Článek
Od nástupu do prezidentského úřadu zavedl Donald Trump už několik celních opatření s cílem ochránit americké výrobce. A se zaváděním cel ještě nekončí. Nově je chce uvalit na dovoz mědi, aby obnovil americkou výrobu mědi potřebnou například pro elektrická auta nebo vojenský hardware.
V úterý proto podle agentury Reuters prezident nařídil ministru obchodu Howardu Lutnickovi, aby zahájil šetření národní bezpečnosti podle článku 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962. Jedná se o stejný zákon, který Trump použil ve svém prvním funkčním období k uvalení 25procentních plošných cel na ocel a hliník.
Trump nyní míří především na Čínu. Podle obchodního poradce Bílého domu Petera Navarra totiž Čína využívá státní dotace a nadbytečné kapacity, aby oslabila konkurenci a získala kontrolu nad celosvětovou výrobou mědi, podobně jako nyní dominuje výrobě oceli a hliníku.
Cla by ovšem zasáhla i další státy. Dotkla by se například dovozu z Chile, Kanady a Mexika, které loni vévodily v dodavatelství měděných slitin a výrobků a rafinované mědi.
Měď
- Měď (chemická značka Cu, latinsky cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku, například z doby asi 3200 př. n. l. pochází nález těla tzv. Ötziho, vybaveného měděnou sekyrou.
- Měď je v zemské kůře přítomna poměrně vzácně. Odhaduje se, že její obsah činí 55–70 ppm (mg/kg). Ryzí měď se v přírodě nachází pouze vzácně ve větším množství a vyskytuje se převážně ve sloučeninách. Hlavním zdrojem pro průmyslovou výrobu mědi jsou sulfidické rudy, obsah mědi se v nich pohybuje kolem jednoho procenta. Vytěžená ruda se nejprve drtí a koncentruje, čímž obsah mědi stoupne na 15 až 20 %.
- Měď je velice odolná vůči korozi a využívá se tak například pro střešní krytiny, trubice pro rozvody technických plynů, ale i ražbu mincí.
- Dále při výrobě elektrických vodičů pro elektromotory, elektrické generátory i pro rozvody elektrické energie v bytech.
- Vynikající tepelná vodivost mědi se uplatní při výrobě kotlů a zařízení pro rychlý a bezeztrátový přenos tepla například u chladičů v počítačích, automobilech a průmyslových zařízeních.
„Stejně jako náš ocelářský a hlinikářský průmysl byl i náš skvělý americký průmysl mědi zdecimován globálními aktéry, kteří útočí na naši domácí výrobu,“ cituje Reuters Lutnicka. Měď pro americký průmysl by se podle něj měla vyrábět výhradně v USA.
Čínská měď v USA nedominuje, píše Reuters
Ačkoliv Trumpova vláda považuje nová cla za způsob, jak čelit dominanci Číny na světovém trhu, mají Spojené státy ve skutečnosti velkou část své rafinované mědi z Ameriky.
Podle agentury Reuters USA vyrábí doma více než polovinu rafinované mědi, kterou ročně spotřebují. Dvě třetiny surovinu pro tento kov se těží v Arizoně. Zbývající rafinovaná měď, která činí necelý milion tun ročně, se dováží.
Čína sice dominuje v rafinaci mědi, většina rudy, která se dodává do jejích hutí, se však těží zejména v Latinské Americe. Peking tak chce mít pod kontrolou celý výrobní řetězec a proto investuje do dolů v Demokratické republice Kongo, která v žebříčku největších těžařů mědi následuje hned za Čínou.
Akcie největšího světového producenta mědi společnosti Freeport-McMoran (FCX.N) v úterý odpoledne vzrostly o pět procent. Společnost loni v USA vyprodukovala 1,26 miliardy mědi.
V současné době zatím platí nové 10procentní clo na veškerý dovoz z Číny. Cla na zboží z Kanady a Mexika ve výši 25 procent vstoupí v platnost příští týden.
