Guvernér Rusnok vysvětluje, jak drahý bude rok 2022

Podle slov viceguvernéra ČNB Marka Mory čeká Česko v prvních třech měsících růst cen až u hranice kolem deseti procent a rok 2022 označil za „rok drahoty“.

Statistici sice ještě údaje o inflaci za leden 2022 nezveřejnili, bankéři se však drželi svých predikcí a v rámci boje s inflací podle očekávání dále zvýšili úrokové sazby, tentokrát o 75 bazických bodů na 4,50 procenta. Naposledy se základní dvoutýdenní repo sazba dostala na tuto úroveň na začátku tisíciletí, tedy před dvaceti lety.

Diskontní sazba vzrostla na 3,50 procenta a lombardní sazba na 5,50 procenta.

„Přijaté rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu, s ní je konzistentní výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku. ČNB tak nadále reaguje na souběh silných cenových tlaků z tuzemské i zahraniční ekonomiky, který se postupně promítá do domácí inflace. Zvýšení úrokových sazeb zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky a podpoří ukotvenost inflačních očekávání,“ řekl na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Centrální banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta, informoval guvernér. V loňském roce ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 procenta.

„Růst české ekonomiky bude nadále tažen spotřebou domácností, porostou soukromé i vládní investice. Růst vývozu se obnoví ve druhé polovině letošního roku,“ řekl guvernér ČNB.

Zároveň ČNB výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, loni v listopadu to bylo 5,6 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 procenta, loni v listopadu počítala ČNB s 2,1 procenta.

„Inflace na počátku letošního roku dále výrazně vzroste a překročí devět procent. Na urychlení cenového růstu se budou podílet zejména další zvýšení jádrové inflace a prudký růst regulovaných cen,“ vysvětlil Rusnok.

Další pravidelné měnové zasedání by měla ČNB mít v březnu a v květnu. Podle dřívějších slov centrálních bankéřů by už k tak výrazným skokům v sazbách docházet nemělo – dnešní zvýšení Mora naznačoval, v březnu a v květnu už by měli bankéři jen „dolaďovat“, tedy se vrátit k „normálním“ manévrům o čtvrt procentního bodu.

Podle Rusnoka však nelze v současné nejisté době další zpřísnění vyloučit.

„Pro tuto chvíli, pokud by se naplnily všechny předpoklady prognózy, už by neměla vznikat potřeba dalšího výraznějšího zpřísňování prostřednictvím sazeb. Zároveň ale cítíme mírná proinflační rizika prognózy. Je tu tedy jistá pravděpodobnost, že situace bude vyžadovat další zpřísnění,“ řekl guvernér ve čtvrtek na tiskové konferenci ČNB.

Meziroční růst cen až o 10 procent je něco, co Češi nepamatují dokonce více než dvacet let zpátky. Výrazně se tak utrhl od dvouprocentní hranice, kde by ho centrální bankéři rádi viděli a kam se ho vyššími úroky snaží dostat – jenže na současnou vlnu zdražování už jsou krátcí, kroky ČNB se projeví za rok až rok a půl, tedy pravděpodobně na podzim letošního roku.

Rychlý růst úroků představuje špatnou zprávu především pro lidi s hypotékou. Kdo bude letos žádat o půjčku na bydlení, pravděpodobně narazí na nabídky se sazbou kolem pěti procent. To se také týká těch, kterým letos končí fixace a nevyjednali si s bankou novou sazbu v předstihu.

Tržní úrokové sazby jsou na nejvyšší úrovni od poloviny roku 2008. V té době byla průměrná hypoteční sazba u nových hypoték kolem 5,5 procenta. „Pokud se tržní sazby delších splatností letos již výrazněji nezmění, měly by hypoteční sazby letos postupně směřovat k této hranici, ačkoli konkrétní sazba se bude odvíjet od jednotlivých parametrů hypotéky, například zvolené délky fixace či velikosti vlastních zdrojů,“ řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Na grafu průměrné úrokové sazby se zatím prudký růst úroků neprojevil, protože ještě zohledňuje rozjednané úvěry s výhodnějšími sazbami, ale nabídky bank mluví jasně. Zatímco ještě před rokem si klienti o nižší sazbu často řekli sami, letos se situace úplně otočila a na koni jsou zase banky.

V obou případech vzroste kvůli vyšším sazbám v meziročním porovnání měsíční splátka o tisíce korun, takže na půjčku dosáhne méně žadatelů a klienti, kteří si půjčovali „na krev“, budou muset najít v rodinných rozpočtech další peníze pro banku.

V nevýhodě budou prakticky všichni žadatelé o úvěr, ať už domácnosti nebo podniky – těm všem se vyšší sazby od ČNB projeví v ceně půjčky.

„Snaha centrální banky tlumit inflační očekávání dalším výrazným zvýšením úrokových sazeb bude mít na růst cen pouze omezený vliv. Tento monetární nástroj totiž zasahuje pouze menší část inflačních vlivů, většina jich vzniká na globálních trzích. Naopak zvýšení sazeb jistě povede ke zdražení úvěrů a hypoték, a tedy zhoršení přístupu k financování pro podniky i fyzické osoby,“ dodal k dalšímu snížení dostupnosti úvěrů a hypoték Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Podle ČBA Hypomonitoru loni banky a stavební spořitelny poskytly domácnostem zcela mimořádný počet hypoték v objemu bezmála 380 mld. Kč (nové hypotéky bez refinancování), což představovalo oproti roku 2020 nárůst o 70 procent. V letošním roce je zřejmé, že zájem o hypotéky z důvodu vyšší úrokových sazeb, zpřísněných pravidel ČNB, a nadstandardně vysokým cenám nemovitostí propadne a meziroční pokles se bude pohybovat v desítkách procent.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 24,10 koruny za euro. Příští rok pak počítá nadále s průměrným kurzem 23,90 koruny za euro. V listopadu odhadovala pro letošní rok kurz 24,20 koruny za euro.

Vyšší úrokové sazby ovlivňují také kurz koruny vůči dolaru a euru – koruna vůči společné evropské měně meziročně posílila o 6,5 procenta. Loni stálo euro podle ČNB 26 korun, letos ukazuje kurzový lístek údaj 24,30 koruny za euro. V průběhu dneška pak koruna v očekávání dalšího zpřísňování měnové politiky posílila až pod 24,10 Kč za euro. V reakci na Rusnokův projev však koruna následně oslabila, podle serveru Patria.cz až k hranici 24,30.

Na silnější korunu bankéři také spoléhají, pevnější koruna totiž částečně zahladí podražující zboží z dovozu, především energie (ropu, plyn). Na druhou stranu však znevýhodňuje české vývozce, protože jim prodražuje byznys.

ČNB se do zvyšování pustila jako jedna z prvních a razantně, v regionu se stejným směrem vydali také Poláci nebo Maďaři. Z velkých centrálních bank se od úrovní blízko nuly odpoutala také Bank of England a dostala se na půl procenta. A zvyšování už avizoval i americký Fed.

Evropská centrální banka se zatím k ničemu takovému nechystá, byť inflace v eurozóně dosáhla rekordních 5,1 procenta. V posledním projevu její šéfka Christine Lagardeová sice zdůrazňovala, že útlum covidové pomoci bude postupný a až po něm přijdou na řadu úrokové sazby (v tom se přístup ECB neliší od Fedu), analytici upozorňují, že takový scénář bude stále obtížnější naplnit.