Článek
Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.
Vláda představila klíčové změny, které ovlivní ekonomiku a především život lidí na dlouhé roky. Kabinet Petra Fialy ukázal svůj úsporný balíček i změny v důchodech. Celkem 58 opatření má v příštích dvou letech vylepšit státní rozpočet o 147,5 miliardy korun. Příští rok chce snížit deficit o 94,1 miliardy.
„Je potřeba vládu pochválit za to, že přistoupila i k nepopulárním věcem. Ideální by bylo, kdyby přišly o rok dříve. Do nejkyselejších jablek se vláda neodvážila kousnout. Typicky to byla hysterie kolem spotřební daně na tichá vína,“ říká v pořadu Agenda hlavní ekonom Deloitte a člen NERV David Marek.
Podle Marka přitom zisk z této daně mohl nahradit jiné příjmy, jejichž zavedení je mnohem bolestivější. „Pokud se zaměstnancům nelíbí zavedení nemocenské, ať si stěžují moravským vinařům,“ prohlásil Marek. Právě zaměstnanci odnesou konsolidaci rozpočtů nejvíce, myslí si Marek.
„Zaměstnanci to odnesou přes vyšší nemocenské pojištění, přes spotřební daně na alkohol a tabák. Nejvíc to odnesou ti ze státního sektoru, kde se bude šetřit na platech a provozu,“ uvedl Marek. Nemocenské pojištění dosud zaměstnanci neplatili, odváděly je za ně firmy. Nově ho mají hradit i ze své hrubé mzdy, a to ve výši 0,6 %. Státu to příští rok vynese dodatečných 11,9 miliardy korun.
Vládní balík, který má veřejné finance dostat zpět do formy, se opírá o úspory i změny v daních. Primárně v těch přímých, což je podle ekonoma Marka chyba. „Je to vyšší nemocenské pojištění pro zaměstnance, vyšší zdanění části OSVČ, zvýšení progrese u daní z příjmu fyzických osob, vyšší daně právnických osob. Až v druhém sledu zůstávají nepřímé daně. Daň z hazardu, alkoholu, tabáku. Podle mého gusta by to mělo být přesně naopak.“
Jak chce vláda ušetřit?
Vláda se rozhodla zachránit veřejné finance, které ohrožuje masivní schodek. Seznam Zprávy přinesly přehledný soubor všech opatření.
Připlatit si mají zaměstnanci, firmy, ale třeba i řidiči, kteří používají dálnice. Naopak všichni bychom měli ušetřit při nákupu potravin. Za své by mělo vzít i 22 výjimek v placení daní, které dosud existují.
Klíčovou částí změn je reforma penzijního systému. Co přinese 13 klíčových změn a jak reformu vysvětluje ministr Marian Jurečka?
K doladění a prosazení změn vládě moc času nezbývá. Nový státní rozpočet na příští rok má být předložen v září. Podle Marka je už ale čas diskutovat o dalších 70 miliardách úspor na další rok. „Už teď je třeba pracovat na dalších opatřeních. Teď jsme vyzobali věci, které šly jakž takž prosadit v pětikoalici. Další vyjednávání bude podstatně horší,“ avizuje David Marek.
Co všechno se bude měnit?
Ve stručnosti lze změny shrnout do několika bodů. Zásadní osekání dotací, zvýšení firemních daní, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Zvýší se také odvody živnostníků a opět se zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech.
Ve snížené sazbě DPH bude vodné a stočné, bezlepkové potraviny, teplo, doprava, stravovací služby, vstupenky na kulturu a sport, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky a pohřební služby. Více zdanit chce naopak vláda alkohol nebo tabák.
Davida Marka překvapilo, proč sjednocení snížené daně nakonec skončilo na 12 procentech, když mohlo být vyšší. „DPH je zásadní pro příjem státu. Až se přežene inflační vlna, tak by se na ni mělo sáhnout,“ řekl ekonom. Nyní má DPH tři sazby – 10, 15 a 21 procent. Nyní se snížené sazby 10 a 15 procent sloučí na 12 procent, nová sazba se bude vztahovat na léky, bydlení a zdravotnické prostředky. Základní 21procentní sazba zůstane.
Podle něj by neutrální výše snížené sazby měla být 12,8 procenta. V této výši by kompenzovala nižší výnos kvůli sloučení. Tím, že je ale jen na 12 procentech, přichází stát o šest až sedm miliard. „Vláda si zbytečně podrazila nohy,“ řekl. „Vláda skočila na narativ, že sociální politika se dělá přes DPH. Ale chleba si kupují i miliardáři. Je to extrémně špatné rozhodnutí,“ dodal Marek.
Dvojnásobná daň na nemovitosti, vyšší daně pro firmy
Sazby daně z nemovitých věcí se podle materiálu Ministerstva financí zvýší až na dvojnásobek. Také bude zavedena automatická valorizace podle inflace, a to od roku 2025. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu, dojde ke zdvojnásobení daně. To bude v průměru znamenat výdaj pro majitele v řádech stokorun ročně.
„Například za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1 dnes majitel zaplatí cca 1700 Kč ročně, nově bude platit cca 2500 Kč. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1200 Kč. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech může dosahovat až 770 Kč s tím, že nově to bude zhruba 1450 Kč,“ píše ministerstvo ve zprávě.
„Je to malý krok pro trh s bydlením, obrovský krok pro rozpočet. Máme tuto daň jednu z nejnižších v Evropě. Výnos má být do deseti miliard korun,“ uzavírá ekonom Marek.
Ani firmy nezůstaly ušetřeny. Daň z jejich příjmu povyskočí z 19 na 21 %. Pro státní rozpočet to podle propočtů bude znamenat výnos 22 miliard korun. „Je to poslední z daní, na kterou bych se obrátil. Může to negativně ovlivnit českou ekonomiku,“ uvedl David Marek.
Co je ještě v balíčku
Na firmy dopadne i seškrtání dotací, které tvoří zásadní část balíčku. Objem státních dotací se v příštích dvou letech sníží o 54,4 miliardy korun. Z toho o 45,6 miliardy korun se zkrátí už v příštím roce. „Řada dotací přestávala dávat smysl. Přináší to deformace v ekonomice. Vymyslíme dotace na něco bohulibého, a pak to chytrý podnikatel přetočí v čerpání na něco zbytečného, viz inovativní toastový chléb,“ myslí si Marek.
Dalších 20 miliard získá rozpočet díky zeštíhlení státu – konkrétně snížením mzdových výdajů.
Dodatečné peníze přinese i rušení daňových výjimek. „Zrušíme 22 daňových výjimek, významně se zkrátí daňové přiznání,“ slíbil premiér Petr Fiala.
Vláda bude postupně navyšovat minimální pojistné pro OSVČ. Po třech letech by měla hranice vyměřovacího základu odpovídat minimální mzdě. Postupný náběh rozložený do tří let budou mít i nové osoby samostatně výdělečně činné.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil změny v důchodovém systému. „Tyto změny povedou k tomu, že i dnešní děti a vnoučata současných důchodců budou mít důchod,“ uvedl ministr Marian Jurečka.
Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Garantovaný důchod by měl nově dosahovat 20 procent průměrné mzdy. Z toho deset procent bude základní část, na dalších deset procent se zvedne zásluhový díl. Růst důchodů tak mírně zpomalí, přesto za příštích deset let podle vlády vyroste průměrný důchod o deset tisíc korun.
