Víc svobody pro farmáře. Ministerstvo zvažuje změnu protierozních pravidel

V červenci 2025 začnou platit nová pravidla pro boj s erozí, která se dotknou všech zemědělců. Případů, kdy prudké deště spláchnou půdu i s cennou ornicí, totiž v čase přibývá a na vině je také špatné hospodaření.

Nová protierozní pravidla pro zemědělce jsou připravena zhruba rok. Teď se však začíná diskutovat o dalších změnách.

Stát nechce tak přísně diktovat farmářům, jestli budou půdu chránit proti erozím pomocí opatření, jako je omezení orby, dělící pásy nebo omezení výsevu některých plodin.

„Bohužel současně navrhovaný systém u takzvaně mírně ohrožených půd jde nad rámec toho, co je standardem v Evropě. Naše úvaha je, že bychom ochrany půdy docílili tím, že hospodáře spíš budeme motivovat k péči o půdu než regulovat a nařizovat,“ řekl SZ Byznys ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Začala se proto vést diskuse o tom, jak systém upravit. Jedním z návrhů je, že by protierozní opatření na pozemcích mírně ohrožených erozí (tzv. MEO) nebyla povinná, ale dobrovolná. Pokud by však na dotčených půdách k erozi došlo, čekaly by zemědělce přísnější pokuty.

Protierozních opatření je více než třicet a zemědělec si může vybrat, jakým způsobem bude vodní erozi předcházet. Může například stavět ochranné pásy, obsévat pozemky nebo sít metodou strip-till, kdy se půda upravuje jen v úzkých řádcích.

Změna směrem k dobrovolnosti není definitivní a bude se o ní diskutovat. Podle Výborného neohrozí start nových protierozních pravidel od července 2025, navázaných na vládní nařízení o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům. Další úpravy by se totiž mohly řešit novelizací zákona.

Hnutí Duha varuje před rozvolněním dlouho připravovaných pravidel. Připomíná, že počet erozních případů roste. V aplikaci Monitoring eroze se letos objevil rekordní počet více než pěti set událostí.

„Povinné používání půdoochranných technologií by se na plochách MEO 1 nevyžadovalo dokonce ani u nejvíce rizikové kukuřice, jejíž pěstování je příčinou více než 40 % erozních událostí,“ kritizuje přístup zástupce hnutí pro oblast zemědělství Martin Rexa.

Změny však hájí zemědělci. „Podstata změn je jinde. Chtěli jsme řešit erozi, ale ne tak, aby si hospodáři museli pořizovat drahé technologie, když jsou v místech, kde eroze nehrozí,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Často je to navíc tak, že pozemek je z poloviny rovný, z poloviny příkrý, přitom celý spadá do pozemků ohrožených erozí. To nedává smysl. Farmář by měl mít volné ruce a rozhodovat, jak bude erozi na pozemku řešit,“ dodal.

V současnosti navržený systém podle něj umožní, aby si zemědělec pořídil protierozní technologie, a tím byl z obliga v případě, že u něho na pozemku k erozím bude docházet. V nově navrženém systému ale nebude stačit, že zemědělec zavede nějaké opatření, důležité bude, aby skutečně erozím zabránil.

Větší zodpovědnost by měli nést také farmáři, kterým dnes papírově eroze nehrozí. Pokud se na jejich pozemcích vyskytnou, bude hrozit jejich zařazení do erozně ohrožených půd, kdy už se budou muset řídit předepsanými pravidly.

Ekologické hnutí také kritizuje sankční systém, který by se řídil nepřesným monitoringem eroze. A diskutuje se o jeho změnách.

„Uznávám, že schopnost monitoringu erozních událostí je slabým místem. Systém je založený na tom, že starosta zvedne telefon, zavolá, že bouřka splavila půdu, přijeďte se podívat. Abychom šli naznačenou cestou, musíme systém změnit,“ uvedl ministr.

Hnutí Duha navíc vadí, že ze systému preventivní ochrany mají být zcela vyňaty ozimé obiloviny jako je pšenice, ta je přitom podle něj za deseti procenty erozních událostí. Navržená změna by mohla platit už od července.

U silně ohrožených pozemků, takzvaných SEO, se nic měnit nemá a režim pro používání půdoochraných opatření bude povinný.