Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Izraelská ekonomika je pod tlakem, ale odolná,“ nechal se slyšet izraelský ministr financí Bezalel Smotrich. Odkazoval na obří výdaje, které země stojí více než rok trvající válka s hnutím Hamás a jejími spojenci. V důsledku toho na začátku října snížila agentura S&P Global hodnocení úvěrové spolehlivosti země o jeden stupeň na známku A.
„Izraelská ekonomika nese břemeno nejdelší a nejdražší války v dějinách země,“ řekl Smotrich 28. září, den poté, co izraelské letectvo zabilo v libanonském hlavním městě Bejrútu vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, což zvýšilo obavy, že napětí s touto militantní skupinou přeroste v plnohodnotný konflikt. Právě rozšiřování bojiště mimo Pásmo Gazy způsobuje prudký růst nákladů na izraelskou armádu, píše CNN.
Již v květnu odhadovala Bank of Israel, že náklady vzniklé v důsledku války budou do konce příštího roku činit 250 miliard šekelů (66 miliard USD), a to včetně vojenských a civilních výdajů, například na bydlení pro Izraelce, kteří museli opustit své domovy. To odpovídá zhruba 12 % izraelského HDP. Tato částka ovšem kvůli aktuálním úderům v Íránu či zmíněném Libanonu zřejmě ještě poroste.
Podle šéfa financí se izraelská ekonomika po skončení války vzpamatuje, ale ekonomové se obávají, že škody daleko přesáhnou dobu trvání konfliktu. Na tom, kdy se tamní ekonomika dostane na předválečnou úroveň, tak shoda nepanuje. Oproti ministrovi a jeho optimismu vystoupil bývalý guvernér Bank of Israel a současný viceprezident pro výzkum v Izraelském demokratickém institutu Karnit Flug. Podle něj existuje riziko, že izraelská vláda omezí investice, aby uvolnila zdroje na obranu. „To sníží potenciální růst (ekonomiky) do budoucna,“ řekl.
A souhlasí s ním i výzkumníci z Institutu pro studium národní bezpečnosti. Podle nich by i okamžité stažení z Gazy a klid na hranici s Libanonem zanechaly izraelskou ekonomiku ve slabší pozici než před válkou. „Očekává se, že Izrael utrpí dlouhodobé ekonomické škody bez ohledu na výsledek,“ uvedli ve své srpnové zprávě.
A válka samozřejmě dopadla i na hospodářskou situaci v Gaze. Izraelské údery významně poničily tamní infrastrukturu a podle Mezinárodní organizace práce se HDP Pásma Gazy propadlo o více než 80 procent, zatímco prudce vzrostla nezaměstnanost.
Napětí na Blízkém východě eskalovalo v sobotu nad ránem 7. října 2023. Tehdy na izraelské území pronikli bojovníci teroristického hnutí Hamás a rozpoutali krveprolití. Zabili na 1200 osob, především civilistů, dalších 250 odvlekli na palestinská území. Dosud jich propustili (výměnou za své vězně) zhruba polovinu. Izrael už v den útoku vyhlásil válečný stav, následně zahájil širokou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem skoncovat s Hamásem.
