Středně velké farmy mají problém, ministerstvo přepočítává dotace

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministr zemědělství Marek Výborný uvažuje o změnách systému rozdělování miliard korun z dotací na plochu mezi malé a velké farmy. Důvody popsal v rozhovoru pro SZ Byznys.

Když se dojednávala pravidla společné zemědělské politiky 2023–2027, jedním z nejspornějších bodů byla takzvaná redistribuční platba. Ta část balíku přímých plateb (celkem 20 miliard korun) naklonila směrem k malým farmám do 150 hektarů. Ty větší naopak na hektarových platbách zchudly.

Teď resort, vedený lidoveckým místopředsedou, připouští, že zvažuje změnu dotačního systému.

„Je namístě se bavit, jestli má být redistributivní platba na prvních 150 hektarů, nebo půjdeme o něco výš,“ řekl Výborný v rozhovoru pro SZ Byznys. Posun výš by znamenal, že malé rodinné farmy získají na redistribuci méně peněz a přidá se středně velkým zemědělským podnikům s řádově několika tisíci hektary.

Pokud by se redistribuce rozložila na 500 hektarů, což je jedna ze zvažovaných variant, tak by podle Asociace soukromého zemědělství malé rodinné farmy přišly o zhruba 1800 korun na hektar. To je přibližně polovina redistribuční hektarové platby.

Ministr říká, že se složitě dojednanou změnou dotací, která platí od roku 2023, narovnaly podmínky pro rodinné farmy. Ale jako problém označil velké propady u středních podniků kolem 2500 hektarů.

„Tam jsou poměrně markantní propady a vidíme důsledky – stoupá počet prodejů těchto farem, které velmi často skupují investiční skupiny nebo velké agroholdingy. Musíme si položit otázku, jestli chceme zemědělství, kde budou na jedné straně fungující malé rodinné farmy a na druhé straně 15–20 velkých zemědělských podniků,“ řekl.

V poslední době přibývá případů, kdy farmy v problémech skupují silnější agroholdingy. Mezi štikami je holding Agrofert, skupina Rabbit CZ Zdeňka Jandejska či holding Úsovsko bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka. Na druhé straně, což je mezi kovanými zemědělci ten horší případ, kolem firem v úzkých krouží mnozí nezemědělští investoři. Počítá se mezi ně majitel energetické skupiny Energo – Pro Jaromír Tesař nebo majitel TV Prima Ivan Zach.

Šéf zemědělského resortu nepovažuje za chybu způsob, jakým současná vláda nastavila systém zemědělských dotací, a je přesvědčen, že ke skupování farem dochází kromě změny v podporách také kvůli komplikacím s generační obměnou v zemědělských družstvech a také z přemíry byrokracie.

Aktuálně ministerstvo s nevládními organizacemi diskutuje možné scénáře změn v dotacích, které vymodeloval Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Ústav počítal dopady různých variant redistribuce, která by začínala například na 300, 400 či 500 hektarech. Diskuze jsou otevřené a ministr neřekl preferovanou variantu.

„Zdůrazňuji, že to nemůže být jen jedno opatření, ale vějíř různých opatření včetně využití II. pilíře (investiční dotace, pozn. redakce) a například využití podpory investic ve prospěch malých rodinných farem, abychom je podpořili v jejich rozvoji,“ dodal.

Ještě v srpnu 2023 ministr v rozhovoru pro SZ Byznys nicméně uváděl, že by základní parametry redistribuce velmi nerad měnil a že s Evropskou komisí, která musí změny schválit, vyjednával pouze technické změny. Co však tvrdí stále, je, že nechce sáhnout do výše redistributivní sazby 23 procent. Ta zjednodušeně říká, jaký podíl z balíku přímých plateb se přerozdělí podle klíče, kdy jsou zvýhodněna menší hospodářství.

Hektarové platby, které dostává každý zemědělec, se skládají ze dvou částí – základní ve výši 1760 Kč, určené bez ohledu na rozlohu, a také redistributivní platby 3536 Kč na prvních 150 hektarů. Dotační příjmy se proto poměrně snižují s tím, jak roste velikost zemědělských podniků.

Rozložení plateb z tzv. redistribuce na větší plochu kritizuje Asociace soukromého zemědělství, která zároveň tvrdí, že ministr se sedláky vůbec nejedná, ale naopak jde na ruku Agrární komoře ČR a Zemědělskému svazu.

„Se změnou redistribuce nesouhlasíme. Znamená to, že by malé farmy měly přispět těm velkým včetně agroholdingů,“ tvrdí místopředseda Jan Štefl.

Pokud jde o sílící trend skupování středně velkých farem, je přesvědčen, že více než redistribuce jim ublížilo nedávné zvýšení limitu na investice do zemědělských podniků a zpracování zemědělských produktů ze 150 na 200 milionů korun. Také zemědělský analytik Petr Havel se domnívá, že se tím zapečetil stav z minulosti, kdy investiční podpory vyčerpá malé množství velkých farem.

V prvním kole projektových dotací se rozdělí 8,28 miliardy korun. Z toho 35 procent jde z rozpočtu EU a 65 procent z národních zdrojů. Podle exministra zemědělství Zdeňka Nekuly si za pět miliard zemědělci nakoupí např. precizní technologie, polní a stájové roboty, systémy využívající družicová data, systémy pro variabilní aplikaci hnojiv apod. Přes dvě miliardy jsou určeny na zpracování zemědělských produktů.