Článek
Rusko v poslední době posiluje vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou, Moskva sem přesunula přes 100 tisíc vojáků i tanky. Západ se obává, že Rusko se chystá napadnout Ukrajinu, přestože Moskva opakovaně odmítá, že by něco takového plánovala. Toto geopolitické napětí může vyvolávat určité tržní šoky a jsme toho svědky již nyní.
Ruské akcie od pondělního rána totiž výrazně klesají. Po ranním poklesu o tři procenta se ztráty brzy zdvojnásobily a před polednem se hlavní index RTS, denominovaný v dolarech, pohyboval kolem 1309 bodů a byl nejníže od podzimu 2020. Na konci loňského října byl na rekordních zhruba 1919 bodech.
Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který byl k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020 – jeden dolar stál v pondělí dopoledne 78,20 rublů. Před rokem a půl to bylo 70 rublů.
Nervozita na trzích
Zvýšená kolísavost je u cen ruských aktiv patrná už několik týdnů, nyní ale lze čekat ještě větší v souvislosti s tím, jak napětí mezi Ruskem a Západem vygradovalo. Spojené státy v neděli oznámily, že nařizují rodinám diplomatů, aby opustily Ukrajinu.
O budoucích událostech se dá jen debatovat, teď zavládne nejistota.
„V případě místního trhu je potřeba očekávat pokračující odklon od rizikových aktiv. Napětí doutná a moc příležitostí zachovat si tvář není ani na jedné straně. O budoucích událostech se dá jen debatovat, teď zavládne nejistota,“ uvedli v poznámce klientům analytici společnosti BCS Global Markets.
„Jestliže Rusko napadne Ukrajinu, budou se kupovat desetileté státní dluhopisy,“ řekl pro finanční server MarketWatch Brent Donnelly, prezident Spectra Markets. Státní dluhopisy jsou totiž podle Donnellyho takzvaným bezpečným přístavem pro investory v období geopolitického a ekonomického napětí.
„Švýcarský frank, který je dalším oblíbeným přístavem v neklidné době, by mohl rovněž posilovat, čímž by se vůči jednotné evropské měně mohl dostat na úroveň 1,03 za euro, pokud Rusko na Ukrajinu zaútočí,“ dodává Donnelly.
Rusko začalo ze svých základen na Dálném východě přesouvat tanky, bojová vozidla, raketomety a další vojenskou techniku k ukrajinským hranicím, uvedl deník The Wall Street Journal s odvoláním na americké úřady.
Ruský prezident Vladimír Putin používá hrozbu invaze na Ukrajinu jako páku. Moskva si totiž nepřeje, aby organizace NATO nabídla členství právě Ukrajině a ani Gruzii, a má několik dalších požadavků, vysvětluje server MarketWatch.
Jedním z nich je, aby americká a spojenecká vojska opustila východní a středoevropské státy NATO. Jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a NATO zatím nepřinesla žádný zásadní průlom. USA a jejich spojenci však slíbili, že na jakýkoliv zásah Ruska na Ukrajině odpoví tvrdými ekonomickými sankcemi.
Trhy se umí vzpamatovat
Když Rusko v roce 2014 vpadlo na ukrajinský poloostrov Krym, globální trhy se otřásly. Ale jak už to v případě geopolitického napětí bývá, volatilita brzy ustoupila.
„V březnu a květnu 2014 americké akcie kvůli situaci na Ukrajině výrazně poklesly, z toho se ovšem dokázaly poměrně rychle otřepat. Domnívám se ale, že sázka na akcie není příliš rozumná,“ uvádí Donnelly ze Spectra Markets.
„Pokud se máme poučit z dřívějších geopolitických napětí, je nejlepším postojem neprodávat během probíhající paniky,“ napsal již v září Mark Hulbert z MarketWatch.
Tím poukazuje na data od společnosti Ned Davis Research, která zkoumala 28 nejhorších politických či hospodářských krizí v průběhu šesti desetiletí před teroristickými útoky z 11. září 2001.
Celkem v 19 případech byl akciový index Dow Jones Industrial Average na vyšších hodnotách už šest měsíců po zahájení krize. Průměrný šestiměsíční zisk u všech 28 krizí byl 2,3 procenta.
Vypjaté geopolitické otázky jsou s námi po celou dobu, pokud se podíváte do historie, tak opravdu velmi málo geopolitických událostí má na trhy dopad delší než několik dní.
Po útocích 11. září, kdy byly některé burzy několik dnů uzavřené, klesl zmíněný index Dow Jones o 17,5 procenta. Z tohoto propadu se ale dokázal vzpamatovat a nad úrovní z desátého září se obchodoval již 26. října, tedy o šest týdnů později.
„Vypjaté geopolitické otázky jsou s námi po celou dobu, pokud se podíváte do historie, tak opravdu velmi málo geopolitických událostí má na trhy dopad delší než několik dní,“ uvedl Hulbert. Poznamenal však, že existují výjimky, a pokud k nim dojde, je to doslova „obrovské.“
Analytici mezitím říkají, že investoři nenacenili, co by případná invaze znamenala pro komoditní trhy, zejména pak pro zemní plyn, pšenici a kukuřici, poznamenala Myra Saefongová z MarketWatch.
Evropa se podle ní velmi spoléhá na tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a rok 2022 navíc začala s rekordně nízkými zásobami evropského plynu. Invaze by pravděpodobně zbrzdila schválení provozu nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn přímo do Německa, a obcházet tak Ukrajinu.
Analytici z RBC Capital Markets přidali komentář k trhu s ropou. „Vzhledem k tomu, že ceny ropy jsou v politické červené zóně Bílého domu a ruská invaze na Ukrajinu je stále v popředí zájmu, snaha získat další barely bude pravděpodobně čím dál větší prioritou,“ napsali.
