Tohle Česko ještě nezažilo. Ceny jídla i energií rostou nejvíc v historii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od prosince do ledna vyrostly ceny o šest procent. Něco podobného samostatné Česko ještě nezažilo. Ve stejné době v Evropě už inflace brzdila, dokonce třetí měsíc po sobě. Eurostat uvedl, že vinou lednového skoku česká inflace vyrostla meziročně o 19 procent a byla nejvyšší po Maďarsku a Lotyšsku.

Úkolem statistiků a ekonomů je v této chvíli vysvětlit, že lednový nárůst cen byl výjimečným extrémem. Jistě už naplnil veškerá inflační očekávání, proto v dalších měsících ceny neporostou. Pod deset procent se meziroční inflace vrátí už v létě.

Na základním vysvětlení, proč je v Česku všechno jinak, panuje všeobecná shoda. „Na prudkém meziměsíčním zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, které vzrostly o 139 procent,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Za takový skok může fakt, že skončil úsporný tarif, kterým vláda od října do prosince dotovala elektřinu pro domácnosti. Šestiprocentní meziměsíční nárůst cen se tím ovšem vysvětlí jen zčásti. Pokud by tarif neexistoval, vypočetl Český statistický úřad, tak by meziměsíční inflace v lednu dosáhla 3,4 procenta. I takový výsledek je ovšem v Evropě unikátní, blíží se mu pouze Slovensko a Maďarsko.

Ani najít druhý důvod pro extrémní růst cen není na první pohled složité. „Výrazněji, než jsme čekali, vzrostla cena tepla a řada regulovaných cen spojených s provozem domácnosti, například stočné a vodné,“ uvedl ekonom Bureš. V Česku je totiž na rozdíl od jiných zemí zvykem zavádět všechny nové ceníky v lednu. V dalších měsících bude logicky klidněji.

Novými ceníky se však nevysvětluje, proč ceny za služby pro domácnost právě v lednu 2023 vyrostly ještě víc, než bylo zvykem v předchozích letech.

Řešení nabízejí data Eurostatu, podle kterých současná inflace sleduje v postkomunistických zemích na východě Evropy jiný scénář než na Západě. V lednu přibrzdila inflace výhradně na Západě, zásluhou poklesu cen energií především v Itálii, Belgii, Irsku, Nizozemsku, Řecku, Španělsku a Portugalsku. Cenový růst mírně zrychlil ve Francii a Německu, ještě rychlejší však bylo zdražování na východě kontinentu.

Na Západě k poklesu celkové inflace opravdu stačí, když se sníží ceny energií. Data za prosinec totiž ukazují, že plyn, elektřina a pohonné hmoty zdražily v celé Evropě v průměru o 25 procent a že se v tom regiony zásadně neliší. Celou Evropu zasáhl také globální nedostatek potravin.

Zvyšování cen za jídlo v západní Evropě však bylo proti Východu zhruba poloviční. Ještě nápadnější rozdíl byl u všeho ostatního, tedy u veškerého průmyslového zboží a služeb, které dramaticky zdražovaly pouze na Východě. Pokud bude v Pobaltí nebo na Balkáně levnější plyn a elektřina, pak to nutně neznamená, že inflace odchází.

Eurostat ukazuje i další souvislost. Inflace nejvíc zasáhla pobaltské státy, Česko a Maďarsko. Ve stejných zemích se během pandemie covidu, tedy v letech 2020 a 2021, nejvíc zvyšovaly platy ve státním sektoru, zároveň stát nejvíc doplácel zaměstnancům, jejichž podniky byly během pandemie uzavřeny, případně jako v českém případě snižoval daně.

Úroveň inflace ve zmíněných zemích na počátku roku 2023 odpovídá tomu, jak tam v letech 2020–2022 nominálně vyrostly mzdy. Také pro celou Evropu platí, že obchodníci svým zdražováním kopírují předchozí růst rodinných příjmů.

Zvláště Maďarsko se stalo varovným příkladem, jak celková inflace akceleruje, i když se ceny energií snižují. Jedním z důvodů, proč tamní zdražování překročilo hranici 25 procent, je okolnost, že tam dnes nominální mzdy rostou ještě rychleji než v časech covidu. Obchodníci se pak logicky nebojí přitlačit.

Hlavní ekonom budapešťské pobočky banky ING Peter Vírovacz připomněl, že drahotu podporují také nedomyšlené kroky vlády Viktora Orbána. Orbán zavedl daně z mimořádného zisku pro banky, energetické firmy, supermarkety, telefonní operátory a farmaceuty, ovšem firmy je okamžitě převedly do cen pro zákazníky. Další chybou byly cenové stropy, především u základních potravin.

„Obchodníci museli držet předepsané ceny a zároveň zajistit u regulovaných produktů dostatečnou nabídku. Tím utrpěli ztráty a aby tyto ztráty vyrovnali, tak zdražili ostatní zboží. Tím inflace ještě zrychlila,“ vysvětlil Vírovacz německému deníku Welt.

Také maďarská zkušenost vedla k tomu, proč tuzemští ekonomové začali veřejnost děsit dosud nepoužívaným slovem „perzistence“. S jeho pomocí chtějí vysvětlit, že inflace může překvapit tím, jakou má výdrž. Obchodníci mohou zvyšovat ceny, dokud si budou myslet, že zákazníci mají dost peněz, případně dokud budou chtít nahradit ztrátu z vládních regulací anebo jednoduše dorovnat ceny na západní úroveň.

Ještě loni na jaře očekávalo Ministerstvo financí, že se jednociferná inflace vrátí počátkem letošního roku. Vinou nečekané „perzistence“ právě v této době dosáhla nového vrcholu.

Nejlepší možný výsledek, který však má daleko k happy endu, popsal v rozhovoru pro televizi Prima guvernér České národní banky Aleš Michl. Především je prý nezbytné přesvědčit veřejnost, aby se uskrovnila.

„Bezbolestně to nepůjde. Ke zkrocení inflace potřebujeme ještě i malý nárůst nezaměstnanosti a možná i nějaké bankroty podniků, možná i nějaký menší nárůst nesplacených úvěrů od lidí. To je prostě běžný jev, který nastane, když se krotí inflace,“ varoval guvernér.