Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Uhlím topí stále zhruba sedm procent českých domácností. Tento zdroj tepla patří mezi finančně nejdostupnější, proto jej volí zejména domácnosti s nižším příjmem. To se však mění. Pro současnou topnou sezonu cena uhlí vzrostla o 150 až 200 Kč za tunu a Evropská komise chce ještě přitvrdit. V roce 2027 zatíží novými emisními povolenkami i uhlí pro vytápění budov.
Do nového systému zpoplatnění emisí (ETS2), který zahrnuje emise budov, silniční dopravy a sektorů, které nespadají do současného systému obchodování s povolenkami (EU ETS), budou zahrnuta i některá paliva. Kromě uhlí, půjde i o zemní plyn a benzin.
„ETS2 a cena povolenky má motivovat k zavádění čistých a bezemisních technologií. V horizontu roku 2050 budeme muset fosilní paliva opustit a přejít na bezemisní alternativy. A čím dřív to uděláme, tím víc ušetříme na povolenkách, na financích, které platíme za nákup ropy a plynu, a na škodách způsobených změnou klimatu,“ říká Veronika Krejčí, mluvčí Ministerstva životního prostředí, do jehož gesce povolenky spadají.
Ačkoli ještě není jisté, jak bude celý systém fungovat a kolik povolenek bude uvolněno na trh (a ještě ve stejném roce staženo), objevují se již první výpočty ilustrující navýšení současné ceny paliv o emisní povolenku. Na uhlí dopadne jejich tíha vůbec nejvíc.
Spalováním uhlí se totiž vyprodukuje největší množství CO2. „Spálením jedné tuny hnědého uhlí vznikne 1,665 tuny CO2,“ říká prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka.
Cena povolenky by měla být v prvních třech letech fungování systému udržována pomocí stabilizačního mechanismu na hranici 45 eur za kus (tunu CO2). „Dopad lze ale odhadovat na základě ceny, která je v legislativě stanovena na 45 eur za povolenku a při které dojde k uvolnění dodatečných povolenek,“ říká Krejčí.
Emisní povolenky na emise v budovách
Systému zpoplatnění emisí, tzv. EU ETS, v současnosti podléhají velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava. Doposud však nejsou zpoplatněny emise silniční dopravy a budov.
Evropská unie proto vytvoří nový systém obchodování s emisními povolenkami, tzv. ETS 2, který bude fungovat separátně od stávajícího systému ETS 1. Systém by měl být spuštěn v roce 2027. Pokud by však ceny energií v roce 2026 vyskočily velmi vysoko, je možné povinnost odložit o rok.
Při této ceně povolenky se podle Lyčky dostane cena spálené tuny uhlí na 75 eur (1912 Kč). „Domácnost, která ročně protopí řádově čtyři tuny hnědého uhlí, by v takovémto případě musela počítat s ročním navýšením nákladů přibližně o osm tisíc Kč,“ popisuje Lyčka.
Aktuální cena tříděného hnědého uhlí ořech 2 (drobný uhlík pro automatické kotle o velikosti jeden až 2,5 cm) se pohybuje okolo 6000 Kč za tunu. „Při spotřebě čtyř tun to představuje náklad 24 000 Kč. Zavedením EU ETS2 se takové domácnosti prodraží vytápění o 8000 Kč na 32 000 Kč, tedy o 30 procent. To je hodně drsný zásah do peněženky,“ říká Lyčka.
Pokud by však cena povolenky stoupla nad 45 eur za kus, cena tuny uhlí by zdražila ještě víc. Cena povolenky není ani v začátcích obchodování zaručena. Když by například vzrostla cena povolenky ke 100 eurům za MWh, pro domácnosti vytápějící uhlím by to znamenalo nárůst ročních nákladů o desetitisíce Kč.
Kvůli nárůstu cen se česká vláda snaží v Evropské komisi otevřít debatu o upřesnění fungování nového systému obchodování emisních povolenek a zároveň navrhuje jeho start o rok odložit.
Pokud by se majitelé kotlů na pevná paliva chtěli zdražení vyhnout tím, že z uhlíků přejdou například na uhelné brikety, nepomohou si. „Povolenky se budou vztahovat na všechna fosilní paliva i výrobky z nich, tedy i na brikety,“ upozorňuje Lyčka.
Na dřevo se však povinnost nákupu emisních povolenek nevztahuje. U něj se předpokládá nízký emisní faktor nejen při spalování, ale i při jeho pěstování, které je udržitelnější než těžba uhlí.
Povolenky nebudou nakupovat sami spotřebitelé ani provozovatelé uhelných skladů. „Dle Směrnice povinnost nakupovat povolenku spadne na držitele povolení k nabytí fosilních paliv bez daně, kteří dodávají paliva konečnému spotřebiteli, nebo je sami spotřebovávají. Tedy to nebudou lokální malí distributoři, ale velké licencované společnosti,“ říká Lyčka.
Dlouhodobě podíl domácností, které topí uhlím, klesá. Z 544 231 v roce 2015 se jejich počet v roce 2021 snížil na 303 876. Doposud bylo toto palivo zvýhodněno například oproti elektřině, která už má v ceně promítnuté náklady na povolenky pro elektrárny. Uhlíková stopa vytápění v kotli na uhlí je přitom vyšší než u elektrokotle či tepelného čerpadla.
