Článek
Staronový prezident USA Donald Trump ukázal hned v první várce dekretů, které po návratu do funkce podepsal, kam bude směřovat jeho energetická a klimatická politika.
Trump podle agentury Bloomberg nařídil federálním úřadům, aby „okamžitě pozastavily“ výdaje z Inflation Reduction Act, klimatického zákona bývalého prezidenta Joea Bidena, díky kterému mohli investoři čerpat dotace ve výši stovek miliard dolarů na čistou energii a další klimatické iniciativy. Trump tento zákon označil za „nový zelený podvod“.
Nařízení navazuje na Trumpův slib z volební kampaně, že „zruší nevyužité“ peníze ze zákona, který demokraté označují za historicky největší investici do boje proti změně klimatu.
Tento zákon poskytoval pobídky pro projekty v oblasti elektromobility, větrné, solární, jaderné energie a vodíkových projektů. Ministerstvo energetiky na granty a půjčky vyčlenilo více než 170 miliard dolarů (přes čtyři biliony korun) a to prostřednictvím peněz uvolněných v rámci Inflation Reduction Act.
Agentura pro ochranu životního prostředí ale uvedla, že už vyplatila 93 procent grantových prostředků pocházejících z tohoto zákona.
Trump považuje snížení cen energií za ústřední bod řešení nespokojenosti s životními náklady a snížit celkové ceny domácností i firem chce pomocí zlevnění energií. „Inflační krize byla způsobena masivním nadměrným utrácením a eskalací cen energií,“ řekl Trump během svého inauguračního projevu.
„Proto dnes také vyhlásím národní energetickou nouzi. Budeme vrtat, bejby, vrtat,“ řekl doslova Trump a měl tím na mysli slib, že se zaměří na těžbu nerostných surovin, hlavně ropy. Trump dříve také oznámil, že za jeho vlády se nepostaví žádná větrná elektrárna.
Mezi prvními exekutivními příkazy podepsal také odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody, jejímž cílem je snížit emise v ovzduší a odvrátit hrozbu globálního oteplování. Trump klimatickou změnu označuje za „levicový komplot“ nebo „čínský výmysl“. Podle něj se Peking snaží o to, aby zelená politika zničila americký průmysl.
Americké státy New York a Nové Mexiko však slíbily, že budou v opatření v oblasti klimatu pokračovat i po Trumpově odstoupení od dohody. „Pro mezinárodní společenství je zásadní vědět, že v USA se bude v oblasti klimatu pokračovat,“ uvedly ve svém prohlášení guvernérka státu New York Kathy Hochulová a guvernérka Nového Mexika Michelle Lujan Grishamová.
Americká delegace tak bude mít na každoročním jednání OSN o klimatu, které se má konat koncem roku 2025 v Brazílii, podle CNN zřejmě jen dva zástupce. „Aliance přinese toto poselství na konferenci COP30,“ uvedly guvernérky.
„Odstoupení USA od Pařížské dohody oslabí globální spolupráci na řešení změny klimatu a oslabí hlavně pozici USA v mezinárodních jednáních. Ale samotná jednání ani snižování skleníkových emisí se nezastaví, protože země s výraznou většinou emisí zůstávají,“ uvedlo Hnutí DUHA.
