Viceguvernér ČNB: Kvůli slabé koruně bude splnění inflačního cíle těžké

Rozhodnutí snížit úrokové sazby na zasedání České národní banky konaném minulý týden podpořila většina rady včetně guvernéra Aleše Michla. Dva členové měli odlišné názory – viceguvernérka Eva Zamrazilová hlasovala pro stabilitu sazeb, zatímco Tomáš Holub navrhoval razantnější snížení o půl procentního bodu.

Bankovní rada se zabývala především otázkou inflace, která podle nové prognózy zůstane nad dvouprocentním cílem až do poloviny roku 2026. Prognóza předpokládá, že inflace na přelomu roku dokonce přesáhne horní hranici tolerančního pásma (plus minus jeden procentní bod od inflačního cíle), a teprve poté začne klesat.

Tento vývoj vede k tomu, že zůstává ČNB i nadále obezřetná při uvolňování měnové politiky. Proinflační rizika zahrnují zejména setrvačný růst cen služeb, potenciální nadměrné výdaje státního rozpočtu, zvýšené mzdové požadavky a možnost oživení úvěrové aktivity, zejména na realitním trhu.

Naopak protiinflační faktory zahrnují zhoršenou ekonomickou náladu doma i v zahraničí, slabší výkon německé ekonomiky a očekávání dalšího snižování sazeb velkých centrálních bank.

Aleš Michl ocenil dosavadní přísnou měnovou politiku jako klíčovou pro boj s inflací. Upozornil na nutnost pokračovat v opatrnosti a případně pozastavit další snižování sazeb.

Eva Zamrazilová zdůraznila rizika vyšší inflace a varovala, že měnová politika může brzy působit expanzivně, zejména s ohledem na slabší kurz koruny.

Tomáš Holub poukázal na to, že nová prognóza potvrzuje možnost snižování sazeb, ale preferoval razantnější pokles o 0,5 procentního bodu. Argumentoval, že bez této změny hrozí zbytečné prodlužování přísné politiky.

Viceguvernér Jan Frait a Karina Kubelková podpořili opatrný přístup, přičemž Frait označil snížení o 0,25 procentního bodu za „bezpečný krok“, který neohrozí finanční stabilitu ani nezpůsobí úvěrovou expanzi.

Zvýšené ceny služeb zůstávají klíčovým proinflačním faktorem, přičemž podle Jana Procházky inflace často naráží na horní hranici cílového pásma právě kvůli výkyvům v kolísavých položkách spotřebního koše. Další výzvu představuje měnový kurz, kde může mít slabší koruna oproti předchozím očekáváním proinflační efekt.

Někteří členové bankovní rady varovali, že bez dalšího posilování koruny bude dosažení dvouprocentního inflačního cíle velmi obtížné. Jan Kubíček upozornil, že kurz koruny ke konci roku 2025 je podle aktuální prognózy ČNB o šest procent slabší, než předpokládala loňská podzimní predikce, a o čtyři procenta slabší než aktuální očekávání analytiků.

Jan Frait dodal, že bez posilování koruny, a to zejména při současném napjatém trhu práce, bude plnění inflačního cíle velmi obtížné. Prognóza ČNB pro letošní rok předpokládá průměrný kurz koruny na úrovni 25,10 Kč za euro, v roce 2024 pak 25,40 Kč za euro a v roce 2025 mírné oslabení na 25,50 Kč za euro.

K dalšímu zdroji možných inflačních tlaků pak přispívá obnovený růst cen nemovitostí, který se může přenášet do spotřebitelských cen a tím dále zvyšovat inflační tlaky.