Článek
Šéf Svazu a obchodního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza minulý týden po jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) novinářům sdělil, že chystané zdražení souvisí s navýšením cen dodavatelů o 10 až 15 procent. Potravinářská komora už před několika týdny uvedla, že prostor pro zlevnění potravin navzdory poklesu DPH z 15 procent na 12 procent nevidí.
„Prodiskutovali jsme možnosti, které má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při odhalování kartelových dohod, a tady jsme se dohodli, že úřad předloží do 15. ledna návrh opatření, která by nám umožnila mnohem flexibilněji reagovat na některé situace, které mohou na trhu působit podezřelým dojmem,“ řekl šéf ÚOHS Petr Mlsna reportérům v Poslanecké sněmovně po schůzce s ministrem zemědělství Výborným.
Aktivněji, pane předsedo
Ministr Marek Výborný novinářům v úterý řekl, že by od antimonopolního úřadu chtěl vidět více iniciativy. „Jasně jsem vyjádřil apel, požadavek směrem k antimonopolnímu úřadu, že je třeba, aby začal velmi iniciativně a aktivně využívat všechny nástroje, které má k dispozici,“ řekl Výborný s tím, že to byl on, kdo si od šéfa ÚOHS vyžádal podklady k tomu, jak by se mohly posílit pravomoci jeho úřadu.
Pokud jde o přiměřenost marží, které si obchodníci účtují k nabízenému zboží, uvedl ministr Výborný, že stát sice „zaplaťpánbůh“ nikomu na trhu nic nenařizuje, respektive nestanovuje ceny, přesto ale lze odhadnout, jaká marže už vypadá jako neúměrná.
„Debata se vede nejenom v kruzích politických, ale i u ekonomů. Za sebe říkám, že přiměřená obchodní přirážka je v řádu několika desítek procent, ale určitě to není 80, 100, 150, nebo dokonce 260 procent,“ řekl Výborný.
K zamyšlení je podle ministra také posun hranice, od které je podíl účastníka trhu považován za příliš silný, tím pádem škodlivý pro konkurenční prostředí. „Bavíme se například o tom, že v rámci fúzí bychom zpřísnili ta pravidla, abychom nemuseli směřovat ke 40 procentům, která platí dnes,“ řekl.
Mlsna se s Výborným sešel právě kvůli jednání z pondělí minulého týdne, které ministr vedl se zástupci obchodních řetězců ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Ti mu sdělili, že si zákazníci od ledna za potraviny připlatí.
Šéf ÚOHS nechtěl komentovat, zda se u obchodníků může jednat o kartelovou dohodu, protože to by měl případně vyšetřovat právě jeho úřad.
„Odhalování kartelu a případných protisoutěžních dohod bych ponechal pod pokličkou našeho úřadu. Trestná činnost se také nevyšetřuje v mediálním prostoru. Stejně tak ani kartely, zejména když se teď o nich tolik hovoří. A pokud někdo měl důkazy, tak už je možná smazal, ale uvidíme, jaká bude realita,“ řekl Mlsna.
Čechy trápí drahé potraviny
Potraviny a nealkoholické nápoje jsou druhou nejvyšší položkou ve výdajích českých domácností. Podle dat Českého statistického úřadu za rok 2022 za ně v průměru utratily 19,4 procenta celkových výdajů, když na bydlení vynaložily 23,4 procenta.
České spotřebitele navíc sužuje už téměř dva roky vysoká inflace. Ačkoli meziroční růst cen v listopadu zpomalil na 7,3 procenta, od konce roku 2019 vzrostly spotřebitelské ceny o více než jednu třetinu.
Za celý letošní rok se průměrná inflace podle analytiků přiblíží 11 procentům, zatímco loni byla 15,1 procenta. Česká národní banka (ČNB) vidí situaci podobně, když celoroční inflaci odhaduje na 10,8 procenta. Do blízkosti jejího dvouprocentního cíle by měla klesnout začátkem příštího roku.
Antimonopolní úřad letos na jaře uzavřel šetření cen potravin v dodavatelském řetězci. U pěti sledovaných základních potravin ale nezjistil, že by někdo zneužil situace spojené s vysokou inflací. V současnosti úřad dokončuje šetření u cukru. Mlsna řekl, že v příštím roce se cenové šetření zopakuje.
„Budeme provádět sektorové šetření namátkově i plošně u vybraných komodit, nebudeme samozřejmě dopředu zveřejňovat, které komodity to budou,“ řekl Mlsna. Šéf antimonopolního úřadu zároveň uvedl, že šetření patrně proběhne až poté, co odezní obvyklé lednové povánoční slevy a jistý pokles prodejů. Výsledky šetření by pak měly být hotové do čtyř měsíců.
