Článek
Ačkoli některé státy, včetně Česka, volají po revizi Green Dealu, Evropská komise ze svých klimatických cílů ustoupit nehodlá. Do středy chce naopak představit další „deal“, který načrtne dlouhodobou strategii pro průmyslové sektory. Připravila Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal nebo CID), jež by měla posílit konkurenceschopnosti evropských firem, snížit ceny energií a urychlit dekarbonizaci, respektive snižování emisí.
Komise v dokumentu konstatovala, že právě vysoké ceny energií jsou jedním z důvodů, proč evropské firmy přesouvají svou výrobu do zámoří, nebo kvůli vysokým nákladům na energie nedokážou konkurovat podnikům z jiných kontinentů. Na tuto skutečnost už loni poukazoval bývalý italský premiér a ekonom Mario Draghi.
„Evropská komise si je vědoma, že vysoké náklady na energie oslabují konkurenceschopnost Evropy a vedou k přesouvání průmyslu mimo EU. Proto CID přináší reformy energetického trhu a podporu investic do čistých a levných zdrojů energie. Cílem je snížit ceny elektřiny a zajistit stabilní dodávky energie pro evropský průmysl a domácnosti,“ říká analytička Fakt o Klimatu Kateřina Kolouchová.
Dle Komise způsobuje kolísání cen to, že značný podíl (28,9 procenta) energetického mixu v EU je stále založen na fosilních palivech.
Konkurenceschopné ceny by dle Dohody o čistém průmyslu mělo zajistit posílení přeshraničních propojení soustav a dlouhodobé kontrakty na dodávky energií. „Partikulárním cílem Clean Industrial Deal je i propojování Evropy. Při dobře propojené Evropě a vysokém rozvoji obnovitelných zdrojů vychází celkové náklady na výrobu elektřiny vždy nižší než ve scénářích, kde je Evropa propojena málo,“ vysvětluje Jan Krčál, analytik organizace Fakta o Klimatu.
Clean Industrial Act vyzdvihuje dlouhodobé dohody o nákupu energií mezi výrobci čisté energie a průmyslovými spotřebiteli a firmami – tzv. PPA (Power Purchase Agreement). Tyto kontrakty spotřebitelům zajistí dlouhodobé a stabilní ceny energií, fungují podobně jako fixace.
Dle EU poptávka po těchto kontraktech roste, podle Komise je třeba je dále podporovat a rozšiřovat je i do energeticky náročných odvětví. České firmy uzavírají tento typ kontraktů minimálně, naopak Španělsko je v této oblasti rekordmanem. Unie proto chce snížit překážky při uzavírání těchto smluv. Větší objem elektřiny vykupovaný za stejné ceny by měl velkoobchodní ceny energií stabilizovat.
Dlouhodobé smlouvy typu PPA jsou klíčem k zajištění stabilních cen elektřiny pro podniky i domácnosti, pokud pro energetické zdroje zajisti technologicky neutrální přístup.
Komise však spoléhá i na jinou cestu ke snížení nákladů na energie. Chce pracovat na oddělení cen elektřiny od cen plynu, jejichž propojení zvyšuje volatilitu na energetických trzích.
„Dlouhodobé smlouvy typu PPA jsou klíčem k zajištění stabilních cen elektřiny pro podniky i domácnosti, pokud pro energetické zdroje zajisti technologicky neutrální přístup,“ uvedla předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory ČR Zuzana Krejčiříková.
Dle ní je nutné, aby stát vytvořil podmínky pro širší využití těchto smluv a zjednodušil legislativní procesy související s jejich uzavíráním. Na národní úrovni je klíčové posílit podpůrné mechanismy pro firmy a municipality, které chtějí do těchto smluv vstupovat. Zároveň by se PPA kontrakty neměly omezovat jen na výrobu z obnovitelných zdrojů (OZE), ale i z jádra.
Papírování brzdí ekologické snahy
Výstavbu OZE chce komise urychlit. Plánuje zkrátit schvalovací procesy pro větrné, solární a další nízkoemisní zdroje. Povolení by tak dostaly za méně než rok.
Aby bylo možné efektivněji stavět obnovitelné zdroje, je dle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka potřeba v tuzemské legislativě revidovat územní plánování, digitalizovat povolovací procesy a harmonizovat pravidla mezi jednotlivými regiony.
„Musíme eliminovat zbytečnou byrokracii, která brzdí rozvoj energetiky. Zefektivnění legislativy a odstranění spekulací s připojením nových zdrojů patří k zásadním krokům pro snížení cen energií,“ řekl Zajíček.
Komise chce také vyčlenit dostatek financí na dekarbonizaci průmyslu, aby evropské firmy mohly investovat do čistých technologií. Posílit by mělo financování skrze evropské fondy, soukromé investice a mělo by dojít ke zjednodušení státní pomoci. Clean Industrial Deal zavádí i nové fondy EU a některé stávající upravuje.
Po roce 2027 by měl současný Modernizační fond nahradit nový Fond konkurenceschopnosti. Plánovaný je také nový průmyslový dekarbonizační fond, z nějž se má financovat transformace energeticky náročných odvětví. Naopak prostředky získané z prodeje emisních povolenek se budou cílit na podporu nízkoemisních technologií.
Hospodářská komora rovněž apeluje na zjednodušení mechanismů přidělování peněz z evropských fondů a jejich dostupnost pro malé a střední podniky. „Evropská pravidla musí reflektovat dynamiku trhu a potřeby jednotlivých států. Bez pružnějšího přístupu k povolování a financování nových projektů se nám nepodaří zajistit stabilní a dostupnou energii,“ uvedla Krejčiříková
Fosilní zdroje energie budou na evropském energetickém trhu stále méně konkurenceschopné.
Dohoda o čistém průmyslu nijak nezasahuje do stávajícího systému obchodování s emisními povolenkami. „Fosilní zdroje energie tak budou na evropském energetickém trhu stále méně konkurenceschopné,“ říká Krčál s tím, že se sníží rentabilita uhelných elektráren, včetně českých.
Pokud stoupne cena povolenky na hodnotu 100 eur za tunu CO2, znamenalo by to dle analýzy Fakta o klimatu pokles domácí výroby z uhlí o více než dvě třetiny, odstavení zdrojů z provozu a změna Česka z čistého exportéra na dovozce elektřiny.
Evropa by také měla navrhnout uzákonění nového cíle v oblasti snižování emisí. Do roku 2040 by je měla zredukovat o 90 procent, což ještě musí schválit členské státy Evropské unie. Pokud se tak stane, bude tento cíl zakotvený v legislativě - a tedy závazný.
Dohoda pro průmysl však není právně závazná, stejně jako Green Deal. Na dokument však mají navazovat konkrétní právní akty schválené Evropským parlamentem a Radou Evropské unie.
