Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká národní banka (ČNB) ve středu pokračovala ve snižování úrokových sazeb. Stejně jako na předchozím únorovém zasedání bankovní rada přistoupila ke snížení sazeb o půl procentního bodu. Pro tento krok hlasovalo celkem pět členů bankovní rady. Dva členové zvedli ruku pro snížení o 0,75 procentního bodu.
Hlavní úroková sazba se tak momentálně nachází na úrovni 5,75 procenta, kde byla naposledy v první polovině června 2022.
Současná inflace v Česku, která hned v úvodu letošního roku spadla ke dvouprocentnímu cíli centrální banky, sice hovořila pro možný razantnější pokles sazeb, na druhou stranu určitou hrozbou byly podle části analytiků slabší kurz koruny a přetrvávající inflační tlaky v sektoru služeb.
Postupné snižování úrokových sazeb na jedné straně znamená zlevnění hypoték, potenciální oživení nemovitostního trhu a ekonomiky obecně, nižší úroky se ovšem propisují také do vkladových produktů, jako jsou spořicí účty nebo termínované vklady. Ty v tomto důsledku postupně ztrácí na atraktivitě.
„Pro hypoteční sazby středeční rozhodnutí centrální banky jen potvrzuje nastolený trend a očekávání trhu, které je již promítnuto do tržních sazeb delších splatností. Ty začaly klesat již závěrem minulého roku z titulu očekávání rychlejšího snižování sazeb ze strany centrálních bank,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Tržní sazby delších splatností se tak nacházejí nejníž od přelomu let 2021 a 2022, což podle ekonoma otevřelo prostor i pro snižování hypotečních sazeb. V únoru se průměrná hypoteční sazba snížila o dvě desetiny procenta a dostala se na 5,36 procenta, tedy na nejnižší úroveň od června 2022.
Boj s inflací nekončí
Guvernér ČNB Aleš Michl na následné tiskové konferenci uvedl, že cenová stabilita byla díky návratu inflace k cíli centrální banky obnovena.
„Boj s inflací ale nekončí, bankovní rada stále na výhledu spatřuje mírně proinflační rizika, k dalšímu snižování sazeb budeme přistupovat nadále opatrně. Je nezbytné vytrvat v přísné měnové politice. Pokud se zejména jádrová složka inflace nebude vyvíjet příznivě, můžeme proces snižování sazeb kdykoliv přerušit,“ upozornil Michl.
Guvernér také připomněl, že meziroční inflace byla v lednu i v únoru na nižší úrovni, než předpokládala prognóza ČNB. Zároveň však zdůraznil, že zejména růst cen služeb zůstává vyšší, než by bylo vhodné pro dlouhodobé plnění dvouprocentního inflačního cíle centrální banky.
Bankovní rada by podle Michla nerada viděla další oslabování kurzu koruny. „Není konzistentní s udržením nízké inflace,“ řekl také guvernér. Kurz koruny vůči euru se ve středu obchodoval kolem úrovně 25,20 Kč za euro. Oproti začátku letošního roku je tedy o více než dvě procenta slabší. Na samotné středeční zasedání ovšem takřka nereagovala.
Guvernér zatím nechtěl předjímat, jaká bude nová rovnovážná úroveň základní úrokové sazby. Bankovní rada o tom podle něj jedná, první detailní analýzu by měla mít v květnu. Michl pouze obecně řekl, že sazby budou na vyšší úrovni než před pandemií covidu-19.
Pomalejší zotavení ekonomiky
Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek aktuálně očekává snížení o půl procentního bodu také na příštích třech zasedáních, tedy v květnu, červnu a srpnu.
„Na všech dalších pak předpokládáme snížení o standardních čtvrt procentního bodu konče březnem 2025, kdy by měla hlavní sazba dosáhnout politicky neutrální úrovně tří procent. Na konci letošního roku pak očekáváme klíčovou sazbu ČNB ve výši 3,5 procenta,“ poznamenal ekonom.
Podle Davida Marka, hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte, ČNB postupuje ve snižování sazeb opatrněji patrně v obavách z vývoje cen v oblasti služeb, kde inflační požár dohořívá pomaleji.
„Nicméně tato nekonzistence může přispět k tomu, že zotavení ekonomiky může být pomalejší, než by mohlo být,“ upozornil Marek. Je podle něj velmi pravděpodobné, že ČNB bude v dalších měsících pokračovat v rychlém snižování úrokových sazeb a dohánět ztrátu, kterou má vůči svému vlastnímu modelu a který navíc ukazuje na potřebu stále nižších sazeb.
