Článek
Varování energetických firem, že k prvnímu odstavování uhelných elektráren může dojít už příští rok, se díky zlepšení poměru cen elektřiny a emisních povolenek nevyplní. Přesto stále platí, že útlum výroby elektřiny z uhlí nastane ještě do konce této dekády, tedy dřív, než vláda plánovala.
Elektrárny fungující na uhlí jsou však důležité pro stabilitu sítě. Zdroje jako soláry, nebo větrníky totiž pracují nárazově podle počasí, ale energetická soustav potřebuje určité množství proudu, které je dodáváno stabilně bez výkyvů, ale přitom je jde podle rozhodnutí usměrňovat. A to umí právě uhelné elektrárny. Jejich provoz se ale brzy přestane vyplácet kvůli dražším emisním povolenkám a majitelé varují před jejich zavíráním.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) nyní přišel s řešením, jak urychlit výstavbu plynových elektráren, které by měly nahradit uhelné zdroje a jak případně finančně podpořit výrobu elektřiny z uhlí, pokud by za ni nebyla včas náhrada. Obě novinky obsahuje novela energetického zákona, kterou Vlček poslancům nadělil ještě před Vánoci.
Uhelné elektrárny nyní zajišťují přes 40 procent tuzemské výroby elektřiny. Tento výkon však Česko nemá čím nahradit. V energetickém mixu sice poroste podíl obnovitelných zdrojů, jejich výroba je ale závislá na počasí a tudíž nestálá a obtížně regulovatelná. Stát proto počítá s výstavbou nových řiditelných plynových zdrojů, které však v Česku zatím chybí.
Návrh zákona především směřuje k urychlení přestavby stávajících uhelných elektráren na plynové, a to s pomocí státních garancí a zkrácením povolovacích řízení. „Cílem je zrychlit povolovací procesy pro zdroje nad 100 MW a související infrastrukturu. Prošli jsme debatou na úrovni koalice a relevantních ministerstev. Také jsem jednal s opozicí a finální verzi návrhu předal osobně zástupcům všem opozičních stran,“ uvedl Vlček.
Stavba paroplynových elektráren by se na stavebních úřadech projednávala přednostně před jinými projekty. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů.
Definitivní datum odchodu tuzemské energetiky od uhlí vláda sice stanovila na rok 2033, ale největší výrobci elektřiny z uhlí, skupina Sev.en a ČEZ už upozorňují, že se výroba přestane vyplácet už před příchodem třetí dekády a elektrárny by museli zavřít. Jejich ziskovost totiž bude velmi nízká, ne-li žádná.
Předpokládá se totiž růst ceny emisních povolenek, které si výrobci musí kupovat jako „odpustku“ za znečišťování životního prostředí. S růstem povolenky však bude klesat ziskovost uhelných zdrojů až do záporných hodnot.
„Dá se to vyčíst z informací na burze a z trhu s povolenkami, podle kterých bude ziskovost uhelných zdrojů klesat ke konci této dekády. Z těchto důvodů plánujeme odstavení našich uhelných zdrojů, protože jejich ziskovost ke konci desetiletí bude velmi nízká,“ přiblížil finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Útlum ještě před vládnou stanoveným datem se předpokládá u elektráren Počerady a Chvaletice ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače, u elektráren Tušimice, Prunéřov a Ledvice skupiny ČEZ a také elektrárny Tisová, kterou provozuje Sokolovská uhelná. Stále platí, že k jejich odstavování dojde do konce desetiletí.
„Už máme téměř jasno. Teď nám tento byznys vychází blízko nuly. Pokud by nevycházel, není co řešit. Elektrárny by se musely zavřít a my pak po sobě musíme uklidit,“ říká Tykač v pořadu Agenda SZ Byznys.
Právě na očekávaný pokles výroby uhelné elektřiny úprava zákona reaguje. „Jakkoli je ústup od uhelné energetiky koncepčně plánován na rok 2033, může nastat podstatně dříve, a to zejména v souvislosti s trendem neustále rostoucí ceny emisních povolenek, která pak spolu s dalšími opatřeními na podporu výroby z obnovitelných zdrojů energie významným způsobem zasahuje do ekonomické rentability výroby energie z uhlí a promítá se rovněž do rentability samotné těžby uhlí,“ uvádí důvodová zpráva.
Česká republika však zatím není na výpadek elektřiny z uhlí připravena. Analýza zdrojové přiměřenosti, kterou na podzim vydal provozovatel přenosové soustavy ČEPS, varuje před nedostatkem výkonu elektráren v zimním období ještě před rokem 2030. Proto bude potřeba postavit 1600 – 1900 MW výkonu nových zdrojů.
„V případě některých zhoršených klimatických podmínek může tato potřeba vyvstat i dříve a v až dvojnásobně velkém rozsahu. Navrhovaná právní úprava tak reaguje na tuto potřebu tím, že vytváří legislativní rámec podporující výstavbu nových plynových zdrojů, které budou schopné zajistit stabilitu přenosové soustavy v době snižování využití fosilních paliv a přechodu na nízkoemisní technologie,“ stojí v důvodové zprávě.
Pokud by po odstavení uhelných elektráren hrozil nedostatek elektřiny i poté, co by její část Česko dováželo, bylo by možné životnost zdrojů prodloužit. V takovém případě by podle novely mohl Energetický regulační úřad (ERÚ) provozovateli elektrárny uložil povinnost pokračovat ve výrobě, pokud to bude „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ a pokud to bude potřeba pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.
Samotný prodej energií však elektrárny neuživí. Pokud tedy výroba nepokryje náklady a přiměřený zisk, bude mít majitel zdroje právo na náhradu. Výpočet náhrady a její výši, stanoví ERÚ. V případě že by se změnily podmínky na trhu a finanční taková podpora by už nebyla potřeba, může regulátor její výši změnit.
Hradit ji bude ČEPS, který by peníze vybral od spotřebitelů elektřiny v rámci plateb za systémové služby, které jsou součástí regulované složky ceny elektřiny. Tato položka by tak ale narostla na účtech zákazníků za proud.
Pokud i za těchto podmínek nebude chtít majitel strategickou elektrárnu udržovat v chodu, stát ji bude moct svěřit konkurenční firmě, která ji bude provozovat.
Materiál projedná vláda po novém roce, poté půjde do Sněmovny. „Mým cílem je nalézt co nejširší politickou shodu,“ dodal Vlček. Předpokládá, že novela by mohla být účinná od 1. srpna 2025, tedy ne dříve než předchozí novela energetického zákona, která je stále v legislativní procesu, čeká ji ještě odsouhlasení Senátem a podpis prezidenta.
