezření z porušení předpisů v oblasti správy daně z lihu meziročně o deset procent na 703 případů, ale z toho bylo ovocných destilátů jen 470 litrů. Většina porušení se týkala lihovin (22 003 litrů). Předběžný daňový únik odpovídal téměř 1,9 milionu korun, což je o 16 procent méně než v roce 2021.

Na největší daňový únik, a to přes 70 tisíc korun, narazili celníci v nelegální výrobě v hospodářském stavení na Zlínsku, kde zabavili stovky litrů čiré bezbarvé tekutiny s lihovým aroma. Majitel potvrdil výrobu lihu. Početně však bylo nejvíce případů zjištěno v Praze.

Gottwald, který prodává licencované pálenky asi 50 tuzemských výrobců, uvádí, že černé kořalky lze jednoduše rozeznat i podle ceny. Za 200 až 300 korun není možné slivovici vyrobit, aniž by se dotyčný vyhnul daňové povinnosti. Oficiální cena slivovice se dostala nad 500 korun za půllitr. Z toho přibližně 180 korun tvoří spotřební daň a DPH.

Chystané postupné zvýšení spotřební daně podle něj bude nahrávat rozkvětu černého trhu. V příštím roce se spotřební daň zvýší o desetinu. Na lahvi slivovice to dělá zhruba osm korun. V následujících třech letech se zvýší o dalších 15 procent. Dohromady oproti dnešku o 27,3 procenta, protože daň se bude počítat z navýšené ceny.