Velcí farmáři dostali miliardy, díky výjimce si sáhli na „zapovězené“ peníze

Vláda Andreje Babiše v době pandemie často varovala před ohrožením potravinové soběstačnosti České republiky. O tom, že je nutné pomoci velkým zemědělcům a potravinářům, aby ustáli koronavirovou krizi, přesvědčila také Evropskou komisi.

Velké zemědělské skupiny a holdingy nad 250 zaměstnanců a s obratem nad 50 milionů eur (1,27 miliardy korun) tak od loňska dosáhnou na některé dosud zapovězené dotační programy. Znamená to pro ně miliardy navíc.

V rámci operace Programu rozvoje venkova (PRV), určené na modernizaci zpracovatelských a zemědělských podniků a uvádění výrobků na trh, se těm velkým vyplatí 1,575 miliardy korun, na které by si ještě před covidem nesáhli. Je to přibližně polovina celkové částky.

V posledním 12. kole se navíc rozdávalo dvakrát. Poprvé malým i velkým podnikům, podruhé už pouze těm velkým. „Tyto peníze jsou určeny na podporu chovu skotu, a tedy zvýšení konkurenceschopnosti živočišné výroby,“ zdůvodnil to mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. 20 velkých podniků, které byly „pod čarou“ si tak rozdělí 382 milionů korun. Peníze slouží například k rekonstrukci stájí, chovů, skladů i pořízení technologií.

„Je to nehoráznost. Peníze mají jít především malým zemědělským podnikům, které mají šanci něco změnit. Ti velcí nic nezmění, roky ukazují, že si se soběstačností stejně neporadí. My věříme lokální výrobě, zpracování a přidané hodnotě. Jsou tady obrovská jatka, prasečáky, ale malých je tu minimum,“ kritizuje praxi předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.

Ministerstvo tvrdí, že pomoc je na místě kvůli specifické struktuře českého zemědělství, kde převládají právě velké farmy.

„Okruh žadatelů byl rozšířen i na velké podniky. Cílem tohoto rozšíření bylo zajistit potravinovou soběstačnost, přičemž právě velké zpracovatelské podniky hrají v tomto ohledu významnou roli,“ zdůvodnil mluvčí Vojtěch Bílý.

„Je třeba zajistit odpovídající kapacity pro zpracování zemědělské produkce a zabránit vývozu suroviny bez dostatečné přidané hodnoty. Proto je třeba zajistit zásadní navýšení zpracovatelských kapacit,“ dodal.

Místopředseda asociace Jan Štefl s tím nesouhlasí. „Konkurenceschopnost ztrácíme proto, že podporujeme jenom velké podniky, kterým jdou největší objemy peněz. V době pandemie jsou nejvíce zasaženy malé podniky, které přišly o odbytové příležitosti,“ řekl.

Dotace pro velké podniky je několikrát vyšší než pro ostatní. Například ve 12. kole se na projekt velkých zemědělců přispívá v průměru částkou šest milionů, u ostatních je to 1,3 miliony korun.

V druhé fázi tohoto kola „rozdávání“, kdy už se dostalo jen na 20 velkých podniků „pod čarou“, jež se do původní alokace nevešly, se objevuje několik známých jmen.

Agro – Měřín miliardáře Gabriela Večeři získá miliony na modernizaci podniku MKS Blízkov, který se zabývá chovem skotu. Další miliony z evropských dotací putují do holdingu Rabbit bývalého šéfa Agrární komory Zdeňka Jandejska na vylepšení technologie míchárny krmiv pro prasata a kuřata v Chotýšově. Dostalo se i na zpracovatele drůbežího masa Raciola patřícího do moravského holdingu Lukrom Zdeňka Červenky.

Miliony půjdou také do technologií Drůbežářského závodu Klatovy, druhého největšího zpracovatele kuřat v ČR nebo za zpracovatelem masa MP Krásno. Se žádostí uspěla také například mlékárna Olešnice a velkoobchody s ovocem a zeleninou Hortim a Tekoo ze skupiny Bidfood Czech Republic.

Zemědělci mohou v programu jednorázově získat až 75 milionů korun. Sedláci navrhují v příštím programovém období od roku 2023 zastropovat maximální výši projektu u investičních dotací na 20 milionů korun. Ministerstvo uvedlo, že o jeho úpravě limitu bude jednat s nevládními organizacemi.