Svět peněz zatím íránské nálety ignoruje. Čeká se na odpověď Izraele

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přímé zapojení Íránu do ostřelování Izraele vypadalo o víkendu jako nový průlom, který může otřást Blízkým východem i zbytkem světa. Účinná obrana a vícestranná snaha zpacifikovat Izrael však zatím vedou k tomu, že žádné větší následky nejsou vidět.

Jedinou obětí na místě útoku je vážně zraněná sedmiletá dívka, kterou zasáhla do hlavy střepina balistické střely sestřelené nad jejím bydlištěm na jihu Izraele. Dívka podle pondělních zpráv zůstává po operaci ve vážném stavu a v intenzivní nemocniční péči. Lehčí zranění utrpělo dalších 31 lidí.

Íránské rakety dále způsobily menší škody na jedné z izraelských vojenských základen, která však dál zůstává v provozu. Hlavní spojenci Izraele tlačí židovský stát k tomu, aby se vyvaroval odvetných opatření, což okolní svět prozatím bere jako příslib, že o víkendu šlo o jednorázový výpad, který nutně nemusí vést k dalším škodám.

Na finančních trzích, fungujících obvykle jako spolehlivý ukazatel paniky, se pondělí nakonec ukázalo jako běžný den bez velkých výkyvů. Ke zdražování ropy nebo k výprodeji akcií nedošlo, do normálu se postupně vrací i letecký provoz v regionu.

Klid analytici vysvětlují nejčastěji tím, že útok Íránu se očekával v reakci na předchozí velikonoční izraelský nálet na íránský konzulát v Damašku. Bilanci útoků mezi oběma znepřátelenými státy lze tedy brát jako vyrovnanou, zvlášť když se Izrael dokázal účinně bránit. Navíc Spojené státy nebo Francie v pondělí mluvily hlavně o tom, že si další odvetnou akci nepřejí a že budou Izraeli pomáhat leda v obraně, nikoli v útočení.

Už minulý týden, kdy se o íránské akci začalo mluvit, vyskočila cena ropy v Evropě a v USA na půlroční maximum nad 90 dolarů za barel. V pondělí dál už nerostla a obchodníci se vesměs shodují, že další skok by nastal až v případě, kdy by konflikt nějak dál eskaloval.

„Co podle nás není zatím na trhu zohledněno, je potenciální pokračování přímého konfliktu mezi Íránem a Izraelem. V jeho důsledku by se mohly ceny ropy dostat až na 100 dolarů za barel, v závislosti na tom, jak by se dění vyvíjelo,“ napsala do svého komentáře k útokům americká Citibank. Na ještě horší scénář upozornila francouzská banka SocGen – kdyby došlo k přímé konfrontaci mezi Íránem a Spojenými státy, což nyní ale nevypadá pravděpodobně, ropa by podle SocGen v takové situaci mohla vyletět až na 140 dolarů.

Těžba ropy v Íránu stoupla v posledních dvou letech o pětinu na 3,3 procenta celosvětové produkce, což je podle agentury Bloomberg dost na to, aby se případný výpadek projevil v ceně. Další hrozbou je, že Írán může začít blokovat dopravu v Hormuzském průlivu.

Izrael na zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval k dalšímu zesílení sankcí na Írán. Íránský režim je už nyní ekonomicky ve velké izolaci, ale ke zpřísnění by teoreticky dojít mohlo.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že sankce by se mohly týkat dronového a raketového programu. V americkém Kongresu se objevily návrhy na další restrikce íránského dovozu nebo na sankce vůči čínským firmám, které nakupují íránskou ropu.

Přijetí těchto návrhů by opět omezilo ekonomiku země, která se pod různou formou mezinárodních sankcí nachází téměř 20 let. Země EU od Íránu odebírají především potravinářské výrobky a produkty lehkého průmyslu, Spojené státy ale už obchod prakticky úplně zamrazily. Hlavní páky má v rukou Čína, kam míří třetina íránského exportu.

Víkendové uzavření letového prostoru nad Blízkým východem bylo podle agentury Reuters to největší od útoků 11. září. Nyní jsou všechna letiště opět otevřena a aerolinky postupně obnovují provoz do Íránu i Izraele. Výpadky nebo skluz se týkaly i některých letů do Prahy a z Prahy, i ty se ale vracejí do normálu.

Cestovní ruch v Izraeli zamrzl už loni po vpádu Hamásu do izraelských osad a následných bojích v Gaze. České cestovní kanceláře už zájezdy do Izraele neprodávají delší dobu.

„Zájem ze strany klientů je prakticky nulový. Došlo rovněž i k výraznému poklesu zájmu o zájezdy do sousedních zemí, jako je například Jordánsko,“ řekl ČTK produktový manažer CK Avetour Matěj Chválek.

Jiné zájezdy do oblíbených letovisek v okolí jdou ale dál na odbyt dobře, třeba Egypt zůstává podle mluvčí Čedoku Kateřiny Pavlíkové nejprodávanější destinací.

Akciové trhy konflikt na Blízkém východě příliš neovlivnil. Evropské akciové indexy paradoxně v pondělí spíše posilovaly, celoevropský Stoxx 600 si polepšil skoro o procento. Žádný velký otřes nepotkal ani burzu v Tel Avivu a vzhůru zamířily po otevření i trhy v USA.

Ve všech případech šlo o standardní denní výkyvy, které je potřeba vnímat v širším kontextu. Podle agentury Reuters to nyní v polovině dubna vypadá na to, že půjde o první měsíc ztrát po půl roce růstu. Napětí na Blízkém východě je jedním z důvodů, ale na akcie doléhají nyní i jiné věci, jako jsou obavy z pomalejšího snižování úrokových sazeb v USA a v EU.

Těžký zásah dostala íránská měna, podle informací CNN v jednu chvíli tržní kurz dosáhl 705 tisíc riálů za dolar. V pondělí se tato hodnota ustálila těsně pod 650 tisíci.

Oficiální kurz vláda v Teheránu stanovila na 42 tisíc riálů za dolar, reálné směny ale probíhají primárně na neoficiálním trhu. Ten ovlivňuje vysoká inflace v zemi a obavy z toho, že zemi čeká kvůli mezinárodnímu tlaku další vlna ekonomických obtíží. Už o víkendu z Teheránu přicházely zprávy o tom, že lidé stojí fronty na pohonné hmoty ve vidině možných problémů se zásobováním.