Vyšší minimální mzda udrží inflaci, varuje MMF. Přehnaná obava, reagují experti

Minimální mzda je často skloňovaným tématem ekonomických diskuzí. Někteří ji považují za nástroj sociální spravedlnosti a ochrany lidí s nejnižšími příjmy, jiní ji kritizují za křivení tržního mechanismu a zvyšování nákladů pro firmy. V souvislosti s vysokou inflací, která sužuje řadu zemí včetně Česka, se současně objevuje otázka, jak zvyšování minimální mzdy ovlivňuje cenovou hladinu a zda může způsobit, že inflace zůstane na vyšších hodnotách oproti předpokladu delší dobu.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) je plánované zvyšování minimální mzdy pro příští rok jedním z rizik, které mohou ve střední Evropě udržet vysokou inflaci. MMF tak minulý týden varoval, že právě tyto kroky mohou vést obecně k vyššímu růstu mezd, které se pak logicky projeví v cenách zboží a služeb. Pokud musí zaměstnavatel svým lidem více platit, tyto náklady pak promítne do ceny výrobků, které prodává dále a roztáčí se kolo zdražování.

A takový scénář by nechtěly vidět centrální banky, které usilují o návrat inflace k cílovým hodnotám. MMF tak doporučuje, aby země regionu zvážily zavedení mechanismů, které by zajistily, že zvyšování minimální mzdy bude v souladu s produktivitou a inflačními očekáváními.

„V některých zemích regionu střední a východní Evropy se plánuje další velké zvýšení minimální mzdy. Je možné, že firmy to budou schopny vstřebat skrze nižší zisky, existuje ale také riziko, že tato zvýšení povedou k trvalejší inflaci,“ řekl agentuře Reuters představitel MMF Geoff Gottlieb.

I česká vláda zvažuje zvýšení minimální mzdy o devět až 12 procent, což by překonalo i očekávanou míru inflace v příštím roce po dlouhém období poklesu reálných mezd, (tedy výše mezd očištěných o inflaci), které ochromilo poptávku a srazilo výkon ekonomiky.

Minimální mzda v Česku činí aktuálně 17 300 Kč a pobírá ji přibližně 118 tisíc lidí. V případě navýšení o 12 procent by vzrostla na 19 400 Kč.

„Přestože minimální mzdy od roku 2019 rostou převážně v souladu s inflací, je třeba být do budoucna opatrný,“ upozornil ale Gottlieb z MMF.

Někteří ekonomové však vztyčený prst Mezinárodního měnového fondu berou s rezervou. Podle nich je minimální mzda jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují mzdový a cenový vývoj, a její dopad na inflaci je závislý na celkové situaci na trhu práce a v ekonomice.

Například Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, tvrdí, že tuzemský růst minimální mzdy kolem deseti procent by k žádnému výraznému proinflačnímu tlaku vést nemusel, a to hned z několika důvodů.

„Zkušenost z let před covidem ukazuje, že růst minimální mzdy tímto tempem nevede ke snížení dlouhodobě pozorovaného napětí na českém trhu práce neboli k oslabení poptávky firem po zaměstnancích. Český firemní sektor jako celek je v posledních čtvrtletích v extrémně dobré kondici a podíl práce na HDP klesl na úrovně pozorované někdy před osmi lety,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

„Například v Německu nebo na Slovensku je minimální mzda v relaci k průměrné mzdě po řadu let výrazně vyšší než u nás, aniž by se to často uvádělo jako problém,“ říká dále člen Výboru pro rozpočtové prognózy Ministerstva financí ČR. Skořepa však poukazuje na nevhodnost systému takzvaných zaručených mezd, které jsou navázány na minimální mzdu.

„Ten diktuje strukturu odměňování zhruba polovině pracovního trhu, což pokládám za zcela zbytečné a škodlivé zasahování státu do tržních mechanismů,“ upozorňuje.

Zaručené mzdy představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Pokud se tedy zvýší minimální mzda, musí se zvýšit i zaručená mzda, což může mít negativní dopad na náklady firem, konkurenceschopnost a inflaci. Zvýšená zaručená mzda může ovlivnit inflaci různými způsoby, a to jak zvyšováním nákladů, tak zvyšováním poptávky a očekávání.

Pokud firmy budou muset platit více peněz za stejnou práci, mohou zvýšit ceny svých produktů nebo služeb, což zvýší inflaci. Pokud zaměstnanci dostanou vyšší mzdu, mohou si dovolit utratit více peněz za různé věci, což může zvyšovat ceny.

Zaručená mzda nebere v úvahu individuální dovednosti, výkonnost a poptávku po zaměstnancích, což může snižovat motivaci k práci a zvyšovat nezaměstnanost. Někteří ekonomové proto navrhují její zrušení a nechat mzdy určovat tržními silami.

I Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace, si nemyslí, že nárůst minimální mzdy by v Česku zakotvil inflaci na vyšších hodnotách. Stejně jako Skořepa upozorňuje na zmíněný systém zaručených mezd, který je podle něj zastaralý, neefektivní a neodpovídá současným potřebám ekonomiky.

„Celkově je to problém, který se řeší už delší dobu. Diskutuje se o možnosti oddělit tyto mzdy, ale zatím k tomu nedošlo, nevím přesně, z jakých důvodů. Sám o sobě nárůst minimální mzdy se mi nezdá tak problémový, zejména ve světle výrazného poklesu reálných příjmů domácností v posledních dvou letech,“ říká Seidler pro SZ Byznys.

„Nemyslím si, že samotný nárůst minimální mzdy, dejme tomu o těch deset procent, bude působit výrazně proinflačně,“ dodává ekonom.

V kontextu varování Mezinárodního měnového fondu před možným problémem rostoucí minimální mzdy představila ČNB listopadovou prognózu. Ta s jejím navýšením počítá, a to na horní hranici zvažovaného rozpětí, tedy o 12 procent, jak redakci SZ Byznys sdělil Jakub Matějů, náměstek ředitele sekce měnové ČNB.

Právě mzdový růst je klíčovou veličinou, kterou při rozhodování o měnové politice ČNB pozorně sleduje a vyhodnocuje.

„Vzhledem k ostatním indikátorům mzdového vývoje v příštím roce čekáme celkový růst mezd a platů poblíž sedmi procent, přičemž poslední dostupná čísla míří dokonce ještě o něco níže. V souhrnu bude zvažované zvýšení minimální mzdy vyváženo řadou dalších vlivů,“ říká Matějů.

V kombinaci se zmrazením platů státních zaměstnanců, umírněnými požadavky odborů a uvážlivým růstem mezd v soukromém sektoru tedy plánovaný růst minimální mzdy podle ekonoma neohrožuje pokles inflace ke dvouprocentnímu cíli ČNB v příštím roce.