Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když v únoru 2022 zaútočila ruská armáda na sousední Ukrajinu, odstartovala Moskva největší konflikt v Evropě od dob druhé světové války. „Speciální vojenská operace“, jak Rusko oficiálně invazi nazývá, měla podle propagandistů trvat jen několik dní. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se nechal slyšet, že „tato válka bude trvat nejvýše tři až čtyři dny“, důstojníci invazních vojsk se připravovali na vojenskou přehlídku a předávání medailí v Kyjevě.
Konflikt ale zuří již více než dva a půl roku. A i kvůli němu svět zbrojí jako už dlouho ne. V amerických dolarech z roku 2022 (ukazatel, který brání zkreslení inflací) poslaly státy jen za loňský rok do zbrojení téměř 2,4 bilionu. To je o téměř 7 % víc než před konfliktem.
Vyplývá to z analýzy, kterou každý rok zveřejňuje Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.
Největší nárůst výdajů hlásí logicky Ukrajina. Té se vloni oproti roku 2000 výdaje do zbrojení zvýšily třicetkrát. Pokud bychom takto porovnali i další státy, bude na druhém místě Ázerbájdžán s téměř třináctinásobkem hodnoty ze začátku milénia a Gruzie s jedenáctinásobkem.
Šestici zemí s největším poměrným nárůstem doplňuje Afrika s Demokratickou republikou Kongo (11×), Burkinou Faso (11×) a Mali (9×).
Rusku se tak povedlo způsobit to, že jeho sousedé začali masivně zbrojit. Pokud bychom totiž zaměřili pozornost na tento region, vidíme zásadní změny trendů.
Například Polsko v roce 2023 téměř zdvojnásobilo své vojenské výdaje z 15 na 27 miliard dolarů, Finsko zvýšilo svůj rozpočet ze 4,5 na 6,9 miliardy dolarů. Další země, jako je Litva a Estonsko, zatím neprovedly tak dramatické navýšení, ale vrátily se k dlouhodobějšímu rozšiřování svých vojenských rozpočtů.
I některé západoevropské země, zejména Dánsko, také zvýšily své vojenské výdaje. A to právě po ruské invazi.
Sám agresor pak své výdaje do zbrojení meziročně navýšil o 24 procent. Dokonce o 54 %, pokud se vrátíme o deset let zpátky, kdy země anektovala ukrajinský Krym.
Války a zbrojení tak nevyhnutelně vedou k tomu, že podle studie Global Peace Index se svět stal méně mírumilovným již po dvanácté za posledních 16 let. Výzkum, který měří úroveň míru a bezpečí podle pokračujících domácích a mezinárodních konfliktů, bezpečnosti a ochrany obyvatel, a případné militarizace dané země, zohlednil nejen situaci na Ukrajině a v Gaze, ale také právě to, že 86 % zemí zvyšuje své výdaje na zbrojení.
Rostoucí výdaje se pak propsaly i do byznysového světa. Z pěti největších zbrojařských společností klesla hodnota akcií jediné – Boeingu. Ten se ale potýká s problémy v podobě stávek zaměstnanců i kvůli nehodě, kdy se jednomu z civilních letadel 737 MAX za letu odtrhl panel zaslepující otvor pro další nouzový východ.
