Většina lidí chce daň pro banky. Takový plán nemám, říká Stanjura

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sektorovou daň pro banky by chtělo zavést sedm z deseti Čechů. Ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi.

Podle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce se v koalici v současné době o budoucnosti této daně debatuje, sám se ji ale navrhovat nechystá.

„Úkolem ministra financí je předložit zákon, na kterém se shodne vláda jako celek. Takový plán nemám, ale je to legitimní součást koaličního vládnutí, když kterákoliv strana chce nějaké téma debatovat. Nyní se debatuje a těžko říct, jak tato debata skončí,“ uvedl.

Už v loňském roce na bankovní instituce padla povinnost platit daň z nadměrných zisků, takzvanou windfall tax. Výnosy z ní se ale nesetkaly s očekáváními. Stát na této dani od bank totiž vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard korun.

Právě sektorová daň, ke které by se přikláněli Piráti, STAN a také lidovci, by se mohla stát její alternativou. Otázkou je nyní výše sazby, která by potenciálně banky zasáhla.

Pokud by se resort financí inspiroval například Slovenskem, kde sektorová daň na banky od letoška platí, činila by daň ze zisku 30 %. Daň má u našich sousedů v letošním roce vynést 336 milionů eur, v přepočtu 8,5 miliardy korun.

Naopak proti sektorové dani se staví opozice. Přesto by se ale podle šéfa poslanců a místopředsedy SPD Radima Fialy mělo místo windfall tax najít „jiné sofistikované řešení“, aby nadnárodní firmy víc přispívaly.

Podle šéfa Moneta Money Bank Tomáše Spurného by zavedení takové daně donutilo tuzemské bankovní instituce k jejich restrukturalizaci.

„My dnes zaměstnáváme zhruba 2700 lidí a samozřejmě to bude mít vliv na zaměstnanost. Bude to mít vliv na počet poboček, to je, řekněme, ta první reakce, jak se snažit zlepšit ziskovost banky, abychom takovou daň byli schopni absorbovat. Druhá reakce bude, a to je samozřejmě součástí konkurenčního prostředí, že budeme muset zdražit naše služby, ať už jsou to úrokové míry na úvěrových produktech, či snížit úrokové míry na produktech depozitních a vytvořit nebo přehodnotit poplatkovou politiku,“ uvedl Tomáš Spurný v pořadu Inside Talks SZ Byznys.