Článek
Ministerští úředníci v dubnu vylepšili svou lednovou předpověď, kdy počítali s růstem ekonomiky jen o 1,2 procenta. „V minulých dvou letech výrazně vyrostla ziskovost firem. Zároveň přetrvává napětí na trhu práce, které je bude nutit, aby zvyšovaly mzdy, přitom nebudou muset zdražovat své výrobky,“ popsal ředitel sekce hospodářské politiky David Prušvic hlavní předpoklad k tomu, že se zdejší ekonomika čtyři roky od příchodu covidu a dva roky od vpádu Ruska na Ukrajinu konečně zotaví.
Díky reálnému zvýšení mezd vyroste spotřeba domácností, která přitom bude dost velká, aby převážila vládní úspory zavedené v rámci Stanjurova konsolidačního balíčku, a dokonce pomalejší růst exportu.
Ministerská predikce přihlásila Česko do skupiny evropských zemí, které při překonání krize nasadí větší rychlost než ostatní. Na rozdíly uvnitř EU upozornila nedávná analýza deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle níž lze členské státy rozdělit na dvě kategorie podle rychlosti ekonomického zotavení.
Do první z nich patří například Španělsko, Itálie a částečně Francie. Svou prosperitu staví na službách, které díky vyšší spotřebě obyvatelstva v posledních měsících konečně překonaly výpadek způsobený uzávěrami v dobách pandemie. „Proti tomu zpracovatelský průmysl setrvává hluboko v recesi,“ upozorňuje autor článku Patrick Welter s odkazem na Německo, které staví prosperitu právě na průmyslu. Není proto divu, že Mezinárodní měnový fond předvídá Španělsku pro letošek růst o 1,5 procenta, Francii o procento a Německu o půl procenta.
Česko ovšem dosáhne „španělského“ růstu, i když je stejně průmyslovou zemí jako Německo. „Záleží na struktuře výroby,“ vysvětluje důvod ředitel Prušvic. V Česku stejně jako v Německu sice trpí chemie a výroba kovů, tedy sektory s velkou spotřebou energií, výhodou však zůstává, že se zdejší automobilky soustředily na levnější třídy vozů, které prozatím nepřecházejí na elektrický pohon. Na rozdíl od dražších elektrovozů se v jejich sektoru odbyt nesnižuje.
Přesto sám ministr připomněl, že při růstu o 1,4 procenta jde jenom o predikci. „Bez dalších vnějších šoků může být očekávání naplněno, slavit ale můžeme nejdříve příští rok v lednu,“ uvedl.
Nejistotu potvrzují i detaily z aktuální předpovědi. Přes vyšší konzum domácností a stagnaci čistého exportu se HDP mělo ještě v prvním čtvrtletí letošního roku snížit o 0,3 procenta meziročně. Viníkem jsou hlavně energetické firmy, jejichž produkci omezila teplá zima, zároveň už nemohly plyn a elektřinu prodávat za loňské rekordní ceny.
