Tanec supervelmocí. Celní válku má odvrátit telefon Trump–Si

Židle v Oválné pracovně se pod Donaldem Trumpem ještě ani nezahřála. Přesto stihl vyvolat celní válku se svými sousedy Kanadou a Mexikem, způsobit paniku na světových trzích, odložit obchodní válku s oběma zeměmi a rozjet tarifní konflikt mezi USA a druhou největší ekonomikou světa, Čínou.

Na zboží z poslední zmíněné mocnosti uvalil prezident Spojených států desetiprocentní cla nad již platné přirážky, čímž opět zmátl celou planetu. Původně totiž avizoval, že Peking může počítat s šedesátiprocentní daní z dovezeného zboží a všichni si mysleli, že asijská velmoc ekonomicky odnese nástup republikána do Bílého domu ze všech nejvíc.

„Trump v sobotu nasadil Číně menší zvýšení cel než Kanadě a Mexiku. Má s ní podle všeho jiné záměry. Začne postupně cla zvyšovat, když mu Čína nebude po vůli. Kanadě a Mexiku schválně zvýšil tarify astronomicky o 25 procent, aby je mohl snižovat nebo oddalovat. Někomu cukr, někomu bič. I proto zvýšená cla na Čínu od půlnoci platí, zatímco ta kanadská a mexická prezident USA odložil,“ interpretuje pro SZ Byznys geopolitické kroky Donalda Trumpa ekonom Petr Bartoň.

Hlava Bílého domu chce pomocí cel snížit obchodní deficit, který s Čínou má. Ten podle společnosti Statista dosáhl v roce 2024 výše 279 miliard dolarů, tedy 6,7 bilionu korun. Za prvních 11 měsíců loňského roku vyvezly Spojené státy do Číny zboží v hodnotě 131 miliard dolarů, opačným směrem putovalo zboží za 401 miliard dolarů. Jenže k tomu, aby prezident exportní asijské velmoci Si Ťin-pching skákal, jak Donald Trump píská, bude potřeba zřejmě více než desetiprocentní daň na dovoz čínského zboží.

Peking totiž v reakci na americká cla představil tarify ve výši 10 až 15 procent na americký zkapalněný zemní plyn, uhlí, ropu a zemědělské náčiní s tím, že opatření vstoupí v platnost 10. února. Země také zahájila antimonopolní vyšetřování společnosti Google a podala na Spojené státy stížnost u Světové obchodní organizace.

Čínské ministerstvo obchodu také uvedlo, že na seznam nespolehlivých subjektů nově zařazuje dvě americké firmy – biotechnologickou společnost Illumina a módní řetězec PVH Group. Ten vlastní značky Calvin Klein a Tommy Hilfiger, obě podle Číny „porušují běžné zásady obchodování na trhu“.

„Sledujeme opakování situace z prvního funkčního období Donalda Trumpa, kdy byly obě země v obchodní válce. Ačkoliv se Čína pod vedením Si Ťin-Pchinga stává více protekcionistickou, její ekonomika je závislá na exportu. To je obzvlášť důležité v době, kdy země zápasí s oslabeným domácím odbytem. Z tohoto důvodu byla čínská reakce zatím mírná, protože cla Pekingu se soustředí jen na konkrétní produkty a odvětví USA, namísto plošného uvalení, které prosadil Trump,“ vysvětluje pro SZ Byznys reakci Pekingu analytička zaměřená na čínskou ekonomiku Denisa Remžová.

Podle expertky je pravděpodobné, že se obě mocnosti budou snažit dosáhnout dohody a vyhnout se tak celnímu konfliktu. Prezidenti spolu mají mluvit už tento týden.

Spojené státy však vnímají Čínu nejen jako ekonomického konkurenta, ale i politického rivala v globálním kontextu. Jeden z příkladů toho, o čem Remžová mluví, najdeme nedaleko čínských břehů na ostrově Tchaj-wan. Peking usiluje o jeho uchvácení kromě jiného i proto, že ostrov má v podstatě světový monopol na výrobu nejmodernějších čipů, pohánějících většinu moderních technologií. Hlavní odběratel čipů z Tchaj-wanu jsou Spojené státy.

V případě, že budou obě země nadále stupňovat reciproční cla, dopadne obchodní válka negativně na obě dvě ekonomiky, projeví se mimo jiné i v rostoucí inflaci pro spotřebitele i podnikání pro firmy.

Na sporu může vydělat Evropská unie, pokud samozřejmě americký prezident v následujících dnech nenařídí nové tarify také na unijní zboží.

Uvalení 15procentního cla na dovoz amerického LNG do Číny by mohlo ohrozit zisky z exportu, který směřuje na asijský trh. Podle analytiků je možné, že se Čína bude kvůli vyšší ceně suroviny vyhýbat uzavírání nových kontraktů s americkými společnostmi, což by mohlo přesměrovat dodávky jinam – pravděpodobně do Evropy, která je v posledních letech po LNG hladová.

Nyní dovoz kapalného zemního plynu z USA tvoří asi pětinu dodávek do EU. Pokud by k evropským terminálům připlouvalo více tankerů z USA, mohlo by se to projevit poklesem cen plynu na velkoobchodních trzích.

Není to poprvé, co Čína na americké LNG cla uvalila. V roce 2018 během Trumpova prvního mandátu odpověděla  na navýšení dovozních cel ze strany Spojených států z 10 procent na 25 procent Čína zavedla 25procentní clo na část amerického dovozu, který zahrnoval i zkapalněný zemní plyn.

Bartoň navíc tvrdí, že na zavedených clech může evropský vydělat spotřebitel tím, že pokud Čína prodá méně své obří produkce do USA, více se ji bude snažit umístit do zbytku světa včetně EU. To může vést ke zlevnění zboží a mírnému snížení inflace. Jenže na druhou stranu může Bartoněm popsaný jev naopak podrývat stávající marže evropským výrobcům a tak negativně dopadnout na ekonomiku Unie. Současnou světovou nejistotu, kterou Donald Trump rozehrává, aby obchodní partnery přiměl k poslušnosti, tak odnesou nejspíš všichni.

„Nejistota obchodu neprospívá. Firmy na ni mají problém reagovat, tím pádem nemůžou plánovat investice tak, jak by chtěly. To má negativní dopad na HDP, protože korporátní investice jsou jeho součástí,“ uvádí pro SZ Byznys příklad negativních jevů celních válek ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Současný americký prezident Donald Trump už v letech 2018 a 2019 uvalil cla na čínský dovoz v hodnotě stovek miliard dolarů. Výjimky zahrnovaly průmyslové komponenty, jako jsou čerpadla a elektromotory, automobilové díly, chemikálie či vysavače.

Spojené státy například v roce 2018 uvalily 25procentní clo na dovoz oceli a desetiprocentní clo na dovoz hliníku. Čína, která je největším světovým producentem oceli, jako odvetu za americká cla zavedla dodatečná cla 15 až 25 procent na různé produkty z USA.

Trumpův demokratický nástupce a nyní i předchůdce Joe Biden se soustředil na omezení Číny v oblasti moderních technologií. USA loni v květnu oznámily zvýšení tarifů na dovoz elektromobilů z Číny z 25 na 100 procent. Zvýšila se také cla na dovoz počítačových mikročipů, solárních článků, baterií a kritických minerálů.

Vyšší clo na dovoz elektromobilů a některých dalších výrobků začalo platit od loňského srpna, u jiného zboží měla postupně vstoupit v platnost v následujících dvou letech. Tato opatření mají vliv na dovoz čínského zboží v objemu zhruba 18 miliard dolarů, tedy asi 442 miliard korun ročně.