Článek
„Tempo poklesu maloobchodu se proti předchozím měsícům zmírnilo,“ ohlásila Jana Gotvaldová z ČSÚ. Podle údajů z června tržby maloobchodu skutečně vyrostly o 0,3 procenta. Přesto i nadále platí, že proti loňskému roku spotřeba klesla o 4,1 procenta.
Takový výsledek není evropským unikátem, míra úspor však vynikne ve srovnání s posledním rokem před nástupem krizového období. Proti červnu 2019 Češi nakoupili skoro o pět procent méně zboží. O něco menší krizový propad – 3,6 procenta – hlásí podle Eurostatu pouze Italové, v dalších zemích spotřeba přinejhorším stagnuje. Proti tomu v devíti státech v čele s Lucemburskem, Rumunskem a Polskem zákazníci reálně utratili o 10 až 20 procent více než před čtyřmi lety.
Eurostat nabízí přímočaré vysvětlení. Podle údajů z prvního čtvrtletí poklesly reálné platy za krizové období nejvíc právě v Česku a Itálii, kde se hlavně vinou inflace propadly zhruba o desetinu. Dorovnání mezd podle inflace příliš agresivně nevyžadují ani Němci, Rakušané a obyvatelé skandinávských zemí. Také v nich se konzum přinejmenším zastavil.
Pro Čechy může být taková společnost lichotivá z toho důvodu, že jde vesměs o země, kde byla spotřeba před krizí nejvýš, a jejich obyvatelé si proto mohou snadno něco odepřít.
Srovnání s předkrizovým obdobím zároveň ukazuje, jak Češi změnili zvyky. Za pokles spotřeby nejvíc odpovídá největší položka potravin, jejichž nákup kvůli drahotě omezili víc o desetinu – to je rovněž evropský unikát. V tom se skrývá riziko, že nezbytné nákupy byly nuceny omezit především chudé rodiny, které za jídlo utrácejí relativně nejvíc.
Stejně Češi šetří na nákupech, které lze nejsnáze odložit, tedy na vybavení domácností, kultuře, rekreaci a automobilech, ještě víc škrtali u „zbytečného luxusu“, tedy obuvi a oděvů.
Naopak spotřeba benzinu a nafty se díky jarnímu poklesu cen vrátila na předkrizovou úroveň. V časech covidu se lidé naučili víc utrácet za léky a drogerii, do pozice nezbytného zboží se propracovaly počítače a mobily. Na tom se už nic nemění. Internetové obchody sice od roku 2021 snížily obrat, přesto byl v červnu stále o třetinu vyšší než v roce 2019.
Krizový pád maloobchodu je hlubší také ve srovnání s červnovým propadem tržeb o 3,1 procenta v letech 2008–2013.
Propad maloobchodu byl podle ekonomů hlavním důvodem, proč se tuzemské hospodářství ve druhém čtvrtletí neprobralo ze stagnace. V červnových datech však ekonomové vidí signál k obratu.
„Meziroční pokles se začíná výrazně zmenšovat a tento trend by měl pokračovat i ve druhé polovině tohoto roku, kdy by inflace měla dále ustupovat až na takové hodnoty, kdy růst nominálních mezd bude rychlejší,“ míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Pak podle něho lidé opět začnou utrácet.
