Článek
V pondělí večer se konala debata v Bílém domě, kde prezident Joe Biden a vůdce republikánské většiny Kevin McCarthy jednali o dluhovém stropu. Diskuze trvala více než hodinu.
„Tón dnešního večera byl lepší než kdykoli jindy, kdy jsme diskutovali,“ oznámil podle agentury Bloomberg McCarthy novinářům. S tímto se Joe Biden ve svém prohlášení ztotožňoval. Oba uvedli, že toto jednání bylo zatím nejproduktivnější.
Nyní budou pokračovat ve vyjednávání kompromisu vyjednávací týmy obou stran. McCarthy má ovšem v plánu na toto téma jednat s prezidentem každý den do doby, než dojde k dohodě.
„Znovu jsme si zopakovali, že platební neschopnost není možností a jediným způsobem, jak se posunout kupředu, je v dobré víře směřovat k oboustranné dohodě,“ popsal Biden schůzku v prohlášení, z něhož citovala agentura Reuters.
Dohoda se však zdá nedosažitelná. Republikáni žádají rozsáhlé škrty na výdajích, které by se podle Bidena dotkly hlavně nízkopříjmových skupin. Takto uspořené čtyři miliardy dolarů označil za „extrémní“. Naproti tomu demokraté chtějí více zdanit příjmy bohatým a některým velkým firmám, což republikáni kategoricky odmítají.
Obě strany se zatím rozcházejí i v otázce obrany. Zatímco demokraté by chtěli výdaje obrany omezit, republikáni by naopak Pentagonu přidali právě z prostředků uspořených v sociální oblasti.
Na zvýšení dluhového stropu se musejí dohodnout obě komory amerického Kongresu. Jenže demokraté ovládají Senát, ve kterém mají většinu jednoho hlasu, a republikáni naopak těsně ovládají Sněmovnu reprezentantů.
Ministryně financí Janet Yellenová již dříve oznámila, že vidí jako „vysoce pravděpodobné“, že jejímu ministerstvu dojdou na začátku června peníze. Platební neschopnost by tak mohla nastat už 1. června.
Aktuální politická přestřelka kolem dluhového stropu v USA je dalším aspektem, který by mohl zatížit americkou ekonomiku, kterou stále ohrožuje recese. Dluh USA nyní činí 31,4 bilionu dolarů, což je zhruba 125 procent HDP.
Opakování roztržky
Do velmi podobné situace se USA dostaly v minulosti už několikrát, za prezidentování Baracka Obamy dokonce dvakrát. V roce 2011 se Amerika do platební neschopnosti dostala na 72 hodin, což trhy „ocenily“ prudkým propadem, index S&P 500 se tehdy propadl o 17 procent. Dluhový strop z roku 2011 byl pak znovu překročen v roce 2013.
Dluhový strop představuje maximální stanovenou částku, kterou si může stát půjčit na splácení svých závazků. Před dosažením stropu se musí jednat o jeho zvýšení nebo pozastavení. Pokud by došlo ke scénáři, že by si USA nemohly půjčovat, musely by pozastavit nebo snížit platy některých federálních zaměstnanců nebo výplaty některých sociálních dávek.
USA jsou s Dánskem jedinou zemí, která má dluhový strop. Dánsko má však strop nastaven tak vysoko, že jde jen o formalitu.
