Strach z inflace v Evropě opadává, Češi ale zůstávají skeptičtí

Průměrná míra inflace za rok 2022 činila v Česku 15,1 procenta, což je druhá nejvyšší hodnota od vzniku samostatného státu. Vyhlídky na její snížení v roce 2023 zatím příliš nadějné nejsou – a to jak podle samotné strážkyně cenové stability ČNB, tak podle českých šéfů.

Vyplývá to ze studie společnosti PwC, podle které letos očekává padesát tři procent generálních ředitelů českých firem průměrnou roční míru inflace v dvojciferných hodnotách.

Čtyřicet procent z nich odhaduje, že se inflace bude pohybovat mezi 11 až 15 procenty, jedenáct procent generálních ředitelů předpokládá inflaci od 16 do 20 procent a dvě procenta odhadují, že inflace vystoupá dokonce až na dvacet procent.

Zbývající účastníci průzkumu vidí letošní inflaci trochu nižší. Čtyřicet pět procent dotazovaných předpokládá, že by se inflace mohla pohybovat mezi šesti až deseti procenty, tři procenta si myslí, že by se inflace mohla pohybovat mezi třemi až pěti procenty. Dosažení dvouprocentního cíle ČNB ovšem zatím nevěří žádný z nich.

„Ředitelé dobře znají situaci ve svých firmách, realita tak předbíhá statistiku. I proto lze očekávat, že ani v letošním roce nebude inflace rychle klesat. Firmy se budou vypořádávat především s drahými energiemi, byť jim částečně uleví zastropování cen. I v roce 2023 budou ale energie hlavním motorem růstu cen,“ uvedla partnerka PwC pro finanční rizika, treasury a kapitálové trhy Olga Cilečková.

Růst cen budou nadále nejvíce ovlivňovat vstupní náklady ve výrobě, 8 z 10 manažerů letos očekává jejich další zdražování, a to i přesto, že se výrazně zdražovalo už minulý rok. Polovina generálních ředitelů uvedla, že jejich firmy musely zvednout ceny svých produktů o více než deset procent, další třetina pak zdražovala dokonce až nad patnáct procent.

Inflační očekávání jsou tedy u českých šéfů o pořádný kus nad dvouprocentním cílem, kam chce inflaci stlačit ČNB. Ale ani sama centrální banka nečeká, že se jí to podaří letos.

Podle prognózy ČNB bude inflace vrcholit během letošního ledna a února, pak začne brzdit a ve druhé polovině roku by měla sestoupit pod hranici 10 procent. Za rok, v lednu 2024, by už mohla podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové „začínat trojkou“ a blížit se do pásma dvou procent plus minus procentní bod.

Člen bankovní rady Tomáš Holub však tak optimistický není. „To, o co se teď hraje, je, jestli v roce 2024 přistaneme poměrně hladce bez dalších akcí měnové politiky na 2% cíli, nebo jestli tam hrozí, že se inflace zastabilizuje na sice jednociferných, ale nepříjemně vysokých hodnotách. Já mám určitou obavu, raději bych viděl ještě trošku přísnější nastavení měnové politiky, právě abychom tomuto zabránili,“ řekl v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce.

Podle průzkumu společnosti PwC se většina generálních ředitelů obává, že Česko v tomto roce čeká recese.

„Jen devět procent z těch nejpovolanějších si myslí, že se recesi vyhneme. Generální ředitelé vidí, jaké problémy jejich firmám způsobuje především vysoká inflace a drahé ceny energií. Řada společností bude v zimních měsících omezovat nebo úplně zastavovat výrobu a hledat úspory. To nejspíš povede k poklesu HDP,“ komentuje výsledky průzkumu Jiří Moser, řídicí partner PwC Česká republika.

Je tedy možné, že i letošní rok bude pro tuzemské firmy náročný, už minulý rok byl přitom společně s rokem 2020 jedním z nejnáročnějších období pro 40 procent dotazovaných.

Ačkoli zprávu o názorech občanů eurozóny vydá Evropská centrální banka až tento čtvrtek, už nyní se dá říct, že jsou na západě i na jihu Unie optimističtější.

Ve třech ze čtyř největších ekonomik eurozóny (Německo, Španělsko a Itálie) zůstávají podle zprávy Evropské komise obavy z inflace průměrné a spíše klesají, naopak Francouzi jsou cenami znepokojeni více než obvykle a stejná nálada panuje u Chorvatů, kteří euro zavedli letos v lednu a došlo tam k cenovému skoku, který řeší tamní vláda.

Němci zůstávají vůči inflaci poměrně obezřetní, což může být podle agentury Bloomberg dáno mimo jiné tím, jak německou ekonomiku před sto lety inflace zničila. Na druhou stranu se zde poslední nárůst cen podstatně zmírnil díky vládnímu zastřešení cen plynu a překvapivě teplé zimě.

Španělsko proti vysokým cenám aktuálně bojuje balíčkem opatření v hodnotě 10 miliard eur. Ten by měl v letošním roce tlačit na postupné snižování cen. Byla zde sice zrušena dotace na pohonné hmoty, premiér Pedro Sanchez však zavedl daňové úlevy na základní potraviny, aby zmírnil inflaci u potravin, která se pohybuje okolo 15 procent.

Italové se nejvíce obávají dopadu vyšších sazeb ECB na hospodářský růst a schopnosti státu financovat veřejné zadlužení, a to i přes to, že jejich inflace patří k jedné z nejrychlejších. Vláda zde vynaložila přibližně 75 miliard eur, aby ochránila rodiny a podniky před nejhorším nárůstem cen energií, včetně snížení daní a slev na pohonné hmoty u čerpadel.