Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čína měla pro investiční banky z celého světa a zejména Wall Street představovat doslova bonanzu. Aspoň takové byly představy amerických bankéřů před pár lety. Šéf americké velkobanky JPMorgan Chase & Co. Jamie Dimon prohlašoval, že na čínský trh půjdou „v plné síle“. Vlivná banka Goldman Sachs Group pak předpokládala v nejoptimističtějším scénáři, že zdvojnásobí počet svých zaměstnanců.
Tyto ambice jsou nyní v troskách: Žádná ze zahraničních bank v Číně nedosahuje na slušné zisky a většina z nich omezila investice a snížila počet pracovních míst. Investiční aktivita na čínském trhu se totiž výrazně zpomalila a kapitálové trhy se propadly třikrát za poslední čtyři roky. Jedinou výjimkou je loňský rok, který ale rostl především od loňského září, kdy čínská komunistická strana oznámila další opatření na podporu tamního hospodářství.
„Banky na Wall Street chybovaly a byly příliš optimistické,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Ken Wilcox, bývalý výkonný ředitel banky Silicon Valley, který podnikal v Číně. A dodal: „Chybně v tom smyslu, že čínská komunistická strana má dlouhou historii ohledně klamání tělem.“
V posledních letech totiž přispěly k horší výkonnosti čínských kapitálových trhů a celé ekonomiky přísnější regulace a omezení, jež se mimo jiné dotkly rovněž zahraničních konzultačních firem. Například před dvěma lety provedla čínská policie razii v konzultační společnosti Capvision Pro Corp., přičemž zásah přišel jen pár týdnů poté, co čínské úřady vyslýchaly zaměstnance americké konzultační společnosti Bain & Co. A úřady zasáhly rovněž proti newyorské společnost Mintz Group, která pomáhá investorům s hloubkovými kontrolami firem. Státní média tehdy uvedla, že jde o součást protišpionážního zásahu na konzultační firmy.
K regulacím a státním zásahům se pak přidávají rovněž nepříznivé ekonomické faktory. „Roli hraje zpomalující čínská ekonomika i nevyřešená politika okolo developerů,“ uvádí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. V posledních třech letech roste čínské hospodářství nejvýše pětiprocentním tempem.
Realitní trh pak pokračuje v krizi, když konkrétně letos již Čína musela zachraňovat jednu z největších developerských společností na trhu – China Vanke. Další velké firmy, jako například China Evergrande Group, pak zkrachovaly. Výsledkem potíží developerů jsou jejich dluhy ve výši 160 miliard dolarů, u nichž jsou problémy se splácením.
Velké bankovní domy proto snižují počet zaměstnanců na minimum. Počet zaměstnanců Goldman Sachs se od svého vrcholu v roce 2022 snížil o 15 procent na současných více než 400 pracovníků. Švýcarský bankovní kolos UBS pak snížil od roku 2019 počet lidí o polovinu na zhruba 50 lidí na konci roku 2024, uvedl pro Bloomberg zdroj obeznámený s celou záležitostí. Masivně propouštěla i banka Morgan Stanley.
Stojí za tím nepřesvědčivé výsledky bank. Z posledních zveřejněných výsledků za rok 2023 vyplývá, že banky Morgan Stanley, UBS, JPMorgan a Goldman Sachs v Číně vydělaly pouze 33,7 milionu dolarů.
Důvodem je ubývající počet transakcí. Od svého vrcholu v roce 2020 se snižuje počet vstupů firem na čínské burzy. Konkrétně v minulém roce se objem primárních emisí na burze snížil podle dat poradenské společnosti KPMG meziročně o 70 procent na 119,1 miliardy jüanů (392,5 miliardy korun). Šlo celkem o 125 emisí, což je o 60 procent méně než o rok dříve.
Podobně je na tom trh s dluhopisy. Vlna krachů developerských společností prakticky zavřela trh s vysoce úročenými bondy. V minulých letech se nedařilo ani na trhu se společnostmi. Názorným příkladem, jak se situace za poslední roky změnila, je skutečnost, že Čína už vypadla z hlavní agendy, která se týká Asie, na poradách vrcholového vedení ve většině bank.
Náladě mezi bankéři pak nepřidává ani současný postoj americké administrativy, která chce omezit americké investice do čínských firem, které představují pro USA ohrožení národní bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump pak rychle po svém návratu do Bílého domu uvalil na veškeré čínské zboží desetiprocentní clo a na dovoz hliníku a oceli dokonce čtvrtinové clo. Čína zareagovala odvetnými cly na dovoz zboží, jako je uhlí či zkapalněný zemní plyn v objemu 14 miliard dolarů.
Pokud bude eskalace obchodních vztahů pokračovat, tak to bude tlačit banky k odchodu z čínského trhu,“ doplňuje Pfeiler. Právě zostření postojů USA vůči Číně se obává Wilcox. „Trump bude na Čínu tvrdý. Je narcistický, a proto manipulovatelný, a Čína ho nerespektuje,“ prohlásil Wilcox a pokračoval: „Bez ohledu na to, jak často jsou zklamáni, zůstávají američtí výkonní ředitelé obecně nevysvětlitelně optimističtí. Mají krátkou paměť.“
