Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Centrální banka současně zveřejnila novou hospodářskou prognózu. Od listopadové predikce se liší hlavně v odhadu, jaká bude inflace v letošním roce.
Tu centrální banka pro letošní rok očekává v průměru na úrovni 10,8 procenta. Svůj odhad tak posunula nahoru, neboť ještě v listopadu počítala s její průměrnou hodnotou 9,1 procenta. V roce 2024 už by ale podle ČNB měla dokonce klesnout na průměrných 2,1 procenta.
Také nová prognóza Ministerstva financí ČR odhaduje, že celoroční inflace se letos přehoupne nad deset procent – má dosáhnout hodnoty 10,4 procenta. Ještě loni v listopadu počítalo ministerstvo pro letošek s průměrnou úrovní 9,5 procenta.
Co říká nová prognóza ČNB (zima 2023)
- ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles HDP o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta.
- Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta.
- Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 procenta. Inflace by se měla vrátit k cíli ČNB, průměrnou hodnotu pro příští rok centrální banka očekává 2,1 procenta.
- Průměrný kurz koruny pro letošní rok ČNB očekává na úrovni 24,50 Kč/EUR. V listopadové prognóze pro letošek předpokládala průměrně 24,80 Kč/EUR. Ve středu přitom koruna uzavírala obchodování na 23,78 Kč/EUR.
Zdroj: ČNB
Guvernér centrální banky Aleš Michl zároveň očekává, že v lednu ještě inflace meziročně stoupne, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, která podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech.
Realita může být jiná
Už v dalších měsících však inflace zvolní a ve druhém pololetí by se měla dostat pod deset procent, zdůraznil guvernér Michl ve svém čtvrtečním projevu. Nová prognóza predikuje, že k vytouženým dvěma procentům klesne inflace už v první polovině roku 2024. Jak moc jsou ale tyto odhady, zejména pro příští rok, opravdu reálné?
Někteří oslovení ekonomové poukazují na podle nich paradoxní situaci, kdy avizovaný pokles inflace vyžaduje především to, aby ČNB zvedla úrokové sazby, což ale banka odmítá.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek se domnívá, že nová prognóza se nemusí s realitou potkat. „Značnou dávku optimismu“ podle něj obsahuje hlavně prognóza na příští rok, podle níž již od začátku roku inflace klesne na dvě procenta, kde se udrží po celý rok.
„Nicméně to by vyžadovalo zvýšit úrokové sazby v úvodu letošního roku o jeden procentní bod, jak ukazuje model centrální banky, což ovšem bankovní rada odmítá. Relevance prognózy ztrácí na významu, když měnová politika odmítá doporučení vlastního modelu ČNB,“ říká.
1/3 Značnou dávku optimismu obsahuje prognóza ČNB na příští rok. Podle ní již od začátku roku klesne inflace na 2 %. Nicméně to by vyžadovalo zvýšit úrokové sazby v úvodu letošního roku o 100 bazických bodů, jak ukazuje model centrální banky, což ovšem ČNB odmítá.
— David Marek (@David_Marek) February 2, 2023
Také hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš považuje předpokládaný rychlý návrat inflace k cíli v roce 2024 za dosti optimistický.
„Inflační optimismus prognózy na horizontu měnové politiky ovšem může odrážet prognózou předpokládané další zvýšení úrokových sazeb k osmi procentům. K tomu však ve skutečnosti nedojde. Bankovní rada se opět v tomto bodě vůči prognóze vymezila - sazby dále zvyšovat nechce a raději je bude držet stabilní na sedmi procentech po delší dobu,“ uvedl ekonom.
Jak dlouhá ta doba bude, to je podle něj otázkou. Již ve čtvrtek však Aleš Michl hovořil o tom, že trhy se v tuto chvíli ve svých sázkách na pokles sazeb „mýlí“ - a podceňují ochotu ČNB držet sazby relativně vysoko delší dobu.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je dvouprocentní predikce inflace pro příští rok dána nejspíše vysokou srovnávací základnou.
„To je důvod, proč by hned v prvním čtvrtletí příštího roku měla inflace tak rychle klesnout. Samozřejmě je velkou otázkou, jak rychle se skutečně inflace sníží. Záviset bude především na tom, jaká budou inflační očekávání, jak moc se v Česku rozjedou mzdy či jak se podaří vyřešit ceny energií.“
Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář podobně jako ČNB očekává výraznější zpomalení inflace ve druhé polovině letošního roku a na začátku roku příštího. I on je však o něco méně optimističtější než centrální bankéři.
„Na začátku roku 2024 čekám inflaci spíše kolem čtyř procent. Tím důvodem je, že ekonomika si prošla dlouhou periodou zvýšené inflace. To se může projevit v tom, že ekonomika si zvykla na vyšší inflaci, řada firem a subjektů zavádí různé inflační doložky, které následně budou zvedat inflaci i v dalším období. Trh práce mezitím zůstává napjatý, protože nízká nezaměstnanost tlačí na růstu mezd,“ vysvětluje Sklenář.
Prognóze ČNB může podle něj naopak pomoci vývoj cen energií a posílení koruny. Vyšší ceny energií totiž zvednou inflaci v letošním roce a vytvoří i zvýšenou srovnávací základnu pro příští rok, což se odrazí v nižší inflaci.
„Silnější kurz koruny jednak zlevňuje dovážené zboží a přímo tlačí na inflaci. Současně také zmenšuje exportérům prostor ke zvyšování mezd a dál tlumí delší inflační vývoj. Od října koruna k euru posílila o více než tři procenta, to podle hrubého pravidla odpovídá tomu, jako by ČNB zvýšila sazby třikrát o čtvrt procentního bodu,“ dodává ekonom J&T Banky.
