Článek
Vláda na svém posledním letošním zasedání odsouhlasila dokument, který upravuje zdejší zelenou politiku a snižování emisí. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, zkráceně klimaticko-energetický plán, obsahuje několik zásadních změn, které pocítí především tuzemské firmy.
Dokument si vyžádala Evropská unie, stejně jako u dalších členských států. Některá opatření jsou již dávno daná, jako například emisní povolenky nebo emisní normy pro elektrárny a automobily. Platí také cíl Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990 a do roku 2050 emise odbourat úplně.
Klimatický plán by měl Česko v různých oblastech nasměrovat tak, aby unijních cílů dosáhlo, což si do roku 2030 vyžádá investice až 2,8 bilionu Kč.
Více jádra a zelených zdrojů
Klimaticko-energetický plán počítá s tím, že hlavním zdrojem pro Česko bude energie vyrobená z jádra. Ovšem až po roce 2040. Do té doby by se měl postavit minimálně jeden nový jaderný blok v elektrárně Dukovany.
Zelený plán upřesňuje také datum odchodu od uhlí, ke kterému by mělo dojít do roku 2033.
Trajektorii české energetiky však budou v příštích letech určovat především emisní povolenky a jejich cena. Nejvíce emisí nyní produkují uhelné elektrárny, které by měly hlavně z ekonomických důvodů zavírat do roku 2030. Od uhlí se postupně odklánějí také teplárny.
Postupné vypínání uhelných elektráren způsobí, že Česko bude podstatnou část elektřiny dovážet a bude vyrábět větší část energie z obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 by mělo až 30 procent proudu pocházet ze zelených zdrojů oproti současným 18 procentům.
„Vládou očekávaných 30 procent je opravdu spodní hranice, ostatně to je také úloha Vnitrostátního plánu, přičemž lze očekávat, že bude překonán. Podstatné je, že vláda pochopila význam obnovitelných zdrojů a dokončuje úpravy legislativy tak, aby postavit větrník netrvalo 10 a více let a aby ubylo byrokracie pro všechny obnovitelné zdroje,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Kromě energetiky počítá klimatický plán s emisními úsporami v dalších oblastech, jako je průmysl, zemědělství, budovy a doprava. Ještě v létě byl v dokumentu obsažen plán na zdražení litru benzinu o dvě koruny kvůli novým emisním povolenkám, které by měly do budoucna cenu paliva zvednout.
V případě obytných budov se počítá se zrychlením renovací, jako je například zateplování, aby se ušetřila energie i náklady na jejich vytápění.
Průmysl doufal ve větší změny
Zelený dokument se však setkává s kritikou zástupců tuzemského průmyslu. Podle nich ohrožuje konkurenceschopnost českých a obecně evropských firem.
„Je nepřijatelné, že takto významná strategie, která se na evropském poli stává pro ČR závazkem, je předkládána vládě bez komplexní analýzy ekonomických dopadů, i ověření dopadů na naši konkurenceschopnost, a to zejména z hlediska celkových nákladů na energie placené odběrateli, včetně průmyslových zákazníků,“ uvádí Filip Dvořák, viceprezident Hospodářské komory ČR.
Na dokumentu přitom kabinet pracoval půl roku. Jeho původní verzi vláda představila v létě a podle Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) měla dostatek času na to, aby se vypořádala s připomínkami těch, kterých se změny dotknou nejvíce.
Místo toho však došlo pouze ke „kosmetickým“ úpravám. „Z politických důvodů zmizel konkrétní český závazek v oblasti emisí, který po nás sice explicitně nevyžaduje legislativa, ale který implicitně vyplývá ze všech dílčích cílů. Naopak v plné výši zůstal nerealistický cíl v oblasti úspor energie, jehož nesplnění předpokládají i modelované scénáře,“ říká Daniel Urban, generální ředitel SP ČR.
Ve výraznější změny doufala také Ocelářská unie, která zastupuje firmy jednoho z energeticky nejnáročnějších odvětví. Výtky má mimo jiné k nedostatku zdrojů, zejména plynových elektráren, které by nahradily současnou produkci uhelných elektráren.
„Těžký průmysl potřebuje stabilní ceny energií i stabilní dodávky a energetická soběstačnost by měla být podmínkou dalšího fungování nejen ocelářů, ale průmyslu jako celku. Ale i obyvatelstvo potřebuje energetickou bezpečnost a přiměřenost. Pokud však chce současná vláda uvrhnout průmysl do krize, tak ji upozorňujeme, že v krizi se průmysl již nachází a zatím nevidíme žádné kroky, které by ukazovaly světlo na konci tunelu,“ uvedla předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcela Kubalová.
Na začátku tohoto týdne vláda oznámila svůj záměr znovu otevřít na půdě Evropské komise debatu o Green Dealu, volá také po upřesnění fungování nového systému emisních povolenek, nebo po zmírnění emisních limitů pro automobilky. Nyní pro své návrhy hledá v Bruselu podporu ostatních států. Podobnou rétoriku dlouhodobě razí i opozice, která slibuje Green Deal zredukovat.
Česko nabralo se schvalováním dokumentu zpoždění, stejně jako dalších 12 států EU. Evropská komise kvůli tomu v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva.
