Článek
Ekonomika ani ve 2. čtvrtletí nevystoupila ze začarovaného kruhu stagnace. Proti prvnímu čtvrtletí dosáhl růst zanedbatelného tempa 0,1 procenta. Nepovzbudí ani vyhlídky do konce roku.
Do čela katastrofických superlativů se v sousedním Německu propracoval termín „multikrize“, který označuje hospodářské těžkosti vyvolané pandemií covidu a ruskou agresí vůči Ukrajině. Termín se hodí i u nás, protože Česko je jedinou zemí, kterou multikrize zasáhla ještě víc než Němce.
Hospodářský výkon za 2. čtvrtletí byl u sousedů jen o půl procenta HDP vyšší ve srovnání se stejným kvartálem roku 2019, v Česku zůstal dokonce na stejné úrovni. Přitom Evropa za čtyři roky v průměru vyrostla o 2,6 procenta. Většina východoevropských států posílila přes výpadky při pandemii a inflaci o pět procent.
Jednoznačným důvodem, proč se Česko dosud nedokázalo zotavit, byl podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka pokles kupní síly. „Propad spotřeby domácností o 10 procent nezažila žádá země,“ vysvětluje.
Na rozdíl od jiných zemí nestačila tuzemským zaměstnancům ani rekordní inflace, aby se odvážili přihlásit o vyšší mzdy. „Pokud se jenom začne mluvit o vyšší nezaměstnanosti, tak ustávají všechny požadavky,“ krčí rameny ekonom.
Výklad potvrzují i experti Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu,“ uvedl ředitel Odboru národních účtů Vladimír Kermiet.
Stejnou otázku, „proč byla zasažena právě naše země“, řeší také Němci a došli k rozdílnému výsledku. Poradenská společnost Strategy& ze skupiny PwC označila ve své analýze za viníka průmysl, který sice v uplynulém desetiletí shromažďoval zisky, nesnažil se však s jejich pomocí investovat a zvýšit produktivitu. Proto se dnes nemá oslabená německá ekonomika o koho opřít.
Také Česká republika patří k zemím, kde po roce 2020 produktivita neroste. Podle ekonoma Dufka však není viníkem průmysl, ale neschopnost veřejného sektoru.
„K dispozici jsou stovky miliard, investice státu ani dalších institucí však nemají žádný směr,“ připomíná příklad Polska, které dokázalo v krátkém čase postavit síť dálnic a posílit další veřejné služby včetně škol. Také z toho důvodu roste tamní ekonomika druhým největším evropským tempem po Irsku.
Samotný průmysl se v Česku podle ekonoma Dufka z krizových nárazů poměrně rychle vzpamatoval. „K meziročnímu vývoji hrubé přidané hodnoty nejvíce pozitivně přispěl průmysl,“ potvrzuje zpráva ČSÚ. Otázka však zní, jestli vzestup výroby nezmrazí ve třetím a čtvrtém čtvrtletí úpadek Německa, které je hlavním odběratelem tuzemských výrobků.
Při minulé krizi 2008–2013 trpěla tuzemská ekonomika ještě o něco víc než tentokrát, když během pěti let poklesla celkem o 2,4 procenta HDP. Tím se ovšem její bilance nelišila od evropského průměru a zůstala vysoko nad tehdejšími poraženými, tedy středomořskými státy od Portugalska po Řecko.
