Hlavní obsah

Trump opět hrozil cly. Prý ale také může být příjemnější a někoho ušetřit

Foto: Bílý dům/Flickr

Donald Trump. Ilustrační snímek.

Finanční svět ani nestačí reagovat na všechna prohlášení Donalda Trumpa, na koho všeho uvalí cla. Aktuálně ale také uvedl, že některé své původní plány mírní, píše zpravodajský server BBC.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prezident Donald Trump v pondělí pohrozil uvalením cel ve výši 25 % na dovoz ropy z Venezuely do USA. Krok označil za „sekundární clo“, jehož cílem je potrestat latinskoamerickou zemi „z mnoha důvodů“, včetně údajného „účelového“ vysílání členů zločineckých gangů do USA.

V jiném vystoupení ale také naznačil, že zmírňuje své plány na cla na dovoz z jiných zemí, a uvedl, že „může dát mnoha zemím úlevy“. Trhy po těchto komentářích zakončily den růstem, což zřejmě potvrdilo zprávy, že zužuje daně, které plánuje vyhlásit 2. dubna.

Trump již dříve prohlásil, že chce zavést „reciproční“ cla vůči zemím po celém světě, a nastínil plány na systém, podle kterého „oni budou účtovat nám, my jim“.

Co je to clo a jak funguje

Clo (neboli celní poplatek) je částka vybíraná státem při přechodu zboží přes celní hranici. Stát nebo skupina států jej používají jako tzv. ochranářský prostředek (země tak chrání svůj vnitřní trh před zbožím z okolních zemí). Vybírání cel kontroluje celní správa daného státu a upravuje je celní zákon.

  • Dovozní – platí se za dovezené zboží. Právě tato cla zavádí Donald Trump. Cílem je zvýšit cenu importovaného zboží, a chránit tak domácí odvětví.
  • Vývozní – platí se za vyvezené zboží. Není příliš běžné, týká se např. vývozu strategických komodit (ropa) a často je uvaleno za fiskálním účelem.
  • Tranzitní – platí se za zboží procházející územím státu.

V pondělí však dle BBC naznačil, že Bílý dům by mohl být „příjemnější“, pokud jde o nové celní sazby. „Možná si vezmeme méně, než kolik si účtují oni, protože oni nám naúčtovali tolik, že si nemyslím, že by si to mohli vzít,“ řekl a zároveň připustil, že některé země by mohly být opatření ušetřeny.

Přední akciové indexy v USA, jež v posledních týdnech po Trumpových celních hrozbách prudce klesaly, v pondělí všechny vzrostly. Index S&P 500 uzavřel včera o 1,7 % výše, Dow Jones Industrial Average o 1,2 % a Nasdaq o 2,2 %.

Od svého lednového nástupu do funkce Trump opakovaně používá cla - nebo hrozbu jejich zavedení - ve snaze získat vliv v řadě sporů, z nichž se ale jen některé reálně týkají obchodu. V pondělí potvrdil, že stále plánuje zavést cla na konkrétní výrobky, včetně automobilů, dřeva a počítačových čipů, a prohlásil, že už jen možnost takových opatření pomáhá přivádět investice do USA.

Očekává se, že nejnovější hrozba vůči Venezuele zvýší tlak na současné odběratele ropy, mezi něž patří Čína, Indie a Španělsko, aby omezili své obchody v této zemi, které venezuelské vládě poskytly finanční zázemí.

Trump již od února zvýšil cla na čínský dovoz na nejméně 20 %. Čína je na jednu stranu pro Venezuelu významným odběratelem ropy, Venezuela však není velkým zdrojem ropy pro Čínu. Ta totiž loni dovážela přes 11 milionů barelů denně, připomíná zpravodajský server.

USA odebírá venezuelskou ropu díky výjimkám z hospodářských sankcí udělených americké ropné společnosti Chevron. Trumpova administrativa ale již dříve signalizovala záměr tyto výjimky ukončit. V pondělí dala vláda společnosti Chevron čas do 27. května, aby ukončila své operace ve Venezuele, čímž prodloužila lhůtu ještě o dva měsíce.

Společnost Chevron se k tomu odmítla vyjádřit, ceny ropy však po tomto oznámení vzrostly o více než 1 %.

Doporučované