Článek
Ve čtvrtek se koná další zasedání Evropské centrální banky (ECB). Trhy očekávají, že centrální banka odsune obavy z hrozící recese a přistoupí k razantnímu zvýšení úrokových sazeb ve snaze zkrotit vysokou inflaci, kterou pohání zejména prudký nárůst cen energií kvůli válce na Ukrajině.
Míra inflace v eurozóně v září meziročně vzrostla na rekordních 9,9 procenta. To je vysoko nad cílem ECB, která ji chce mít kolem dvou procent. Rada guvernérů ECB minulý měsíc zvýšila své klíčové úrokové sazby o tři čtvrtiny procentního bodu a stejný výsledek se očekává na čtvrtečním zasedání.
To avizovala již koncem září šéfka ECB Christine Lagardeová. Uvedla, že centrální banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, ačkoli tento krok výrazně zpomalí ekonomické aktivity. Na prudký nárůst inflace reagovala ECB až v červenci, poprvé od roku 2011. Tehdy sazby zvedla o půl procentního bodu.
Eurozóna směřuje do recese
„Na rozdíl od předešlých dvou zasedání jsou tentokrát očekávání nastavena vcelku jednoznačně na další skokový růst depozitní sazby o 75 bazických bodů na 1,5 procenta,“ napsali analytici Patria Finance.
„Více než velikost růstu úrokových sazeb budou trhy zajímat doprovodné komentáře. V první řadě půjde o výhled centrální banky na vývoj sazeb, respektive zda je ECB stále ochotna agresivně zvedat sazby navzdory ekonomické recesi, do které eurozóna tuto zimu směřuje,“ dodali.
Stejně jako ostatní centrální banky používá ECB sérii zvyšování sazeb, aby dostala inflaci pod kontrolu. Ovšem s rizikem, že zpomalí hospodářskou aktivitu a způsobí recesi. Ta bývá definována jako nejméně dvě po sobě jdoucí čtvrtletí hospodářského poklesu. A obavy z recese sílí, což potvrzuje i vývoj podnikatelské aktivity v eurozóně.
Organizace S&P Global v pondělí uvedla, že index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu a ve službách v eurozóně, se v říjnu meziměsíčně snížil o jeden bod na 47,1 bodu. Sestoupil tak hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
„V Evropě se objevují známky recese,“ uvedl analytik Christoph Weil ze společnosti Commerzbank. „Pokračující pokles kupní síly v důsledku vysoké inflace čím dál výrazněji brzdí soukromou spotřebu,“ dodal.
„Zdá se, že ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí klesne, vzhledem k tomu, že propad výroby zrychluje a že se v říjnu kazí také obraz poptávky. To přispívá ke spekulacím, že recese vypadá čím dál více jako nevyhnutelná,“ uvedl hlavní obchodní ekonom S&P Global Chris Williamson.
Další tlak na korunu
Podle investora Ondřeje Hartmana ze společnosti FXstreet.cz je zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou dobrou zprávou pro euro, které tak získá na atraktivitě, což vyvolá tlak na posílení eura vůči ostatním měnám.
„Logicky to ale vyvolá tlak i na českou korunu. Ta bude mít tendenci oslabit, pokud ČNB nějak nezasáhne, protože se tímto krokem rapidně sníží úrokový diferenciál na trhu euro-koruna,“ vysvětluje. Úrokový diferenciál je rozdíl mezi úrokovou mírou v tuzemsku a zahraničí.
„Pro držitele české koruny se tedy naše měna stane méně atraktivní, protože při jejím držení vydělají mnohem méně na rozdílu úrokové sazby. To není pro ČNB, která drží korunu uměle silnou, vůbec dobrá zpráva,“ dodává Hartman.
Česká národní banka by proto podle něj měla také přistoupit ke zvýšení úrokové sazby alespoň o podobnou hodnotu, jako bude zvýšení sazby právě od ECB.
„V opačném případě tuzemská centrální banka riskuje, že bude muset vynaložit více peněz na obranu koruny před jejím oslabením. Udržení kurzu se pro ni zkrátka stane obtížnější,“ uzavírá. Obrana spočívá v tom, že ČNB za své devizové rezervy nakupuje na trzích českou korunu, aby o ni zvýšila zájem a posílila ji.
