Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tuzemská průmyslová produkce se v říjnu v meziměsíčním srovnání reálně snížila o 0,7 %. Meziročně pak klesla o 2,1 %. „Říjnový výsledek průmyslu byl zčásti ovlivněn vysokou srovnávací základnou v některých významných odvětvích zpracovatelského průmyslu, zejména ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení a výrobě motorových vozidel,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) Radek Matějka.
S tím souhlasí i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Jako další příčinu uvedl opatrnost domácích investorů a slabou zahraniční poptávku. „Vidina nárůstu globálního obchodního napětí a slabý index evropských nákupních manažerů nevěští ohledně oživení zahraniční poptávky v nejbližších měsících nic dobrého,“ dodal pro SZ Byznys.
Podle Petra Smutného, partnera PwC pro restrukturalizace, bude český průmysl i nadále omezen negativními vlivy ze zahraničí, nejvýrazněji z Německa. „Korelace mezi vývojem naší ekonomiky a tím, co se děje v Německu, je totiž přibližně 80 % se zpožděním zhruba dvou až tří kvartálů. Kvůli tomu a silnému zaměření české ekonomiky na automobilový průmysl se pak ani v příštím roce rychlého růstu průmyslu nedočkáme a i nadále zůstaneme na předcovidové výkonnosti,“ zdůraznil.
Kladně se na meziročních číslech podepsala výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba potravinářských výrobků a také těžba a dobývání, kde se u meziročního srovnání projevila zejména velmi nízká srovnávací základna v odvětví těžby uhlí.
Nové zakázky ze zahraničí se v říjnu od minulého roku zvýšily o 3,1 % a tuzemské o 0,2 %. Jejich hodnota se zvedla o 2,0 %. Podle vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veroniky Doležalové to ovlivnila výroba počítačů a elektronických či optických přístrojů.
„Vynikajícím znamením je, že nové zakázky nejvíce vzrostly v oborech jako elektronika a výroba počítačů, což – pokud se trend potvrdí – přispěje k vyšší diverzifikaci českého průmyslu. Ten by tak mohl být méně závislý na jednom oboru s nejistou budoucností pod unijními regulacemi,“ uvedl pro SZ Byznys hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Kromě produkce se v průmyslu stejně jako v předchozích měsících snížil i počet zaměstnanců. Proti loňskému říjnu jich bylo o dvě procenta méně. Naopak jejich průměrné hrubé měsíční mzdy stouply o 7,2 %.
Také stavební produkce v říjnu oproti loňskému roku klesla o 3,6 %. Hlavním důvodem byl útlum v inženýrském i pozemním stavitelství o 3,1 % a 4,3 %. „Dlouhodobou brzdou stavebnictví zůstává stavební řízení, které prodlužuje a prodražuje výstavbu. Je sice předčasné říkat, nakolik jsou jeho aktuální výsledky ovlivněny letní digitální anabází, avšak minimálně platí to, že se nic zatím nemění k lepšímu,“ uvedl pro SZ Byznys hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petry Cuřínové orientační hodnota staveb, na které bylo v říjnu vydáno stavební povolení, dosáhla 43,5 miliardy korun a meziročně klesla o 17,6 %. „Za tímto poklesem stojí spíše vysoká základna loňského října, kdy bylo povoleno osm velkých staveb s rozpočty nad miliardu korun. Po jejich odečtení by orientační hodnota vzrostla o 12 %,“ doplnila.
Růst cen nemovitostí by měl podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka motivovat k větší výstavbě. V Česku ale nyní vidíme opačný trend. „Nemovitosti zdražují, ale staví se méně. Je evidentní, že trh momentálně nefunguje správně, což je způsobeno přílišným množstvím regulací, dlouhými povolovacími procesy a nepovedenou digitalizací. V konečném důsledku to vede ke zhoršování dostupnosti vlastnického bydlení,“ napsal pro SZ Byznys.
V říjnu začala výstavba 2571 bytů, což bylo meziročně o 14,6 % méně. Výrazně klesl i počet dokončených bytů, a to o 48,4 % na 1846 bytů.
