Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od začátku letošního roku do konce srpna v Česku zkrachovaly firemní dluhopisové emise v objemu 1,6 miliardy korun. Takto špatná čísla nebyla v posledním desetiletí k vidění ani za celé jednotlivé roky. Jedinou výjimkou byl loňský rok. Tehdy skončily podnikové bondy za 2,3 miliardy korun. Vyplývá to z nové studie forenzní agentury Surveilligence, která se zabývá odhalováním nekalých praktik v byznysu.
Analýza přinesla celou řadu alarmujících zjištění. Například dvě pětiny firem vydávajících obligace před svou první emisí vůbec nezveřejňovaly výsledky ve Sbírce listin. U menších emisí až třetina získané částky nesloužila investičnímu záměru, ale byla „spotřebována“ už v prvním roce emise například na poplatky distribučním společnostem a internetovým tržištím.
„Část emitentů přistoupila k tomuto způsobu financování již od počátku s podvodným úmyslem. Tedy že jejich neschopnost dostát závazkům není výsledkem podnikatelského neúspěchu, jakkoliv se tak snaží působit, ale je přímo zakódována v celém projektu,“ uvedl v předmluvě ke studii Jaroslav Schönfeld, insolvenční expert a akademický ředitel Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka.
Celkem za poslední roky (mezi rokem 2016 a srpnem 2022) zkrachovalo 57 emitentů s vydanými dluhopisy za 6,4 miliardy korun. Z hlediska počtu emitentů zbankrotovalo deset procent těch, kteří v poslední dekádě dluhopisy vydali. Celkem od roku 2013 emitovalo dluhopisy 594 firem. Objem všech emisí byl podle dostupných informací v součtu 399 miliard korun, spočítala agentura Surveilligence.
„Problémoví emitenti končí v úpadku poměrně brzy. Téměř polovina společností z řad emitentů v úpadku skončila v insolvenci do tří let po první emisi svých dluhopisů,“ poznamenal šéf Surveilligence Ján Lalka.
Trh korporátních dluhopisů zažil prudký růst v posledních deseti letech. V roce 2012 totiž Česká národní banka a Ministerstvo financí rozvolnily podmínky pro dluhopisové emise. U emisí menších než jeden milion eur, tedy zhruba 25 milionů korun, zanikla povinnost emitenta nechat si schválit emisní podmínky u České národní banky.
Ani u větších emisí ale schválení dluhopisového prospektu ze strany ČNB neznamená, že se regulátor zabývá finanční kondicí, obchodním plánem či poctivostí emitenta. Centrální banka jen posoudí, zda prospekt splňuje formální náležitosti.
Krachy emitentů firemních dluhopisů v roce 2022*
| Firma | Objem dluhopisové emise (v mil. Kč) |
|---|---|
| Helske Sustained | 909 |
| Ivory Energy | 100 |
| Hakus | 104 (součet dvou emisí) |
| Euro Development Group | 27 |
| Český průmyslový holding | 26 |
| ABC Služby | 25 |
| BGQ Czech | 25 |
| České lithium | 25 |
| European Battery Alliance | 25 |
* – do konce srpna 2022
Zdroj: Surveilligence
Laičtí investoři se přitom podle Survelligence často domnívají, že všechny firemní dluhopisy jsou stejně bezpečné jako bondy vydávané vládou nebo velkými korporacemi typu energetické skupiny ČEZ.
Firemní dluhopisy od neprověřených emitentů nejsou zdaleka jediným investičním nástrojem, který skýtá pro investory značná rizika. O obří bankrot s dluhy kolem 19 miliard korun se postarala společnost Arca Investments ze skupiny Arca Capital. Lidé do ní vložili peníze prostřednictvím směnek.
Další oblastí, v níž se daří podfukářům, jsou fondy na správu cizího majetku, které si může založit v podstatě kdykoliv. Mezi ně patří například známá kauza Growing Way.
