Článek
Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu bude nejspíš znamenat obrat od čisté energetiky, kterou prosazoval jeho předchůdce, zpět k fosilním palivům.
Trumpova energetická politika bude mít dopady i na evropský trh. Podle nového prezidenta totiž státy Evropské unie musí od USA nakupovat více ropy a zemního plynu.
„Řekl jsem Evropské unii, že svůj obrovský deficit vůči Spojeným státům musí vyrovnat rozsáhlým nákupem naší ropy a plynu,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social s odkazem na schodek obchodní bilance, který vyjadřuje, že EU vyváží do USA zboží ve větší hodnotě než zboží, jež z této země dováží zpět do EU. „Jinak to budou cla se vším všudy,“ dodal.
EU by musela dovážet plyn pouze z USA a zároveň o pětinu navýšit svou spotřebu. V případě ropy by se musel objem dovozu zčtyřnásobit, což je také silně nerealistické.
Podle Eurostatu dosáhla v roce 2023 obchodní bilance mezi USA a EU schodku ve výši přibližně 150 miliard eur v neprospěch USA. Dovoz energetických surovin do EU v roce 2023 dosáhl téměř 90 miliard eur a oproti roku 2022 mírně klesl, z dlouhodobého hlediska se však několikanásobně navýšil.
„Zároveň dovoz LNG z USA do EU tvoří asi pětinu všech dodávek plynu do EU a v případě ropy jsme na podobných hodnotách,“ říká řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Srovnání schodku vyšším dovozem LNG z USA podle Kocůrka není realistické. „Při aktuálních cenách by EU musela dovážet plyn pouze z USA a zároveň o pětinu navýšit svou spotřebu. V případě ropy by se musel objem dovážené ropy a ropných produktů zčtyřnásobit, což je také silně nerealistické,“ popisuje Kocůrek.
Nákup ropy i LNG mají v rukou především nadnárodní energetické společnosti, které nakupují podle situace na trhu, a nikoli podle zadání politiků. „Nikdo je nemůže přinutit, aby nakupovaly od nějakého dodavatele více, pokud jim to ekonomicky nebude vycházet. Státy mohou nakupovat ropu a ropné produkty tak akorát pomocí svých podniků zajišťujících strategické rezervy,“ říká Kocůrek.
Trump také oznámil, že zruší Bidenovo „zmrazení“ nových projektů pro vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a naopak urychlí schvalování nových projektů. Tato změna politiky by podle Forbesu zvýšila důvěru investorů a vytvořila další poptávku po americkém zemním plynu, což by podpořilo ceny a zisky těžařů.
„Vyšší export totiž zvyšuje cenu plynu na domácím trhu. Nové licence, které Trump slibuje, se týkají projektů, které zatím nejsou ve výstavbě, tudíž se týkají budoucí produkce LNG, která se nedostane na trh před rokem 2029. V té době se i tak očekává, že globální trh s LNG bude velmi dobře zásoben i z jiných zdrojů,“ říká Kocůrek.
Pokud má na americkém pobřeží vzniknout více exportních LNG terminálů, potřebují tyto projekty odběratele plynu, kteří budou uzavírat dlouhodobé kontrakty. Zatím Evropa většinu plynu nakupuje na spotovém trhu.
„To je tedy cílem Trumpova tlaku. Podpořit realizaci nových LNG terminálů v USA tím, že se evropské společnosti zavážou k odběru plynu. To však automaticky nemusí vést ke zvýšení importu plynu z USA, a tedy lepší obchodní bilanci,“ vysvětluje Kocůrek.
Trump také slibuje zavedení cel na čínské zboží, což by se mohlo odrazit i v energetice. Čína by mohla na cla odpovědět zmrazením dovozu amerického LNG, což by znamenalo větší dostupnost amerického plynu pro evropské odběratele a podle Kocůrka by na to měla reagovat poklesem i cena.
Staronový prezident neslíbil pouze zmírnění inflace, ale dokonce přímo pokles cen. I když ekonomové vidí dosažení deflace podle CNN jako nepravděpodobné, podle Trumpa vede cesta k dosažení nižších cen pro spotřebitele přes energetiku.
„Je vždy těžké snížit ceny,“ řekl Trump začátkem ledna na tiskové konferenci v Mar-a-Lago na Floridě. „Ale my je snížíme, dostaneme je dolů. Energie přinese snížení cen. Budeme mít hodně energie.“
Ceny energií v USA jsou na méně než poloviční úrovni oproti evropským. Podle serveru Statista stála loni kilowatthodina elektřiny pro domácnosti v USA 0,18 dolaru (4,40 koruny), zatímco v evropských státech, jako Velká Británie, Německo či Belgie, stála kilowatthodina 0,35 dolaru (8,55 koruny). Trump však slíbil, že sníží ceny energií a benzinu na polovinu.
„Abych dosáhl tohoto rychlého snížení nákladů na energie, vyhlásím národní stav nouze, který nám umožní dramaticky zvýšit výrobu, produkci a dodávky energie,“ řekl Trump svým příznivcům na shromáždění v Potterville ve státě Michigan v srpnu loňského roku.
„Energetická nouze“ v USA
Donald Trump chce hned první den v prezidentském křesle vyhlásit stav „energetické nouze“. Podle serveru CNBC není jasné, zda by vyhlášení mimořádné situace bylo převážně symbolické, nebo by se odvolávalo na širší pravomoci, které by přesahovaly rámec exekutivních příkazů v oblasti energetiky, které Trump podle očekávání vydá hned v pondělí.
Mnoho z těchto vládních opatření odstartuje zdlouhavý regulační proces, mají se dotknout celého spektra amerického energetického průmyslu – od odstartování nové těžby ropy a zemního plynu na federálních pozemcích po elektromobilitu. To by znamenalo obrat od Bidenovy snahy omezit fosilní paliva.
„Nouzový stav není Kongresem nijak definován, takže prezident má pravděpodobně širokou pravomoc k vyhlášení ‚nouzového stavu,“ uvedl v e-mailu agentuře Bloomberg Mark Nevitt, docent na Emory University School of Law.
Prezident může podle zprávy Brennanova centra pro spravedlnost při vyhlášení stavu nouze využít až 150 zvláštních pravomocí, které mají obvykle sloužit k řešení hurikánů, teroristických útoků a dalších nepředvídatelných událostí.
Agentura Bloomberg uvádí, že není jasné, zda by tyto pravomoci mohl Trump úspěšně využít k výstavbě dalších elektráren. Již se o to pokoušel během své první vlády, když se snažil udržet v provozu neprosperující uhelné a jaderné elektrárny a odvolával se na mimořádné pravomoci obsažené ve Federálním energetickém zákoně, které jsou obvykle vyhrazeny pro případy přírodních katastrof a jiných krizí. Nakonec od této snahy upustil.
Prezident Joe Biden se během své vlády odvolal na zákon známý jako Defense Production Act, aby podpořil americkou výrobu technologií pro obnovitelné zdroje energie, včetně solárních panelů, palivových článků a tepelných čerpadel, protože byly podle něj potřebné k řešení změny klimatu a zvýšení domácí bezpečnosti. Administrativa tak reagovala na rostoucí náklady na energie v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Trump již během své volební kampaně označil ropný průmysl za ústřední bod své ekonomické mise, což shrnul slovy „vrtej, bejby, vrtej“, a slíbil, že prudce zvýší domácí těžbu ropy. Přitom Spojené státy už nyní těží více, než kdy v historii těžil kterýkoli jiný stát světa. Podle CNN také hrozí, že by se globální ropný trh nemusel vypořádat s přebytečnou nabídkou.
„Počínaje prvním dnem schválím nové vrty, nová potrubí, nové rafinerie, nové elektrárny, nové reaktory a snížíme byrokracii,“ dodal. Vláda však nemůže nutit soukromé těžební společnosti, aby navyšovaly těžbu, pokud pro ně jsou tržní podmínky nepříznivé.
Joe Biden chtěl ještě Trumpovu snahu o navýšení těžby zvrátit a vydal nařízení, které zakazuje nové pronájmy za účelem těžby ropy a plynu ve většině amerických vod. Omezení se týká 2,5 milionu kilometrů čtverečních v Atlantiku, v Tichém oceánu, na východě Mexického zálivu i v severním Beringově moři. Podle Bidena by vrty v těchto místech mohly nevratně poškodit prostředí a USA je nepotřebují.
Navýšením těžby se Trump odvrací od „zelené“ politiky, což dokládá i jeho odmítavý postoj k obnovitelným zdrojům, zejména větrným elektrárnám. „Budeme mít politiku, kde se nestaví žádné větrné turbíny. Zasypávají naši zemi, nikdo je nechce a jsou velmi drahé,“ prohlásil Trump s tím, že za jeho vlády se nepostaví ani jedna větrná turbína. USA jsou přitom po Číně největším trhem s větrnými elektrárnami na světě.
Trump chce navíc opět odstoupit od Pařížské dohody, jejímž cílem je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5 stupně Celsia. Spojené státy od dohody odstoupily za Trumpovy minulé prezidentské éry. Když ho v úřadu nahradil v roce 2021 Biden, země se k závazku opět připojila.
Pařížská klimatická dohoda
Pařížská konference o změně klimatu se odehrála v prosinci 2015.
Do jednání o nové celosvětové právně závazné dohodě o změně klimatu se zapojily delegace z přibližně 150 zemí.
Celosvětová dohoda byla stvrzena 12. prosince a říká, že cílem je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5 stupně Celsia.
