Vlna inflace sílí, ceny vyskočily o 17,5 %

Energie a potraviny – dvě položky, které se nejvíc podepsaly na tom, že Češi chudnou stále rychleji. V červenci se ceny v Česku zvýšily o 17,5 procenta a výhled do dalších měsíců nedává důvod k optimismu.

„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hodnoty 17,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny vzrostly o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.

Analytici oslovení agenturou Reuters v průměru očekávali skok o 17,6 procenta. Především je pro ně obtížné zahrnout do odhadů ceny energií, neboť řada domácností i firem má zafixované nižší ceny z dřívějších období. Nové ceníky se tak projevují postupně.

„Inflace dál narůstá, i když pomalejším tempem než v předchozích měsících. Stále jsou ovšem před námi nové ceníky energetických a plynárenských společností, takže můžeme počítat s jejím dalším nárůstem,“ říká hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Právě ceny energií budou podle něj sunout inflaci ještě výš a může se tak přiblížit 20 procentům. „Jestli je zdolá či nikoliv je zbytečné spekulovat,“ dodává Dufek.

Nejvíce meziročně zdražilo stravování, ubytování, bydlení a doprava. „S přihlédnutím k vahám v samotném českém spotřebním koši ovšem hlavním tahounem zdražování zůstává bydlení, které do celkového výsledku přispělo šesti procentními body,“ popisuje Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus.

Červencové zdražování Hradil hodnotí jako „pozitivní překvapení“, jelikož zmírnilo meziroční tempo růstu cen, byť stále dosahuje vysoké hodnoty. „Zdá se tedy, že pod tíhou růstu nákladů na základní životní potřeby a propadu spotřebitelské nálady čeští obchodníci již narážejí na limit ochoty spotřebitelů tolerovat zdražovací mánii,“ říká Hradil.

Inflace v Česku roste už více než rok a analytici i centrální bankéři říkají, že to nejhorší se na Česko teprve valí. Na podzim by měla inflační vlna kulminovat s hodnotou kolem 20 procent. V evropském srovnání jde o jedny z nejvyšších hodnot, rychleji zboží a služby podražují už jen v Pobaltí.

Česká národní banka se pod vedením Jiřího Rusnoka snažila inflaci a především inflační očekávání tlumit zvyšováním úrokových sazeb, obměněná bankovní rada pod vedením Aleše Michla na srpnovém zasedání ponechala úrokovou sazbu na sedmi procentech a na tiskové konferenci nový guvernér ohlásil, že by se inflace měla k dvouprocentnímu cíli vrátit až za dva roky.

Vzhledem k tomu, že mzdy neporostou zdaleka takovým tempem jako inflace, musejí Češi očekávat bezprecedentní chudnutí srovnatelné jen s „utahováním opasků“ ze začátku 90. let. Sama Česká národní banka předpokládá, že i příští rok zůstane růst cen v blízkosti 10 procent.