Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministr financí Zbyněk Stanjura v neděli nastínil, že firmy si od roku 2024 budou moci vybrat, jestli budou vést účetnictví a platit daně v korunách, nebo v eurech. Pro SZ Byznys nyní tuto možnost ministerstvo konkretizovalo.
„Nově budeme tuto možnost navrhovat i pro ty subjekty, které se řídí českými účetními předpisy. Vždy však bude platit podmínka, že převažující část transakcí daného subjektu musí probíhat v dané cizí měně,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Anna Vasko.
„Současně budeme navrhovat, aby ti, kdo povedou účetnictví v cizí měně, podávali daňové přiznání nikoliv v české, ale v dané cizí měně, což výrazně sníží administrativu pro obě strany,“ dodala Vasko.
Ministerstvo tak bude od daňových poplatníků inkasovat kromě korun i společnou evropskou měnu. Vystavuje se tak chtě nechtě kurzovému riziku, kdy se kurz koruny vůči euru mění. V poslední době – ať již během pandemie, nebo od začátku ruské invaze na Ukrajinu – přitom kurz koruna/euro kolísal výrazně v rozmezí 24 až 27 korun za euro.
„Jsme si vědomi kurzového rizika, které bychom chtěli minimalizovat tím, že eurem budeme splácet své závazky, například státní eurové dluhopisy,“ dodala mluvčí resortu.
MF zatím nemá přesný odhad, kolik firem by mohlo možnost vést účetnictví a platit daně v eurech využít. „Předpokládáme, že odhad počtu těchto subjektů budeme mít k dispozici v rámci RIA analýzy k novele zákona o účetnictví, na jejíž konkrétní legislativní podobě v tuto chvíli ministerstvo financí intenzivně pracuje. Předložení novely do meziresortního řízení předpokládáme letos v létě,“ dodala Vasko.
Podle poradenských společností, které redakce SZ Byznys oslovila, by však mohla začít vést účetnictví v eurech až pětina firem. Jedná se hlavně o ty, které mají vlastníky v eurozóně a musí konsolidovat své účetnictví nebo s eurozónou čile obchodují.
Pro řadu firem opatření přinese výrazné snížení nákladů, protože nebudou muset vést účetnictví v korunách a v eurech, jak to v současnosti řada firem dělá.
„Celé účetnictví bude v té měně, kterou si zvolíte jako tzv. funkční měnu. To je výrazné zjednodušení, pokud máte firmu, která devadesát procent svého obratu na prodejích i na nákupech – a dejme tomu, že i financování a nájem – má v eurech,“ komentuje úpravu David Borkovec, vedoucí partner Daňových a právních služeb PwC ČR.
Firmy tím eliminují kurzové riziko, po čemž volala spousta firem. „Vezměte tento příklad. Máte funkční měnu korunu a bankovní úvěr například 10 milionů eur. Na konci roku euro oslabí o jednu korunu a vy máte rázem 10 milionů korun kurzový zisk, který je zdanitelný, takže z něho zaplatíte 19procentní daň. Tzn. 1,9 milionu v penězích na dani zaplatíte jen kvůli tomu, že se euro na konci prosince hnulo o jednu korunu,“ dodal Borkovec.
Firma tedy musí shánět dodatečnou hotovost. Samozřejmě firmy mohou i vydělat, když euro posílí, respektive koruna oslabí. Nicméně byznysmeni v naprosté většině nechtějí spekulovat, ale preferují stabilitu a předvídatelnost.
Firmy to nicméně neochrání například při výplatě mezd, které budou platit pořád v korunách.
Ministerstvo financí změnu přejímá z mezinárodního účetnictví IFRS do českého účetnictví. Účetní závěrky firem, které mají hlavní byznys v eurech, budou mít výsledek mnohem méně ovlivněný kurzovými rozdíly. „Firmy to nicméně neochrání například při výplatě mezd, které budou platit pořád v korunách. Ty musí platit každý měsíc a převádět je z eur každý měsíc,“ dodává Zenon Folwarczny, šéf daňového oddělení poradenské firmy BDO.
