Kdo dal peníze do těchto fondů, neprohloupil. Top deset těch nejvýkonnějších

Na loňský rok budou tuzemští investoři do podílových fondů, kde mají uloženo přes 850 miliard korun, vzpomínat v dobrém. Dařilo se totiž jak akciovým fondům, tak i těm konzervativnějším, mezi něž patří fondy dluhopisové či vyvážené. A co je důležité, svým výkonem dokázala většina z nich překonat inflaci, ukazují údaje poradenských společností Finez a Partners.

Nejlépe se v loňském roce dařilo akciovým fondům. Právě akcie se totiž dočkaly pomyslného dopingu na konci roku, když investoři začali stále více věřit, že hlavní světové centrální banky letos zahájí cyklus snižování sazeb. Zejména v případě americké centrální banky (Fed) trhy momentálně očekávají, že k prvnímu snížení dojde už během prvního čtvrtletí.

Akciím na vyšší hodnoty také pomohlo očekávání investorů, že největší světová ekonomika se navzdory přísné měnové politice, která přidusila úvěrovou aktivitu mezi podniky a lidmi, vyhne recesi nebo ji dokáže vstřebat bez větších škraloupů.

Poslední komentáře od členů Evropské centrální banky (ECB) pak signalizují, že i úroky v eurozóně jsou již na vrcholu a debata se tak kloní k jejich postupném snižování.

Investoři si sdělení centrálních bankéřů vyložili pozitivně, což se odráželo na vývoji trhů. Například nejsledovanější americký akciový index S&P 500 jen od začátku listopadu do konce loňského roku přidal přes 13 procent. Slušné výkony zaznamenaly také dluhopisové trhy, kde zjemňující se obavy z inflace zvedly poptávku po této třídě aktiv.

Dalším faktorem podporující růst akcií, který ještě před rokem málokdo očekával, byl nástup umělé inteligence. Spouštěčem bylo představení aplikace ChatGPT firmou Open AI, v níž vlastní podíl Microsoft. Na to posléze reagovaly s vlastními aplikacemi Meta, Google či Amazon.

„Investoři v umělé inteligenci viděli nejen ‚chytrý‘ chat, ale potenciálně i nástroj na výrazné zvýšení produktivity ve firmách všeho druhu. Právě to byl důvod optimismu investorů,“ uvedl analytik J&T Banky Pavel Ryska.

Nejvíce z tématu umělé inteligence profitovala americká firma Nvidia, která jako jedna z mála dodává čipy schopné umělou inteligenci pohánět. Tato společnost si loni připsala největší zhodnocení z indexu S&P 500 se ziskem přes 230 procent.

Podle indexů podílových fondů, které sleduje finančně poradenská společnost Partners, činila průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v České republice za celý rok 18 procent.

Průměrné zhodnocení dluhopisových fondů za loňský rok pak bylo necelých deset procent. I konzervativnější investoři do této třídy aktiv se tak mohou těšit z reálného zhodnocení svých prostředků, když zhodnocením dokázaly mírně překonat meziroční listopadovou inflaci ve výši 7,3 procenta.

Vyvážené fondy v souladu s cenami akcií a dluhopisů pak připsaly investorům průměrné zhodnocení přes 11 procent.

„Potvrdila se má analýza aktuální situace z počátku roku 2023, kdy jsem říkal, že finanční trhy začínají rok pod tlakem událostí roku 2022 a jak ceny dluhopisů, tak akcií jsou výrazně pod svým potenciálem. Výsledkem určitého uklidnění je pak dvouciferná výkonnost akciových fondů a dluhopisové fondy nemají k 10 procentům daleko,“ hodnotí loňský vývoj trhů investiční stratég společnosti Partners Martin Mašát.

Rok 2023 tedy podle něj vyšel pro investory nad očekávání dobře a ani vysoké úroky běžných účtů neměly šanci zmíněnou výkonnost dohonit.

Podle Mašáta stále platí, že výnosy českých desetiletých státních dluhopisů se pohybují kolem čtyř procent, což je hodnota, kterou jsme v tomto tisíciletí zažili jen pomálu. Vzhledem k tomu, že tuzemská inflace se v dohledné době s velkou pravděpodobností usadí kolem tříprocentní hodnoty, budou i tyto konzervativní investice reálně, tedy nad inflaci, zhodnocovat majetek investorů.

„Co se týče dynamičtějších investic, tak určitě není třeba se bát ani akcií, které sice v roce 2023 dohnaly své ztráty z předešlého roku způsobené energetickou krizí a válkou na Ukrajině, ale v průměru nejsou nijak předražené. Čeká nás navíc období snižování sazeb a poklesu cen komodit a energií, což vše bude hrát do karet akciovým investicím, u kterých by se opět výkonnost mohla navrátit k dlouhodobým průměrům kolem osmi až deseti procent,“ předvídá Mašát.

Podle akciového analytika Komerční banky Bohumila Trampoty bude akciový trh v letošním roce pozitivně ovlivňovat zejména již zmíněné očekávané uvolňování měnové politiky centrálními bankami.

„Ty nám již několikrát ukázaly, že podpořit trh umí. Tak, jak bude klesat inflace k cílovým hodnotám, měly by i centrální banky snižovat úrokové sazby. Americký Fed by v roce 2024 měl snížit sazby šestkrát až na výsledných 3,75 procenta a ECB jedenkrát,“ doplnil analytik.