Článek
Drahé energie se do rodinných rozpočtů českých domácností zakusují stále výrazněji. Zatímco předchozí vláda Andreje Babiše reagovala odpuštěním DPH, nový kabinet chce postupovat adresněji pomocí sociálních dávek.
Kvůli zdražení energií by se mohly letos zvyšovat příspěvky na bydlení. Na dávku by mohlo dosáhnout také víc lidí. Vláda schválila návrh novely, která navyšuje částky pro výpočet podpory. Podle ministerstva práce na to bude potřeba asi 2,6 až tři miliardy korun ročně.
Kabinet by mohl případně také rozhodnout o dalším navýšení, pokud by ceny dál rostly. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Předlohu vláda posílá do Sněmovny, projednat by ji chtěla zrychleně v legislativní nouzi.
„Rozhodli jsme o tom, že se adekvátně navýší příspěvek na bydlení a rozšíří, aby na něj dosáhlo víc lidí. V případě dramatických výkyvů na trhu s energiemi bude moci vláda zvýšit normativy,“ uvedl Fiala.
Jak žádat o příspěvek na bydlení?
Podle novely by se takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, mohly jednorázově zvednout podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení zhruba o 1100 až 2100 korun.
Na příspěvek na bydlení mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních nákladů a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pohybuje v družstevních a vlastních bytech podle počtu členů domácnosti od zhruba 5000 do 12 200 korun. V nájmu je to pak asi od 5600 Kč do 20 500 korun, roli hraje i velikost města.
Novela částky pro letošek navyšuje. Lidem, kteří žijí sami v nájmu či podnájmu, by se měl normativ zvednout o 1120 korun. Ve vlastním či družstevním bytě by to bylo o 1180 korun. Pro dvojici by se normativ podle novely měl v nájmu upravit o 1130 korun, ve vlastním a družstevním bytě o 1219 korun. Třem lidem by částky pro výpočet dávek vzrostly o 1607 a 1733 korun, čtyřem a více osobám pak o 1974 a 2147 korun.
Podporu jako nájemníci by mohli nově pobírat i podnájemníci. Příspěvek jako vlastníci by pak mohli mít třeba senioři, kteří převedli byt na své potomky, ale dál v něm žijí.
Týká se to bydlení podle takzvané služebnosti. Vláda by pro letošek mohla normativy v případě dalšího zdražování ještě upravit, pokud by odhadované průměrné náklady u energií proti loňsku změnily „významným způsobem“.
O kolik by musely vzrůst, navrhovaný zákon neupřesňuje. Odhad by předložilo ministerstvo průmyslu s Energetickým regulačním úřadem, pokud by mu to kabinet uložil.
Podle ministerstva práce by jednorázové navýšení normativů mohlo výdaje na příspěvek letos zvednout o 1,3 miliardy korun. Dalších 840 milionů až 1,26 miliardy korun by si vyžádaly dávky pro podnájemníky. Těchto žadatelů by mohlo být 20 000 až 30 000. Asi 10 000 příjemců by mohlo o podporu žádat „z titulu služebnosti“, výdaje by činily minimálně 420 milionů Kč. Podpora kvůli zdražování by tak vyšla asi na 2,56 až 2,98 miliardy korun. Běžné navýšení normativů pro letošek si vyžádá 381,4 milionu korun.
Úřady práce vyplatily loni v listopadu 126 600 příspěvků na bydlení. Za 11 měsíců výdaje činily šest miliard korun.