Článek
Akcie jaderných společností se v roce 2024 držely na vrcholu indexu S&P 500, který zahrnuje 500 největších veřejně obchodovaných společností v USA. Do roku 2025 tak vstupují akcie těchto firem na rekordních hodnotách.
Například cena akcie společnosti NuScale Power, která vyvíjí malé modulární reaktory (SMR), si loni připsaly 477 procent. Také akcie Oklo vzrostly o 114 procent, výrobce elektřiny Vistra si zase připsal 293 procent.
Na podobně rekordních hodnotách se obchodovaly také akcie dalších jaderných společností. Dařilo se i akciím výrobce uranového paliva pro pohon jaderných elektráren Cameco (plus 24 procent), akcie dodavatele jaderných komponent a paliva BWX Technologies (plus 45 procent) a Constellation Energy zaznamenaly růst o 93 procent.
Růst jejich akcií tlačily vzhůru hlavně američtí technologičtí giganti, kteří se podle Financial Times částečně zasloužili o renesanci jaderné energetiky. Všechny tyto společnosti totiž stále více využívají a nasazují umělou inteligenci, která potřebuje obrovská datová centra s ohromnou spotřebou elektrické energie.
„Sektor je hodně zajímavý. Růst je tažený technologickým pokrokem, kdy rozmach používání moderních technologií vede k růstu spotřeby elektrické energie ve světě. Kvůli tomu bude potřeba zvýšit i kapacitu výroby. Zároveň je tu tlak na výrobu čistší energie,“ říká hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
V průběhu loňského roku uzavřel Amazon, Google i Microsoft dlouhodobé kontrakty na výkup elektřiny z jaderných elektráren. Jejich datová centra totiž spotřebují velké množství energie ze stabilního a pokud možno i nízkoemisního zdroje. A jako ideál vidí právě jádro.
Microsoft si u Constellation Energy zajistil odběr jaderné elektřiny na 12 let. Společnost kvůli tomu dokonce znovu zprovozní svou elektrárnu Three Miles Island v Pensylvánii, kterou zavřela v roce 2019 po 45 letech provozu kvůli ztrátovosti prvního bloku s instalovaným výkonem 890 MW. Druhý blok elektrárny se částečně roztavil při havárii v roce 1979. Akcie Constellation Energy po oznámení dohody s Microsoftem vzrostly o 14 procent.
Technologické firmy navíc samy do jaderného průmyslu investují. Například Amazon financuje projekty společnosti X-energy a Google spolupracuje se společností Kairos Power. „Jejich existence je spojena s velkou spotřebou elektřiny, takže z jejich pohledu dává smysl mít podíl nebo rovnou vlastnit energetické společnosti,“ komentuje Peterka.
Technologické společnosti si tak zajistí dodávky na nízkouhlíkovou elektřinu ze stabilního zdroje pro provoz datových center, která pro své fungování potřebují množství energie. A právě neustálé rozšiřování datových center nutných pro umělou inteligenci (AI) je podle deníku hnací silou historického růstu poptávky po elektřině v USA.
Zakladatel OpenAI Sam Altman dokonce šel ještě dál a založil si vlastní jaderný startup Oklo, který bude do roku 2044 vyvíjet jaderné reaktory s názvem Aurora o výkonu 12 GW. Loni v prosinci už podepsal nezávaznou dohodu o poskytování energie provozovateli datového centra v Las Vegas. Její akcii to poslalo o sedm procent výš.
Atraktivita jaderných akcií zatím pokračuje. Constellation Energy si už připsala 27 procent, Vistra vzrostla o 22 procent. O jednotky procent výš jsou i akcie společnosti NuScale.
Podle některých expertů je ale jejich budoucnost nejistá. „Rizik a nejistot je spousta a dokážu si představit, že zájem o tyto akcie bude růst kvůli zájmu nejen ze strany AI, ale obecně v oblasti elektřiny z jádra. Na druhou stranu pro akciový trh nemusí být dlouhodobě vysoké úrokové sazby amerického FED dobrou zprávou, což se může projevit poklesem cen akcií,“ říká Peterka.
Odvětví jaderné energetiky také těží z miliardových finančních prostředků, které do něj vkládá americká vláda. Obává se totiž, že lídry v jaderném odvětví by se mohly stát konkurenční Rusko a Čína, které už nasadily svůj vlastní malý modulární reaktor a jako první na světě už jej i reálně provozují.
Washington si také uvědomuje, že je třeba zajistit stabilní energetický systém, aby si Spojené státy udržely náskok v AI, aniž by to vedlo ke zvýšení emisí z klasických elektráren, které by musely zvyšovat výrobu proudu.
„Jediným omezením pro to, aby USA zůstaly lídrem v oblasti umělé inteligence, je energie. Není to půda, nejsou to čipy, je to energie. A to je tedy cíl číslo jedna,“ řekl Clay Sell, výkonný ředitel společnosti X-energy.
Kritici však varují, že euforie kolem jaderné energie v USA zakrývá fakt, že téměř všechny jaderné projekty v posledních letech měly zpoždění a překračovaly náklady.
Podle Mezinárodní agentury pro energii dojde do roku 2030 kvůli širšímu využití umělé inteligence k podstatnému nárůstu počtu i velikosti datových center, i když růst jejich spotřeby částečně zmírní pokrok v hardwaru i softwaru. Pro srovnání, velká datová centra mohou mít spotřebu srovnatelnou s elektrickou obloukovou pecí v ocelárně, tedy jednom z energeticky nejnáročnějších průmyslových podniků vůbec.
Ve Spojených státech, Číně a Evropské unii datová centra představují přibližně dvě až čtyři procenta celkové spotřeby elektřiny. Datová centra jsou však často koncentrovaná v určitých oblastech, takže mohou mít výrazný dopad na lokální energetické sítě a spotřebu elektřiny. V pěti státech USA už datová centra spotřebují desetinu vyrobené elektřiny.
