Článek
Evropská centrální banka (ECB) s vysokou pravděpodobností již ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky. Stejně jako na předchozím zasedání sazby ve čtvrtek nezměnila. Klíčová depozitní sazba, za kterou si u ní mohou banky bezpečně uložit přebytečné peníze, tak zůstala na čtyřech procentech.
Podobně jako v případě americké centrální banky (Fed), která o stabilitě úroků rozhodla ve středu, se diskuze nyní točí kolem načasování prvního snížení sazeb. Doposud ECB zdůrazňovala, že úroky je nutné držet na vyšších úrovních dostatečně dlouho, aby inflace sestoupila zpět ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. A tento cíl je již na dohled.
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu totiž překvapivě výrazně klesla a dostala se na 2,4 procenta, tedy na nejnižší hodnotu od léta roku 2021. Meziroční tempo růstu cen výrazně klesá už tři měsíce, což může zpochybňovat tvrzení centrální banky, že inflace stále zůstává příliš vysoko.
Na finančních trzích tak sílí přesvědčení, že cyklus navyšování úrokových sazeb nejspíš už dosáhl svého vrcholu.
Kromě klesající inflace to signalizuje také poněkud kostrbatý výkon ekonomiky eurozóny. Ta prochází stagnací a přešlapuje na hraně recese. „Přetrvávají značné překážky (pro hospodářský růst), zejména ty, které pramení z masivního zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl pro agenturu Bloomberg analytik Jörg Angelé ze společnosti Bantleon Bank.
První snížení už v březnu?
Investoři tak celkem sebejistě stále více ignorují přesvědčení prezidentky ECB Christine Lagardeové, podle níž mají být sazby na současných úrovních po několik čtvrtletí. Trhy nyní naopak počítají se scénářem, že ECB příští rok sníží úroky až o 1,5 procentního bodu, přičemž první uvolnění měnové politiky by mohlo přijít na březnovém zasedání.
Samotní centrální bankéři, včetně části analytiků, však před přílišným optimismem opakovaně varují a upozorňují, že právě závěrečná fáze boje s inflací bývá tou nejtěžší.
„Optimismus investorů pramení z rychlejšího poklesu inflace v posledních měsících. Naše prognóza počítá s prvním snížením zhruba v polovině příštího roku vzhledem k tomu, že sama ECB dosud odhadovala návrat k inflačnímu cíli až během roku 2025,“ uvedli analytici Raiffeisenbank.
Ekonomové skupiny ČSOB počítají v základním scénáři s prvním poklesem sazeb na červencovém zasedání. Zároveň ale nevylučují, že ECB k tomuto kroku přistoupí již na některém z dřívějších jednání. „Současné tržní sázky hodnotíme jako přehnané. V souhrnu by měla depozitní sazba ECB v roce 2024 poklesnout o jeden procentní bod na tři procenta,“ uvedli.
Komerční banka první snížení úrokových sazeb očekává až v prosinci 2024. „Oproti nám je finanční trh daleko agresivnější, když předpokládá do konce roku v úhrnu pokles sazeb o zhruba 1,25 procentního bodu,“ shrnuje ekonom KB Kevin Tran Nguyen.
V doprovodném prohlášení ECB upozornila, že inflace v posledních měsících sice klesla, ale v nejbližší době se pravděpodobně dočasně opět zvýší.
„Předchozí zvyšování sazeb se nadále silně promítá do ekonomiky. Zpřísněné podmínky financování tlumí poptávku, což pomáhá tlačit inflaci dolů. Očekáváme, že hospodářský růst zůstane v nejbližším období utlumený. Úrokové sazby budou nastaveny na dostatečně přísné úrovni tak dlouho, jak to bude nutné. Tento postup budeme vyhodnocovat na základě nově příchozích dat z ekonomiky,“ uvedla centrální banka.
Ta zveřejnila také novou makroekonomickou prognózu. Nyní předpokládá, že průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne 5,4 procenta a že v příštím roce klesne na 2,7 procenta. V zářijovém výhledu předpovídala, že inflace letos dosáhne 5,6 procenta a v příštím roce bude činit 3,2 procenta.
Ve čtvrtek měla zasedání rovněž britská centrální banka. Ta podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta, tedy na nejvyšší úrovni za 15 let. Na rozdíl od amerického Fedu avizovala, že úroky v Británii zůstanou vysoko delší dobu.
