Článek
Donald Trump s blížícím se návratem do Bílého domu opět rozpohyboval americké akciové trhy. A vzpomínky na jeho první funkční období zůstávají živé – bouřlivá rétorika, obchodní války a daňové škrty. Nyní nastupuje „Trump 2.0“, úřadu se ujme už v pondělí.
Přestože mnohá odvážná prohlášení z předvolební kampaně už jsou téměř zapomenuta a řadu z nich později korigoval i sám Trump, Wall Street už reaguje. Profesionální investoři však varují, že přílišné nadšení se může vymstít.
Jaké sektory tedy mohou tentokrát pod Trumpovou vládou profitovat, a kterým naopak hrozí problémy?
„Donald Trump pravděpodobně naváže na svoji dřívější mírnou daňovou politiku, deregulaci a protekcionismus, což by znovu mohlo podpořit americký energetický sektor v oblasti fosilních paliv a také zbrojní průmysl,“ soudí Marek Pokorný, analytik Portu.
Naopak globálně propojená odvětví jako automobilky či technologický sektor mohou čelit zvýšenému riziku celních válek. „To by mohlo negativně ovlivnit nejen světové dodavatelské řetězce, ale i českou ekonomiku, která je zahraničním trhům velmi otevřená,“ upozorňuje.
Vítězové a poražení
| Sektor | Výhled | Důvod |
|---|---|---|
| Energetika | 🔼 Pozitivní | Nižší regulace, podpora fosilních paliv |
| Zbrojní průmysl | 🔼 Pozitivní | Zvýšení vojenských výdajů, tlak na NATO |
| Banky | 🔼 Pozitivní | Deregulace, oživení fúzí |
| Maloobchod | 🔽 Negativní | Riziko cel, vyšší náklady |
| Automobilky | 🔽 Negativní | Možná cla na dovoz z Mexika |
| Technologie | 🔽🔼 Smíšené | Nižší regulace, ale cla na čipy |
| Kryptoměny | 🔼 Pozitivní | Vstřícná politika, státní rezervy |
Od antimonopolu ke clům
Technologické firmy si za první Trumpovy éry v letech 2017–2021 vedly nadprůměrně dobře hlavně díky snížení daňové zátěže. Napjaté vztahy ale panovaly v otázce migrace a obchodních sporů s Čínou, které ohrozily dodavatelské řetězce.
V druhé Trumpově administrativě by navíc mohlo dojít k uvolnění antimonopolních pravidel – to by potenciálně usnadnilo velké fúze a akvizice v Googlu, Applu či Amazonu a posílilo jejich tržní postavení. Zároveň Trump avizuje podporu umělé inteligence jako klíčové součásti ekonomické i geopolitické rivality s Čínou.
„Nejvíce z Trumpovy výhry těží výrobce elektromobilů Tesla, který profituje z blízkosti Elona Muska nastupující administrativě. Dále také softwarová společnost Palantir, jejíž zakladatel Peter Thiel patří mezi klíčové spojence nového prezidenta. Daří se zbrojařské společnosti Axon Enterprise, televizní společnosti Fox nebo finančnímu domu Citigroup,“ píše portfolio manažer Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.
Trumpova tvrdá linie vůči Číně nyní zůstává. USA již nyní chtějí omezit vývoz pokročilých čipů do zemí, jako je Čína či Rusko, aby zbrzdily jejich vývoj v oblasti umělé inteligence. Podle agentury Bloomberg se nová opatření mohou dotknout i Česka, byť v menší míře než Ruska, Íránu nebo Venezuely.
To je citelná hrozba pro výrobce čipů (Nvidia a další), kteří spoléhají na asijské trhy. „Velké techy jsou hodně exportně zaměřené. U polovodičů tvoří zahraniční tržby největší podíl, takže hrozí, že je cla nebo odvetná opatření mohou zasáhnout velmi citelně,“ říká Branislav Soták, akciový analytik Patria Finance.
Zbraně: Silná karta americké ekonomiky
Na politice Bílého domu je extrémně těsně závislý zbrojní průmysl. První Trumpova administrativa navýšila rozpočet na obranu a investovala do nových zbraňových systémů. Druhá Trumpova éra by mohla tento trend ještě prohloubit, jelikož prezident dlouhodobě prosazuje „americkou sílu“.
Soták z Patria Finance připomíná dva stěžejní faktory, proč zůstává zbrojní sektor pro investory atraktivní.
„Tím prvním jsou kontrakty pro domácí americkou armádu, Pentagon, bezpečnostní složky, z čehož vyplývá nízké riziko z cel a případně daňový benefit. Druhou, významnější vzpruhou, bude tlak Donalda Trumpa na členy NATO, aby navýšili své výdaje na obranu až na pět procent HDP,“ říká.
U konkrétních firem je to podle něj složitější, za zmínku ale stojí společnost General Dynamics, která je ve velmi dobré pozici, co se týče americké potřeby konkurovat Číně na moři. Druhou možností je munice, které se na ukrajinském bojišti spotřebovalo a stále spotřebovává obrovské množství.
„Z Trumpovy administrativy by mohly profitovat zejména firmy z energetického a zbrojařského sektoru. Protekcionistická opatření by také mohla podpořit domácí výrobu například oceli či různých strojů. Dařit by se mohlo tedy například těžařským firmám jako Exxon Mobil nebo zbrojařským, např. výrobci letadel Lockheed Martin,“ doplňuje k tomu Marek Pokorný z Portu.
Těžařské firmy jako Exxon Mobil (červená křivka) nebo ty zbrojařské, včetně Lockheed Martin, by mohly z Trumpovy politiky profitovat. Graf ukazuje vývoj akcií za poslední rok.
Z bývalého skeptika „otcem krypta“
Za jedno z největších překvapení se považuje Trumpův obrat v pohledu na kryptoměny. Zatímco v roce 2021 označil bitcoin za „podvod“, který ovlivňuje hodnotu dolaru, nyní chce z USA vybudovat „kryptoměnovou velmoc“. Po jeho zvolení posílil bitcoin nad 100 tisíc dolarů a akcie spjaté s kryptoměnami, jako například Coinbase, také posílily.
„Trumpova administrativa je vnímána jako vstřícnější ke krypto regulacím. Bitcoin by se podle ní mohl stát digitálním zlatem, dokonce i součástí amerických státních rezerv,“ vysvětluje Roman Panuška z fondu Dopamine Investments. Komunita kryptoměn zároveň vítá i odchod přísného regulátora Garyho Genslera, dosavadního šéfa klíčového regulátora SEC.
„Nedovedu si představit, co by musel Trump a jeho administrativa udělat, aby byl komunitou vnímán jako zklamání. Dosluhující administrativa prezidenta Joea Bidena byla vůči kryptoměnovým projektům a komunitě natolik tvrdá, že Trumpovi postačí k udržení pozitivního obrazu vstřícná rétorika a omezení tlaku státního aparátu,“ dodává Petr Hotovec ze společnosti Soft Vision, která obchoduje s kryptoměnami.
Auta: Uvolnění emisí, ale cla na dohled
Maloobchodní řetězce zase mohou těžit z daňových škrtů, jež zvednou čisté příjmy spotřebitelů, kteří budou mít více peněz na nákupy. Nižší daňová zátěž se může příznivě projevit i ve firemních maržích.
Zásadní obavou je ovšem Trumpův návrh zvýšit cla na čínské zboží až 60 procent a na dovoz z dalších zemí o 10 až 20 procent. Vysoké náklady by buď srazily marže, nebo se promítly do růstu cen, což může zase spotřebitele odradit od utrácení.
Automobilkám by se mohly zlehčit emisní předpisy, zvláště u tradičnějších modelů s vyšší spotřebou. Zůstává však hrozba cel na dovoz aut z Mexika či dalších zemí. Ta by narušila platnou obchodní dohodu USMCA a mohla zvýšit ceny vozů, které jsou pro mnoho Američanů už teď obtížně dostupné.
Situaci komplikuje i fakt, že velké americké značky (GM či Ford) vyrábějí významnou část aut pro severoamerický trh právě v Mexiku.
Návrat fosilních zdrojů
Trump se netají podporou ropy a zemního plynu. Další uvolnění regulací v těžbě by nahrálo společnostem typu Halliburton či Schlumberger i producentům plynu (EQT, CNX Resources). Oproti tomu obnovitelné zdroje mohou přijít o vládní podporu v podobě daňových úlev.
„Politika nové americké administrativy bude vyhovovat některým sektorům více než jiným. Jedna z tezí je přesun záběru od zelených technologií zpět k tradičnímu průmyslu, energetice, fosilním palivům,“ uvádí Tomáš Vlk, hlavní analytik Patria Finance.
Obnovitelným zdrojům v čele s výrobci solárních panelů (např. First Solar) a elektrických vozidel by tak mohly nastat složitější časy, pokud Trump opravdu sníží či zruší daňové kredity a dotace, jež sektoru pomáhaly.
Obnovitelným zdrojům v čele s výrobci solárních panelů by mohl nastat složitější čas. Graf ukazuje vývoj akcií First Solar za poslední rok.
Bankovní sektor znovu na koni
Do Trumpa vkládá velká očekávání bankovní sektor. Pokud jeho kroky rozhýbou americkou ekonomiku a firmy i spotřebitelé si budou více půjčovat, porostou i bankovní zisky. Zároveň se očekává, že Bidenem zaváděné přísnější kapitálové požadavky pro velké banky by mohly být zmírněny.
Výrazně by se také mohl oživit trh fúzí a akvizic. To by nahrálo zejména investičním bankám, jako je Goldman Sachs či Morgan Stanley. Banky, které cílí na podniky střední velikosti, pak mohou těžit z případného podnikatelského rozmachu, pokud se zvedne americká ekonomika.
„Máme odolnou ekonomiku, do které velmi pravděpodobně přijde fiskální stimul, dále máme trvání období vysokých sazeb, což znamená odolné úrokové marže. A navíc je tu i výhled na deregulaci, například snížení kapitálových požadavků by mohlo uvolnit miliardy dolarů, které pak mohou být nasměřovány do zpětného odkupu akcií a dividend,“ uzavírá Soták z Patria Finance.
