Článek
Vládou schválený návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 295 miliard korun. „Příští rok bude čtvrtým rokem v řadě, kdy hospodaříme se schodky, které se podobají těm zemím, se kterými jsme se nikdy nechtěli srovnávat,“ uvedl v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce předseda Národní rozpočtové rady a člen NERV Mojmír Hampl.
Tyto státy se podle něj nacházejí v jižní ose eurozóny, jako třeba Řecko. „Teď jsou naše schodky na jejich úrovních. Odskočili jsme od zemí, jako je Švédsko, Dánsko, Lucembursko,“ jmenuje země, s nimiž se Česko dříve srovnávalo.
Loni skončil státní rozpočet v minusu 420 miliard korun, na letošní rok byl původně schválený rozpočet se schodkem 280 miliard, novela, kterou projednává Sněmovna, však prohlubuje schodek na 330 miliard.
Daně musí jít nahoru. Mezi nimi zdanění kapitálu, zdanění majetku, protože to se úplně vypustilo.
Podle Hampla se veřejný sektor ze stávajících příjmů nedá ufinancovat. „To ale neznamená, že se nemá pracovat i na výdajové stránce rozpočtu,“ dodal.
„Daně musí jít nahoru. Mezi nimi zdanění kapitálu, zdanění majetku, protože to se úplně vypustilo. Kdo tady platí daně, je především zaměstnanec a důchodce,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Dodal ale, že není spravedlivé zvyšovat daně nízkopříjmové skupině obyvatel, která už tak má někdy problém se svými příjmy vystačit.
Podle sociologa a člena NERV Daniela Prokopa se musí příjmy z daní vrátit na úroveň před rokem 2020. „Máme mezery v danění alkoholu. Máme největší rozdíl mezi daněním OSVČ a zaměstnanci. Máme nízké majetkové daně. Musíme přehodnotit některé paušály,“ popisuje.
Míst, kde se dá ušetřit, je ale víc. Jednou z možností je podle Hampla již dříve diskutované zrušení státní podpory stavebního spoření. „Jsou také úvahy o rušení institucí typu České exportní banky, ve kterých je alokováno sedm miliard korun, a o jiných valorizacích důchodů,“ zmínil další Hampl.
Podle něj je problém, že Česko hromadí nesoulad mezi příjmy a výdaji v rozpočtu, k nimž se v mimořádných časech přičítají další mimořádné výdaje. „Bez změny daní se k rovnováze nevrátíme a strukturální schodek nebudeme schopní narovnat,“ míní Hampl.
V současné době se podle Středuly sčítají chyby předchozí a současné vlády, které měly dopad na českou ekonomiku a ohrožují domácnosti a firmy. „Z příjmové strany dávají pryč obrovské prostředky, už je to více než 250 miliard a tato vláda připravuje další zákony, které vydají z příjmové části dalších 60 miliard,“ říká Středula.
Pomoc stát neumí cílit
Největší změnou proti původnímu návrhu, který předpokládal deficit 270 miliard, jsou podle ministra financí Stanjury výdaje na stanovení maximálních cen elektřiny a plynu. Podle Hampla je rozdíl v deficitu oprávněný, pokud to pomůže firmám, lidem a bude to řešit krizovou situaci. „Pokud budou znamenat něco odlišného, je to velký problém,“ říká.
Výdaje na pomoc s energiemi by podle Stanjury měly pokrýt příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí.
Stropy jsou nastaveny cenově dobře, ale nikdy nemohou pomoct všem stejně. Pro horních 20 procent jsou zbytečné.
Vysoké výdaje podle Prokopa mimo jiné způsobuje i plošnost pomoci s energiemi. „Více pomáhá vysokopříjmovým domácnostem. Máme obrovské náklady na tato opatření a ani jeden z těch pilířů není cílený na ty, kteří to potřebují. Příspěvek na bydlení apod. je drobný oproti tomu, o čem mluvíme,“ říká Prokop.
Zastropování energií vláda stanovila na 6 korun u kWh elektřiny a 3 koruny u plynu. Toto opatření má mimo jiné zamezit tomu, aby se problémy s hrazením účtů za energie rozšířily do větší části populace. „Stropy jsou nastaveny cenově dobře, ale nikdy nemohou pomoct všem stejně. Pro horních 20 procent jsou zbytečné, ti by si mohli dovolit i nestopovanou elektřinu. Pro spodních 20 až 30 procent nejsou stropy dostatečné,“ hodnotí Prokop.
Dále by měl od Nového roku nízkopříjmovým domácnostem nad rámec příspěvku na bydlení pomoci ještě nově zacílený úporný tarif. Na ten by měli dosáhnout zranitelní zákazníci, což je dle Prokopa asi 20 procent domácností.
Cílená pomoc je však oproti plošné v mnoha ohledech složitější. Hampl za potíž považuje také to, že český stát pomoc cílit neumí. „A to je problém veřejných financí. Dostali jsme se do stavu, kdy od státu očekáváme, že jako nemotorný cvalík bude v krizové situaci dělat strašně rychlá a dobrá zacílená opatření. Neumí to systémově a neuměl to ani v době covidu,“ myslí si.
Výsledkem toho bylo, že politici plošně rozdali peníze nebo snížili daně. „V zásadě nic jiného rychle neumíme. Dokonce tato opatření kombinujeme. Tím systematicky zvyšujeme díru ve státním rozpočtu, do které ve špatných časech přičítáme náklady na různá opatření,“ dodává Hampl.
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a výdaji 2,223 bilionu korun.
