Článek
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal v sobotu nařízení, kterým od úterý uvaluje dovozní cla na tři největší obchodní partnery USA. 25procentní cla se dotknou zboží dováženého z Kanady a Mexika a zatíží zboží importované z Číny dalšími 10 procenty nad rámec stávajících cel. Výjimku dostaly akorát kanadské energetické produkty, na které bude platit 10procentní clo.
Trump chce tímto způsobem snížit deficit bilance mezinárodního obchodu, který ročně přesahuje bilion dolarů.
V roce 2023 bylo podle deníku The Washington Post do Spojených států dovezeno zboží v hodnotě 3,1 bilionu dolarů (75,39 bilionu Kč). 43 procent importu obstaraly jen Kanada, Mexiko a Čína, přičemž celková hodnota jejich dovozu činila 1,3 bilionu dolarů (31,62 bilionu Kč).
Mexiko a Čína patří k největším importérům do USA.
Zahraniční obchod se významně podílí na hrubém domácím produktu (HDP) jednotlivých zemí. Podle ekonoma společnosti Datarun Petra Bartoně tvoří v USA 24 procent HDP, v Číně 37 procent, v Kanadě 67 procent a 73 procent v Mexiku. Cla by měla dopad na pokles ekonomiky těchto zemí.
„Hodnota kanadského vývozu do USA je zhruba 20 procent kanadského HDP. Kdyby vývoz klesl o čtvrtinu následkem cel, znamenalo by to možný pokles kanadského HDP až o pět procent. To jsou tak dva až tři roční růsty. Ve skutečnosti ale bude propad menší,“ předpokládá. Kanada se totiž podle něj pokusí zboží prodat mimo USA.
Spojené státy z Kanady dovážejí hlavně ropu a ropné produkty, automobily, kovy, elektřinu a zemní plyn. Z Mexika naopak do USA putují auta, elektronika, ropa a potraviny. Čína dováží převážně elektroniku, hračky, sportovní vybavení, oblečení a obuv.
Zavedení cel však může mít dopad i na Evropu. „Největší dopad na evropskou ekonomiku budou mít cla uvalená na Čínu, protože pro ni bude problematičtější zboží uplatnit ve Spojených státech a bude hledat alternativu, kterou bude primárně Evropská unie. To znamená velký tlak a příchod čínského zboží na evropský trh,“ popisuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Kanada, Mexiko i Čína se nyní chystají zavést odvetná opatření. Kanadský premiér Justin Trudeau chce odpovědět 25procentními cly na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun). Reagovat hodlá i Mexiko a Čína.
Inflace poroste
Cla sice platí dovozce, který ale náklady často přenáší na zákazníky. Zavedení cel by tak znamenalo především zvýšení cenové hladiny.
Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové by uvalení cel inflaci skokově zvýšilo. „Pokud by tato cla zavedl, ty vyšší ceny by musel někdo zaplatit a v té první fázi by to rozhodně byli Američané,“ řekla dříve Steckerová.
„Čím více se mezinárodní obchod podílí na ekonomice, tím větší inflační efekt budou cla mít. Z tohoto pohledu je pravda, že 25procentní americká cla budou mít menší vliv na americkou inflaci, než by měla 25procentní kanadská cla na inflaci kanadskou,“ popisuje Bartoň.
Nejrychlejší bude všeobecné zdražení kvůli jeho 10procentnímu clu na kanadské energie.
Trump tvrdí, že půjde jen o přechodné zdražení. Podle Bartoně tomu tak nebude. „Nejrychlejší bude všeobecné zdražení kvůli jeho 10procentnímu clu na kanadské energie,“ uvažuje Bartoň. Trump si přitom jako jeden z cílů své vlády vytyčil srazit ceny energií.
Řada amerických států, jako Vermont, New York a Maine, spoléhají na dodávky elektřiny, které jim zajišťuje právě Kanada. Nižší clo se vztahuje také na kanadskou ropu, která podle Amerického úřadu pro energetické informace tvoří 60 procent celkového dovozu ropy, což z Kanady dělá největšího importéra suroviny do USA. Spojené státy v roce 2023 dovezly z Kanady ropu a ropné produkty za 108,3 miliardy dolarů.
Cla se mohou odrazit v peněženkách amerických spotřebitelů nejen v účtech za energie, ale také při nákupu potravin. V roce 2023 totiž Mexiko dovezlo do USA zemědělské produkty za více než 45 miliard dolarů. 63 procent zeleniny a 47 procent ovoce a ořechů z dovozu pochází z Mexika. 25procentní clo by tlačilo ceny nahoru.
Trump však nijak nespecifikoval zboží, na které se budou cla vztahovat. „Čekal bych sofistikovanější přístup ze strany administrativy, která by si měla určit sektory, které má nebo je chce budovat a ty si ochrání clem. Zvedat cla plošně na vše nedává moc ekonomický smysl,“ říká Špicar.
Dalším z dopadů amerických cel může být přesun výroby zahraničních firem, jejichž produkty by cla zdražila o tolik, že pro ně bude ekonomicky výhodnější vyrábět v USA.
„Je to součást hry. Trump v tomto ohledu pokračuje v Bidenově administrativě a snaží se přilákat a motivovat zahraniční firmy, aby investovaly a vyráběly ve Spojených státech. Tohle je pokračování akorát hrubšími explicitnějšími prostředky,“ popisuje Špicar.
Dovozní poplatky budou podle Bílého domu platit do doby, než Kanada, Mexiko a Čína pokročí v opatřeních proti pašování drogy fentanyl do Spojených států.
