Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání přikročila k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Podle očekávání banka zredukovala klíčovou depozitní sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta.
Depozitní sazba je úroková sazba, za kterou si komerční banky ukládají přebytečné rezervy u centrální banky. Je důležitá, protože ovlivňuje náklady bank na držení hotovosti, a tím nepřímo ovlivňuje úrokové sazby pro podniky i domácnosti, což má dopad na inflaci a hospodářský růst.
ECB začala snižovat úrokové sazby loni v červnu. Od té doby je upravila už sedmkrát, vždy o 0,25 procentního bodu. Díky tomu je teď hlavní depozitní sazba na nejnižší úrovni za víc než dva roky.
V červenci 2022 začala centrální banka sazby zvyšovat, aby zabrzdila rostoucí inflaci v eurozóně. V říjnu 2023 ale s tímto zvyšováním přestala a až do června 2024 nechala sazby beze změny.
Statistický úřad Eurostat ve středu potvrdil, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu zpomalil na 2,2 procenta z únorového tempa 2,3 procenta. Inflace se tak přibližuje ke dvouprocentnímu cíli ECB.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová rozhodnutí centrální banky zdůvodnila aktualizovaným výhledem inflace, vývojem jádrové inflace a posilujícím účinkem měnové politiky. „Proces dezinflačního vývoje je dobře na cestě,“ uvedla na tiskové konferenci. Inflace podle ní klesá v souladu s očekáváním, včetně inflace ve službách, která v posledních měsících výrazně polevila.
Lagardeová dále zdůraznila, že většina ukazatelů naznačuje udržitelné přiblížení inflace k dvouprocentnímu střednědobému cíli ECB. Uvedla také, že růst mezd postupně zpomaluje a ziskovost firem částečně tlumí dopad stále ještě vysokých nákladů práce.
Zároveň ale varovala, že ekonomický výhled eurozóny zůstává velmi nejistý. „Zvýšená nejistota pravděpodobně sníží důvěru domácností a firem,“ varovala. Obavy podle ní vyvolávají zejména narůstající obchodní napětí, které může oslabit růst prostřednictvím nižších exportů a investic. Nepříznivý vývoj na trzích navíc může zpřísnit finanční podmínky v celé eurozóně.
Ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen očekává, že ECB bude ve snižování sazeb pokračovat i v dalších měsících. „Po dnešním 25bodovém kroku předpokládáme snížení úrokových sazeb o dalších 50 bodů po dvou krocích do konce letošního roku, a to v červnu a červenci.“ Podle něj by se tak depozitní sazba mohla dostat až na úroveň 1,75 procenta, která by již měla citelně podpořit utlumenou ekonomiku eurozóny.
Šéfka ECB však zdůraznila, že další kroky v měnové politice budou záviset na datech a posuzovány případ od případu. „Nepředjímáme konkrétní trajektorii sazeb,“ uvedla. Rozhodování tak bude nadále vycházet z aktuálního vývoje inflace, příchozích ekonomických dat a účinnosti měnové politiky.
