Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prezident USA Donald Trump pokračuje ve svém tažení za „Amerikou na prvním místě“. Tentokrát jeho krok necílil na konkrétní zemi, ale zavedl plošná cla na dovoz oceli a hliníku, které do Spojených států vyváží i Česko.
Dle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR z tuzemska do USA v roce 2024 putovaly výrobky z hliníku a hliník v hodnotě 872 milionů korun. To představuje zhruba 1,4 procenta celkového českého vývozu těchto komodit. V případě oceli a výrobků z ní pak dle dat ministerstva činil roční vývoz do Spojených států zhruba 614 milionů korun, což dle Ocelářské unie odpovídá přibližně 1,5 procenta z celkového vývozu oceli z ČR. Nepřímý dopad na české firmy by pak pocítili tuzemští podnikatelé více než přímý. České firmy proto mají obavy z vývoje trhu s těmito komoditami.
„Zavedení cel na USA trhy bude mít velmi pravděpodobně nepřímý negativní dopad na situaci na evropském trhu. Výrobci ze zemí, jimž bude ztížený vstup na americký trh, budou hledat nové trhy zejména v zemích EU, kde se oceláři dlouhodobě potýkají s ochlazením na trhu a nízkou poptávkou,“ odpověděla tisková mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková na dotaz SZ Byznys. Přímý objem exportu společnosti do USA dle ní představuje jedno až dvě procenta celkové výroby. Většina produkce směřuje do Evropy.
„Máme obavy, že nová americká cla významně zvýší tlak na evropský trh a výrazně zhorší pozici už oslabeného evropského průmyslu,“ komentoval o víkendu tarify generální ředitel ostravské společnosti Vítkovice Steel, Radek Strouhal.
Co je to clo a jak funguje
Clo (nebo-li celní poplatek) je částka vybíraná státem při přechodu zboží přes celní hranici. Stát nebo skupina států jej používá jako tzv. ochranářský prostředek (země tak chrání svůj vnitřní trh před zbožím z okolních zemí). Vybírání cla kontroluje celní správa daného státu a upravuje je celní zákon.
- Dovozní - platí se za dovezené zboží. Právě tato cla zavádí Donald Trump. Cílem je zvýšit cenu importovaného zboží, a tak chránit domácí odvětví.
- Vývozní - platí se za vyvezené zboží. Není příliš běžné, týká se např. vývozu strategických komodit (ropa) a často je uvaleno za fiskálním účelem.
- Tranzitní - platí se za zboží, procházející územím státu.
Dle Ocelářské unie ČR se vývoz oceli do Spojených států meziročně snižuje. Amerika je přitom spolu s Velkou Británií a Tureckem jedním z největších vývozních trhů Unie, kam se v roce 2024 vyvezlo v součtu přes 3 miliony tun ocelových výrobků. To odpovídá podle předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcely Kubalové více než 17 procentům celkového vývozu oceli.
„Pokud bychom zašli do extrémních hodnot, tak pokud by zavedení cel v USA znamenalo zcela uzavření amerického trhu pro evropskou ocel, tak by Evropa vyvážela do USA o 17 procent méně. To je v situaci, ve které se evropské ocelářství nachází, velký problém. Protože není jednoduché najít trhy pro naši ocel, která je kvůli cenám energií, povolenkám či regulacím tak drahá, že je velmi těžké ji na světovém trhu prodat. Většinu zemí mimo Evropu vůbec nezajímá, zda a jak je ocel takzvaně zelená, ale kolik stojí,“ naráží pro SZ Byznys Kubalová na unijní regulace, které tomuto průmyslu ztěžují podmínky pro fungování.
Cla dle prohlášení Bílého domu dopadnou kromě EU například na Japonsko, Čínu a Kanadu. Čína leží americkému prezidentovi dle šéfa americké obchodní komory v ČR Westona Staceyho v žaludku kvůli tomu, že její levná ocel dle Bílého domu zaplavuje americký trh.
„Bílý dům tvrdí, že další země v čele s Čínou zaplavují americký trh levnou ocelí a hliníkem. Čína tak podle Trumpa činí prostřednictvím vývozu do jiné země – například Mexika, odkud ocel a hliník pak zpětně vyváží do USA. Výsledkem je, že americký ocelářský a hliníkářský průmysl pracuje pod kapacitou, která je nutná k dosažení zisku a udržení se na trhu. Schopnost vyrábět ocel a hliník je nezbytná pro vojenskou výrobu a USA,“ vysvětluje Stacey pro SZ Byznys.
Ocel a automotive
Tarify amerického prezidenta nezasáhnou ale pouze Čínu. Českým hutním společnostem ztíží pozici na trhu, kterou už v tuto chvíli dle Mackové Juráskové komplikuje klesající poptávka například z automobilového průmyslu a dalších odběratelských odvětvích. Automotive je pro oceláře jedním ze stěžejních spotřebních segmentů. Sám čelí poklesu poptávky v Evropě i mimo ni a také vysokým výrobním nákladům. Ohrožuje ho rovněž levný import elektromobilů z Asie a přísná pravidla pro uhlíkovou neutralitu ze strany EU.
„Automobilový průmysl je zároveň nucen nařízením Evropské komise k navyšování výroby elektromobilů v době, kdy zájem zákazníků a kupní síla klesá. Tyto nepříznivé faktory se ve finále projevily na meziročním poklesu výroby automobilů o 8,4 procenta. Stavebnictví jako hlavní pilíř spotřeby oceli zaznamenalo v roce 2024 pokles o 2,4 procenta. Strojírenství pokleslo o 4,7 procenta a výroba trubek o 3 procenta. Celkově zaznamenal evropský průmysl souhrnný pokles ve výši 3,3 procenta oproti roku 2023,“ uvedla Macková Jurásková.
Donald Trump považuje obchod mezi EU a USA za neférově zvýhodňující Evropu. Totéž ostatně z prezidentovy perspektivy platí o většině obchodních partnerů Spojených států. Unie se pokoušela americkou administrativu dovést k jinému řešení, než jsou tarify, které obvykle pocítí všechny zúčastněné strany kvůli recipročním opatřením. Eurokomisař pro obchod Maroš Ševčovič se snažil v únoru najít diplomatické řešení s americkými partnery, jež by nevedlo k celní válce. Americká administrativa se ale dle něj do jednání nepokouší zapojit.
„Cestoval jsem minulý měsíc do USA a hledal konstruktivní dialog, abych se vyhnul zbytečné bolesti, kterou představují určitá opatření a protiopatření. Společně jsme identifikovali několik oblastí, které by nám umožnily pokročit vpřed ku vzájemnému prospěchu. Nakonec ale, jak se říká, jedna ruka nemůže tleskat. Zdá se, že americká administrativa se nesnaží uzavřít dohodu,“ řekl eurokomisař novinářům.
Na Trumpova cla Unie odpoví vlastními tarifními protiopatřeními vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Evropská komise také v rámci ochrany tohoto průmyslu 19. března představí takzvaný Akční plán pro ocel. Jeho cílem je zavést mechanismy, které budou evropský trh chránit. Zástupci průmyslu do něj vkládají naději.
Ocelářská unie spolupracuje s evropskou ocelářskou asociací EUROFER na přípravě podnětů, které by měly být v tomto akčním plánu zapracovány.
„Potřebujeme zejména, aby v něm byla zcela jasně řešena otázka nadkapacity výroby oceli ve světě a tím omezení jejího dovozu do EU. Dále bychom chtěli slyšet, jak se budou řešit ceny energií, které jsou v Evropě 3-5 krát vyšší než jinde ve světě,“ vyjmenovává potřebné změny Kubalová.
Dále je podle ní potřeba řešit vývoz šrotu mimo EU. Šrot hraje významnou roli v dekarbonizaci, protože tvoří ze 100 procent vstup do elektrických obloukových pecí, které se nyní stavějí namísto klasických vysokých pecí, aby podniky splnily klimatické cíle.
„Také by tento plán měl být postaven na analýze dopadů všech opatření na konkurenceschopnost evropské oceli na světovém trhu, protože s ohledem na všechna opatření přijímána v Evropě v souvislosti s jejími klimatickými cíli, se cena oceli bude zvyšovat. I když se hovoří o různých dotacích a fondech pro průmysl, tak je potřeba chápat, že i tyto peníze se musí někde vzít. Dochází tak k naprosté deformaci tvorby cen,“ říká Kubalová pro SZ Byznys.
