Za dva roky Češi zchudnou téměř o třetinu, vyplývá z prognózy národní banky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Příští dva roky budou podle České národní banky (ČNB) chmurné a Čechům se výrazně sníží kupní síla, tedy zchudnou. A to ve výsledku až o třicet procent.

Rada ČNB ve čtvrtek poprvé rozhodovala o úrokových sazbách v novém složením a pod vedením nového guvernéra Aleše Michla. Na jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, přičemž rozhodnutí centrálních bankéřů se opírá o základní scénář letní makroekonomické prognózy. Podle ní Čechy čeká další zdražování, což v páteční zprávě potvrzuje i ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. Dvouciferný růst cen podle něj čeká Čechy ještě v příštím roce.

„Vysoká inflace bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti a další zrychlení růstu cen potravin. K rychlému poklesu inflace pod deset procent v průběhu příštího roku povede jak odeznění současných mimořádných cenových tlaků, tak dosavadní zpřísňování domácích měnových podmínek,“ stojí ve zprávě.

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika základního scénáře letní makroekonomické prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry, tedy ve prospěch i v neprospěch růstu cen. Zdrojem inflace jsou z velké části silné zahraniční cenové šoky stojící mimo kontrolu domácí měnové politiky, což uvedl již na čtvrteční tiskové konferenci guvernér Michl.

Česká ekonomika čelí souběhu mimořádně silných inflačních tlaků, které vedou ke zrychlení plošného cenového růstu. Inflace dál rychle překonává dlouholetá maxima. Na růst spotřebitelských cen přitom tlačí jak rostoucí náklady, odrážející domácí i zahraniční faktory včetně zdražení energií, tak růst marží domácích výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb v podmínkách stále solidní příjmové situace domácností.

Inflace bude podle odhadů ČNB kulminovat na přelomu letošního léta a podzimu, kdy mírně překoná 20 procent. Následně začne zvolňovat, neboť se zmírní růst produkčních nákladů, klesne kupní síla domácností a projeví se předchozí zpřísnění měnové politiky, které přispělo k ochlazení domácí poptávky.

Z toho vyplývá, že Češi za dva roky zchudnou o téměř třicet procent.

Centrální banka odhaduje, že trend poklesu inflace zesílí v průběhu příštího roku. Na takzvaném horizontu měnové politiky, jímž je v této prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží až do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB.

Rizikem ve směru vyšší inflace je podle páteční zprávy další nárůst cen komodit, riziko mzdově-inflační spirály (tedy neustálého přidávání kvůli rostoucím cenám) a uvolněnější fiskální politika (zadlužování státu). Naopak proti inflaci může tlačit vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí a výraznější útlum investic a spotřebitelské poptávky, tedy že lidé budou kvůli inflaci nakupovat méně zboží.

Inflace ve třetím čtvrtletí 2022 a na tzv. horizontu měnové politiky

Zdroj: letní prognóza ČNB

„Obecnými nejistotami výhledu jsou pak další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií, budoucí nastavení zahraniční měnové politiky a délka trvání přetížení globálních dodavatelských řetězců,“ zmiňuje Král nejistoty.